PŘICHÁZEJÍCÍ VYŠŠÍ CIVILIZAČNÍ ÚROVEŇ LIDSTVA

11. dubna 2012 v 9:36 | MVDr. Josef Staněk |  transformace



V podstatě všichni cítí, že se něco ve způsobu života lidstva musí změnit. Lidé jsou však nejrůznějšího nasměrování a nemohou dohodnout na tom, co to vlastně má být. Jedni se domnívají, že to má být změna způsobu rozdělování konzumu tělesných potřeb. Jiní říkají, že to má být změna přístupu člověka ke zdrojům planety a k odstranění lehkomyslnosti ve způsobu zacházení s civilizačními odpady. Další se domnívají, že nutné je změnit mezilidské vztahy. V zásadě všichni mají pravdu, ale žádný neví, jak svého cíle dosáhnout. A tak doufají v politické změny, které by se měly uskutečnit skrze nástup "zaručeně správných stran", nebo osvícené diktatury nebo prostřednictvím zásahu ufounů.
Já osobně se snažím nejprve najít společný kořen všech civilizačních problémů. Až teprve to se podaří, logické řešení se vynoří. U výše uvedených problémů jsem jej nalezl takto. Podstata krize vychází z nejzákladnější vady, kterou je samo pojetí člověka jako bytosti současnou civilizací.
Současné domněle "vědecké" pojetí člověka je podsvázané materialistickým paradigmatem, neboť za reálné považuje jen jevy čtyřrozměrné. Podle tohoto způsobu myšlení se člověk objevil na Zemi jako nahodile vzniklé zvíře, od ostatních se odlišující pouze intelektem. Takto pojaté zařazení člověka již samo o sobě pokládání otázky po smyslu jeho bytí činí nesmyslným. Člověk v materialistickém paradigmatu (paradigma-neuvědomovaný způsob myšlení) je pouze tělo a intelekt. Těmito kriterii je jasně stanovena "užitková cena" každého jedince! Je změřitelně udána tím, kolik má tělo hodnoceného svalových a pohybových dispozic, jak velký má posuzovaný jedinec racionální a umělecký intelekt. Od těchto racionalitou změřitelných parametrů, zvláště po jejich rozvinutí vzdělávacími institucemi, se v současné civilizaci odvozuje společenská hodnota jednotlivce. Podle hry těchto parametrů mezi politickými silami vypadá i společenský život. Na základě mocí požadované objednávky předkládají média pouze masovým konzumentům jako "události" jevy, jako : kdo nejlépe plácnul tenisovým míčkem; kdo co technického vynalezl; kdo co sexuálně a labužnicky využil. Nejvyšší metou takto formovaného společenského života ovšem zůstává získání velkého množství peněz bez práce. Naplněním výše uvedených parametrů nelze ovšem dospět k jinému hodnocení smyslu života jednotlivce, než že za v životě úspěšné lidi jsou prohlašováni ti, kteří toho za života maximum smyslového zkonzumovali, minimálně se namáhali a nakonec měli "velkolepý pohřeb".
Skutečně kvůli těmto předkládaným důsledkům existence úspěšného jednotlivce se na zemi objevila "náhodná organická sloučenina", které se říká člověk??? To myslí ti vládci a vědomostní elity Západu vážně? Anebo spoléhají na to, že z lidu, který se materialistickou indoktrinací stal lidem z "z údolí tupých hlav", natrvalo udělali masu nemyslících nádeníků, dobrých tak obsluhovat jejich biologické choutky? Aby si mohli po dobu svého biologického života připadat jako bohové? Podle mého vidění stavu civilizace je původcem tohoto všeobecného úpadku temnými duchy civilizaci vnucené čtyřrozměrné neboli materialistické pojetí vesmíru, života a člověka. Nejen dříve větší složitost reality tušící filozofie, esoterika a náboženství, ale nově už i nejmodernější fyzika, genetika a kosmologie nám vypočítává, že realita, v níž člověk žije, je jedenáctirozměrná !!! Nyní je nově výpočty doloženo, že celá realita vesmíru není jen to, co vnímáme čtyřmi smysly!!! Matematika, poznání na rozhraní hmotnosti a duchovnosti, nám na základě fyzikálních dějů vypočítává, co nám celá tisíciletí říkají východní a antičtí mystici, gnostici, filozofové a proroci!
O čem jiném, než o skrytých dimenzích reality nám vypráví legendy, podobenství o mýtické oponě (mája), která smyslovému člověku zakrývá celý stav věcí? O čem jiném nám vypráví učení o entelechii (síle života), záhrobí, snových (astrálních) a duchovních světech, než o dimenzích reality, nevnímatelných hmotnými smysly. Pouze šestým smyslem, také "třetím okem" neboli intuicí. Vědomostní elitu Západu ovládli úzcí specialisté, které Einstein pojmenoval jako fachidioty. To je takový druh specialistů typu Sisyfos, kteří za objektivně existující vyhlašují jen to, z čeho je možné identifikovat specifický atom. Co nemá hmotný základ, prý objektivně neexistuje! Vše takové, nebo-li mimo hmotu, existuje jen v myslích lidí !
Tak učí média Západu ovládající marxizmus, ateizmus, skepticizmus. Na Západě pouze převážně, u nás tento agresivní materializmus ovládá média a školy úplně. Kdyby se vládnoucí kruhy Západu plně nezbavily univerzality klasického vzdělání, už dávno by je napadlo Sokratovo varování:
Ten, kdo si myslí, ("skeptici"), že (o podstatě světa něco) ví, a přitom neví, je ještě hloupější, než ten, který si uvědomí svou neznalost situace! Tedy materializmem nasáklé elity Západu jsou tím przničem myšlení mas lidí. Zatajují prostřednictvím deformovaných škol mase "obyčejných" lidí víceúrovňovost světa. Vysvětlují pomocí forem uplatňování zákonů a správy států "vyučovaným" občanům, že reálný svět je takový, že kdo má (peníze), má vše!!! Právo, pravdu, lásku, čest, životní úspěch, štěstí, atd. Neboť prý reálně existují jen dva rozměry člověka. Ty, které školy této civilizace zdokonalují, tedy svaly a intelekt.




Vládnoucí pseudoelity Západu nalézám jako pachatele a původce této civilizační krize, neboť za moci pseudoznalců vsugerovaly lidem, že nadčasovost bytí a charakter člověka jsou nevědecké pověry ! Každý si již měl možnost v tisku všimnout, jak duchovně padlou mocenskou elitou najatí novináři a politikáři jakoukoliv řeč o etickém rozměru bytí člověka zesměšňují a označují nesmělé pokusy prozíravějších jednotlivců za "moralizování".
V celé západní civilizaci je pozornost obrácená na třetí rozměr člověka, charakter, naprosto potlačována anebo deformována v jedinou přípustnou vlastnost, kterou je posluhování právě vládnoucím. Povolován je jen obraz "charakterního" slouhy, jehož charakter spočívá v líbání důtek pána. Čest v západních TV filmech je vykládána jako oddanost nařízením (zákonům) toho, kdo právě "legitimně drží moc". Vůbec se nepředpokládá, že by čest člověka měla být odvozena od nadčasovosti nebo od vesmírných duchovních zákonů.
Zřejmě proto, že podle těchto zákonů by se ve světě vládnoucí kliky vyjevily jako padlé. Použiji-li tedy k pohledu na stav civilizace nečtyřrozměrné pojetí stvoření, tak mi jednoznačně vyplývá, že příčinou pádu civilizace je stále hlubší propad žití nadčasových a "kosmických" pravidel rodinného a mezilidského soužití skoro každým jejím členem. Tím i rozhodující masou lidí.
V domněle moderní společností nejen že nejsou odmalička vyučovány a lidmi jako duchovními bytostmi žity objektivní zákony astrální a duchovní dimenze, ale jejich existence je dokonce popírána ! Relativizováním a zneužíváním mocnými !
K rozuzlení směřující vyústění současné celosvětové krize nám vyjeví celou Pravdu. Existuje-li Hybatel vesmíru a jím dané duchovní zákony, ti, kteří se jimi neřídí, nebo-li jsou duchovně slepí, nutně spadnou do jámy bezbytí. A přeživší, včetně těch, kteří prohlédnou na poslední chvíli, vytvoří civilizaci, založenou na duchovních principech. V ní rozhodujícím kritériem pro hodnotu člověka bude míra žití duchovních zákonů neboli charakter. A jak se toho dosáhne?
Materializmus jako forma poznání bude prohlédnut a odvržen jako překonaný blud. Vztah muže, ženy a rodiny bude rozšířen na duchovní rovinu a postoupí na dnes netušenou úroveň a kvalitu. Jen skrze kvalitu rodinného života se zajistí konstituování základů plnohodnotných lidských bytostí. Všechny školy budou u žáků v první řadě upevňovat charakter, neboli se soustředí na to, aby se současně se získáváním poznatků konstituovaly v osobnosti. (Jako tomu bylo u vybraných, kteří byli zasvěcováni v antice a u prvních křesťanů.)
Společnost celou svou organizací a svým přístupem k lidem zajistí, že se všichni budou celý život zabývat rozvíjením svého duchovního rozměru. Jak se původně mělo dít náboženskými rituály v křesťanských církvích. Celá nová společnost bude založena na poznávaní a dobrovolném žití podzákonných, tj. zákonem nenaříditelných norem, norem etického mezilidského chování !
Dodržování zákonů by mělo být samozřejmé už dnes. Jenže tento princip není v současnosti přijímán jen proto, že zákony jsou formulovány neduchovními lidmi a tudíž příliš často nespravedlivé. (Viz řádění exekutorů dle platných zákonů nebo nerovné postavení před zákonem Rómů a "Nerómů".)
Dodržování etických norem ve všech úrovních společnosti bude věcí osobní a rodinné cti. Ne peníze na "volební agitaci" nebo řečnické umění, ale míra duchovnosti bude rozhodující pro výběr do polečenských funkcí a hodností. V určitém slova smyslu to bude znamenat znovuobnovení šlechtictví. Šlechticem se ale člověk nebude rodit, ale stávat v důsledku svého chování v životě.
Marně se těší materialisti na realizaci druhého možného vyústění současné civilizační krize. Takového, které by bylo projevem toho, že duchovní zákony jsou výmyslem lidí, lidský život nemá nadčasovou cenu a peníze jsou pravým smyslem bytí člověka. Takto smýšlející se domnívají, že do konce jejich života tento svět ještě vydrží a po nich je osud Země nezajímá. V těchto paradigmatech myšleno by byl konec lidstva neodvratný a na dohled. Protože vesmír a člověk sám od sebe a neúčelně nevznikl, jeho Hybatel si svoje dílo nepochybně stráží. A disponuje opravnými prostředky, o nich jen v hmotných rozměrech myslící "skeptici" nemají ani potuchy.
Z víry tedy pramení můj optimizmus. Zřejmě budeme v toku desetiletí svědky dění, které nikdo nepředpokládá. Na jeho konci budeme hledět na současnost jako na dobu řádění primitivů a darebáků, na dobu vlády skutečného temna materializmu a ustrnulých a deformovaných náboženství. Nové náboženství, neboli věda o zákonech duchovní dimenze, daných Stvořitelem světů, a jím zformovaná civilizace postupně rozvine duchovní rozměr člověka. Takto rozvinutá bytost bude schopna nejen telepaticky komunikovat s ostatními civilizacemi vesmíru, ale i s dušemi v záhrobí. V té fázi zralosti lidstva lidé pochopí, což říkal již Platón, že zlo v člověku je vlastně jeho neznalost duchovních zákonů. Jakmile toto pochopí rozhodující masa lidí, objeví se ráj na zemi.


Autor článku MVDr. Josef Staněk působí ve sdružení Agape Brno.
Své poslání sdružení Agape chápe jako duchovní úkol pomáhat lidem v jejich všestranném vývoji duchovní osvětou. Koncentruje se na poznávání duchovních principů v každodenním životě člověka při psaní knih s léčitelskou a duchovní tématikou, přednáškové činnosti nebo osobní pomoci lidem v oblasti léčitelství nebo těm, kteří hledají svoji duchovní cestu. V širším rámci se snaží o pozvednutí celkové duchovní úrovně národa, morálních kvalit, mezilidských a partnerských vztahů.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya