ZAJÍMAVOSTI o lidském mozku / 4

21. května 2011 v 7:02 |  různé, k zamyšlení
Jak se vyvíjí dětský mozek

Od narození prodělávají mozkové buňky překotný rozvoj, utvářejí spojení, která mohou formovat celoživotní prožívání. Kritické jsou první tři roky.
Ke konci dospívání, asi v 18 letech, se tvárnost mozku snižuje, ale zvyšuje se jeho síla. Talenty a latentní tendence, které byly živeny, jsou připraveny k rozpuku. Potenciální výjimečnost může být zakódována v genech. Ale jestli půjde o skvělého matematika nebo o geniálního zločince, to záleží na vzorcích vrytých zážitky v kritickém věku. Hodnotu raného prožitku rozpoznali psychiatři a pedagogičtí odborníci už dávno. Ale jejich pozorování nebyla až dosud brána dost vážně. Matthew Melmed, výkonný ředitel neziskové organizace, která se věnuje zdůrazňování významu prvních tří let života, říká: "Těší nás, že moderní věda předkládá dostatečné množství důkazů, které jsme v minulosti postrádali."
Jaké poučení si můžeme z nových objevů vzít? Kromě jiného je jasné, že se cizí jazyky mají učit již na prvních stupních základních škol, ne-li dříve, a že nápravné léčení těžko vzdělavatelných dětí je mnohem účinnější ve věku tří až čtyř, než ve věku devíti až desíti let. Dále je jasné, že dobrá denní péče není luxusem či jen doplňkem vhodným pro zaměstnané rodiče, ale nezbytnou potřebou pro mozek. Přestože synapse se obnovují celý život, a dospělí jsou schopni získávat nové znalosti učením a čtením, člověk už nikdy nepřijme nové schopnosti tak snadno jako v dětství. Jestli rodiče a politici nebudou věnovat dostatečnou pozornost podmínkám, ve kterých vyrůstají naše právě narozené děti, všichni pocítíme následky asi od roku 2010.
Po narození
Kdyby vědci mohli odposlouchávat mozek embrya 10, možná 12 týdnů po početí, zaslechli by podivuhodný zvuk. Nervové buňky vyvíjejícího se mozku burácejí cílevědomou aktivitou. Neurony, jak se tyto dlouhé, které vodí nervovým systémem a mozkem elektrické zprávy, nazývají, si nepřenášejí signály jen tak halabala. Naopak, je stále zřejmější, že rytmické praskání elektriky vzniká z koordinovaných vln nervové aktivity, a že tyto pulsující vlny mění tvar mozku. Vtesávají mentální obvody do vzorců, které, až bude čas, umožní novorozenému dítěti vnímat hlas otce, matčin dotek...
Mezi všemi objevy, které v posledních letech vyšly z neurobiologických laboratoří, je možná nejzajímavější zjištění, že elektrická aktivita mozkových buněk mění fyzickou strukturu mozku. Rytmická palba neuronů není jen vedlejším výsledkem výstavby mozku. Je základem procesu, který začíná značnou dobu před narozením. Mozek není počítač, který by byl sestaven a pak spuštěn. Začíná pracovat dlouhou dobu předtím, než je hotov. A stejné procesy, které tvoří mozek před narozením, řídí explozi učení, která nastává bezprostředně po něm.
Při narození obsahuje dětský mozek 100 bilionů neuronů. Je zde také trilion gliálních buněk, které jsou jakousi pláství vyživující a chránící neurony. Avšak zatímco počet nervových buněk je definitivně hotov, způsob, jakým jsou mezi sebou pospojovány, se ještě má dotvářet. "V tomto okamžiku mozek již nachystal obvody, které odhadl jako nejlepší pro potřebu vidění, vyjadřování atd." říká Karla Shatz z Kalifornské university v Berkeley. A nyní je na nervové aktivitě - která již není spontánní, ale je ovlivňována záplavou smyslových vjemů - jakým způsobem tuto základní síť dotvoří. Během prvních let života prochází mozek řadou význačných změn. Už brzy po narození vytváří o triliony více spojů mezi neurony, než by kdy mohl využít. Následuje proces přirozeného výběru, který připomíná Darwinovu teorii - vyloučí se ty spoje, které mozek nepoužívá nebo používá málo. Zbylé spoje v dětském mozku podstoupí drastické vyjednocení začínající v deseti letech nebo dřív. Pokud dítě nemá stimulující prostředí, mozek trpí. Výzkumníci z Baylor College of Medicine zjistili, že dětem, které si moc nehrají nebo mají málo doteku, se mozek rozvíjí o 20-30% méně než u normálních dětí jejich věku.
Aktivita mění mozek
Laboratorní zvířata - krysy, chované v klecích, kde měly hračky, vykazovaly daleko vyvinutější chování než krysy odkázané do nezajímavých beden a nejen to - měly asi o 25% méně synapsí na neuron. Řečeno jinak - bohaté zážitky skutečně vytvářejí bohaté mozky. Nové poznatky o vývoji mozku jsou však více než jen zajímavá věda. Dají se využít. Plynou z nich vážné důsledky pro rodiče a politiky. V dnešní době, kdy mámy a tátové jsou stále více pohlceni zaměstnáním, je stále podceňována důležitost blízké rodičovské péče, nutnost chovat dítě, mluvit s batoletem, dodávat dítěti stimulující zážitky. Ukazuje se naléhavá potřeba předškolních programů navržených k optimálnímu vývoji schopností mozku malých dětí. Odborníci varují, že bez takových programů by se trend snižovat náklady na péči tím, že matky malých dětí a batolat chodí do práce, mohl těžce nevyplatit.
"Existuje časový rozvrh rozvoje mozku, a nejdůležitějším rokem je ten první", poznamenává Frank Newman, prezident Education Commission of the States (Výchovné a vzdělávací komise Států). Zanedbávání nebo zneužití dítěte do tří let věku je velmi obtížné či dokonce nemožné napravit.
Důležitost genů
Vše začíná kolem třetího týdne těhotenství, kdy se v embryu tenká vrstva buněk svine dovnitř a vytvoří tím jakýsi cylindr naplněný tekutinou - tzv. nervovou trubici (neural tube). V této trubici se buňky zuřivě množí - každou minutu vznikne asi 250 000 nových buněk - vytváří se mozek a páteřní kanálek (spinal cord) ve sledu přesně daných kroků. Nežádoucí změny v prostředí dělohy, způsobené podvýživou matky, zneužíváním drog nebo třeba virovou infekcí, mohou narušit hodinářsky přesný postup tvorby nervového systému. Následkem mohou být některé formy epilepsie, mentální retardace, autismus či schizofrenie.
Lidé, kteří studují mozek, zůstávají v úžasu. Ne však nad tím, že vývoj mozku probíhá občas chybně, ale nad tím, že v takové většině probíhá správně.
Co mohou dělat rodiče?
Novorozenci vidí, i když nedokážou zaostřit a rozeznat detaily. Rodiče mohou s dětmi pravidelně cvičit koordinaci vidění a předejít tak případným zrakovým vadám. Již ve druhém měsíci života dítěte se vyvíjí emoční obvody pro pocit uspokojení nebo neuspokojení. Na jejich základě se pak vyvíjí vyšší emoce, např. radost a smutek, závist či náklonnost, pýcha nebo stud. Láskyplná a stálá péče poskytuje dětskému mozku dostatek stimulů pro správný vývoj. Již před porodem dítě rozezná a ladí se na melodii matčina hlasu. Šestiměsíční dítě rozeznává samohlásky, ze kterých se pak buduje řeč. Rodiče by měli na své děti mluvit co nejvíce - urychluje a zkvalitňuje to tvorbu řeči. Melodický hovor matky pak dítěti pomáhá spojovat zvuky s objekty.
Děti se dokážou, i když nekoordinovaně, pohybovat již od narození. Další čtyři roky se postupně (přes sahání po předmětech, válení, sezení, lezení , chůzi a běh) rozvíjí schopnost mozku koordinovat i ty nejsložitější pohyby. Rodiče by měli poskytnou dítěti co nejvíce pohybové svobody. I prosté sahání po předmětech rozvíjí mozkovou koordinaci. I aktivity jako jsou kreslení, nebo hra na housle či piano také rozvíjí pohybové dovednosti.
První dáma i hollywoodské hvězdy
Hillary Clintonová publikovala na základě nejnovějších zjištění o vývoji dětského mozku několik článků o tom, jak se dá snadno, úspěšně a lacině stimulovat správný vývoj dětí například pravidelným čtením před spaním. Je totiž již prokázáno, že děti, jimž rodiče pravidelně, ve vzájemném doteku, četli, dříve a lépe, než jejich vrstevníci četly, a v dospělosti neměly problémy se sebevyjádřením. Dětským lékařům se doporučuje, aby čtení před spaním v některých rodinách přímo předepisovali. Navíc se ukazuje, že právě ve věku, kdy děti tráví stále více času před obrazovkou televizoru nebo počítače, je večerní společné čtení výborným doplňkem a prevencí před odcizením a izolací nastávajícího informačního věku.
Americká televizní společnost ABC-TV začala v nejlepším vysílacím čase vysílat seriál o rozvoji dětského mozku, ve kterém vystupují Tom Hanks a Robin Williams. Pod různé další výchovné a informační akce různých nadací a společností se podepsali a při různých příležitostech vystoupili např. Barbara Streisandová, Whitney Houstonová a Whoopi Goldbergová, Steven Spielberg se svou ženou založili společnost na výrobu dětských výchovných filmů a také Starbright nadaci.
Náš mozek je zjednodušeně řečeno rozdělen na dvě části, pravou a levou mozkovou hemisféru.
Zraková dráha začíná v sítnici gangilovými buňkami a pokračuje zrakovým nervem do střední jámy lební, kde je uložena chiasmatická ploténka důležitá tím, že se zde část nervových vláken kříží. Křížení se děje tak, že vlákna ze spodních polovin sítnice se kříží (60%) a vlákna z horních polovin sítnice se nekříží (40%). Dále pokračuje zraková dráha optickým traktem do primárního zrakového centra, nazývaného genikulát. Celý tento úsek nazýváme periferní nebo také primární zrakovou dráhou. Za zpracování zrakových informací odpovídá zraková kůra pravé mozkové hemisféry.
Abyste mohli něco nakreslit, potřebujete pět dovedností:
Umět rozeznávat a pozorovat - hrany, prostor, vztahy, světlo, stíny a celkový obrázek. Pak můžete namalovat co chcete.
Levá mozková hemisféra - mužská, je zaměřená na matematiku, logiku, detaily, verbální vyjadřování, je časově orientovaná, obsahuje strach, posuzuje a je v ní centrum pro naše přežití.
Pravá mozková hemisféra strach nezná, nezná ani čas. Nevyjadřuje se verbálním jazykem, ale hudbou, barvami, symboly. V pravé hemisféře se rodí naše nejúžasnější a nejtvořivější nápady. Malé děti žijí většinu času pravou hemisférou. Nezajímá je čas, nebojí se a jsou neuvěřitelně tvořivé. Postupně se však přelaďují působením výchovy na hemisféru levou.
Ideální pro člověka by bylo, kdyby obě hemisféry fungovaly v rovnováze. Naše společnost je však orientovaná především na levou hemisféru. Chce se po nás, abychom neustále podávali výkony velmi často v omezeném časovém úseku. Metoda, která člověku velmi efektivně pomáhá zbavit se stresu a využívat obě mozkové hemisféry je metoda One Brain neboli jednotný mozek. Když se nedokážeme dostatečně uvolnit a zbavit se stresu, jsme polapeni v levé mozkové hemisféře a naše tvořivost se nemůže projevit v dostatečné míře v žádné oblasti. Když preferujeme levou mozkovou hemisféru, popíráme svoji tvořivost.
Kurz kreslení například není jenom o kreslení a o schopnosti se uvolnit. Je to zahledění se na svou minulost a hlavně dětství, kdy jsme mnohdy museli potlačit svoji přirozenou tvořivost, abychom se zavděčili svým vychovatelům. Na pravou hemisféru se na kurzu naladíme pomocí jednoduchých většinou nelogických cvičení. Některá z nich se dělají velmi pomalu. Jakmile totiž zpomalíme, naše logika v levé hemisféře se vzdá. Pomalost jí nesvědčí. Naladíme-li se doprava, zbavíme se strachu a obav. Každý bude mít k dispozici všechny potřebné informace a potřebné množství času k tomu, aby pochopil a prakticky si vyzkoušel jednotlivé postupy.
Výsledkem této činnosti je dokonale zvládnutý portrét. Dokáže to každý. Není to záležitost jen talentu, ale též potřebného množství informací. Uvolníte se natolik, že dáte prostor vaší pravé tvořivé hemisféře, na kterou se od dětství tak trošku pozapomělo.
Pravá mozková hemisféra se stará o naši tvořivost. Není ovlivněna přesvědčeními a omezeními z minulosti





moje poznámka:

Malé děti - zejména do 6 let ješt umí spontánně zapojovat pravou hemisféru a jsou velmi kreativní, mají velkou představivost a cítění. Dospělí je ale svými příkazy a omezeními naučí velmi rychle to vše změnit a přeorientovat na tvrdší myšlení jen levou částí mozku. Co cítí skutečně naše tělo jde potom většinou stranou.
Naštěstí existují možnosti , jak "rozhýbat "pravou část mozku a jak obě hemisféry propojovat.
Většina z nás si myslí že například na výtvarné činnosti musí mít velký talent, ale stačí posílit pravou mozkovou hemisféru abychom se dokázali obstojně výtvarně vyjadřovat i když ne na úrovni profesionálních a extrémně nadaných umělců. V každém případě to může být pro nás skvělý relax.Existuje více způsobů kterými můžeme podpořit svou intuici, tvořivost... pravou mozkovou hemisféru. Aktivity, které podporují rozvoj pravé hemisféry:

  • umělecká činnost( malování, zpívání, hraní, tanec )
  • ruční tvořivá práce ( pletení, vyšívání, háčkování, pletení košíků, výrobky z papíru - origami a pod.)
  • jakákoliv tvořivá práce, kdy sami něco vymýšlíme a přináší nám to radost a navíc je to prospěšné i pro ostatní
  • učení se všeho více smysly, nejen čtením, ale i pohybem, jasnými názornými obrazy, zvukovým vyjádřením, ale především hrou a vtažením do děje, tak že se chce učit ( často máme pokyn sedět v klidu, nemluvit nahlas, své napady informace mimo realitu skutečného života neventilovat )
  • malování pravou mozkovopu hemisférou
  • cviky na propojení obou hemisfér ( malování ležaté osmičky prstem před očima a sledování jen očima, malování očima velkého X )
  • poskakování a poklep ruky a nohy do kříže - 8x nejméně. Rozpojení , poklep ruky a nohy stejné strany a opět propojení do kříže/ levá ruka a pravé stehno, pravá ruka a levé stehno./
  • pobyt v přírodě
  • zklidnění se před rozhodováním, před řešením problému, obecně naučit se najít si svůj klid i během hektického dne
  • vciťování se do druhých a do okolí, i do zvířat a přírody
  • vegetariánství nebo aspoń snížení konzumace červeného masa
  • v neposlední řadě meditace ( více o meditacích najdete v rubrice "meditace" zde na tomto blogu )



Z knižní recenze knihy Příště spadni líp - Ivana Pilného :
Michal Kašpárek :
Ministři školství, nastojte: "Zdá se, že je třeba, aby v našem myšlení nastal průlomový přechod od levé mozkové hemisféry k pravé. Levá hemisféra ovládá poznávací procesy, strategii, vědu a matematiku. Pravá ovlivňuje představivost, prostorové vnímání, perspektivu, harmonii. Základem ekonomického růstu posledních tří set let byla nesporně nadvláda levé hemisféry. Na nutnou změnu doprava (ó jak to koresponduje i s politikou!) není populace ovšem vůbec připravena. Školy učí hard skills, matematiku, aplikace, technologie. Nerozvíjejí kreativitu, myšlení, představivost, práci s lidmi. Pravá hemisféra se rozvíjí spíše u jednotlivců a náhodně."

Anna
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya