VNITŘNÍ DÍTĚ

1. června 2012 v 7:29 |  věk je jenom číslo







Může ti být i sto let, ale nikdy nezapomínej na to, že uvnitř tebe je stále to dítě, které kdysi s úžasem zkoumalo svět - každou rostlinku, každý kamínek, každou věc, která mu zrovna přišla do cesty. To dítě, které se stále ptalo: "Proč?", bylo velmi zvídavé. To dítě, které chtělo poznat celý svět během chvilky, to dítě, které si rádo hrálo s autíčky a česalo panenky, to dítě, které spadlo, pobrečelo si a za chvíli opět s odřeným kolenem běhalo, smálo se a hrálo si.
Všichni jsme někdy byli dětmi. Mnohokrát jsem slyšela od různých lidí, že dětství bylo nejkrásnějším období jejich života. Jako děti jsme úžasli, když jsme viděli motýlka, který zrovna prolétl kolem nás. Vše bylo mnohem barevnější, svět byl tak kouzelný.
Kam se ten úžas vytratil?
Mnozí z nás svůj úžas během své poutě životem a s přibývajícími roky jednoduše ztratilo. Na mysl nám přišly myšlenky, které nám říkaly, že jsme už moc staří na to, abychom si hráli.
"Se zralým věkem bychom se přece měli chovat seriózněji! Co když mě společnost odsoudí? Co když mě zavrhne? Co když si o mně bude myslet, že jsem příliš dětinský?"
A tak se nás zmocňoval strach a náš svěží duch byl vystřídán přehnanou racionalitou - jako kdyby vše vybledlo!
I když život někdy není lehký a i když jsou v této společnosti zaběhnuté určité vzorce chování, nikdy bychom neměli zapomínat dělat to, co nás baví. Život je nádherným místem, kde je plno důvodů pro smích a radost! Pokud sis zvykl zaměřovat svou pozornost pouze na starosti a práci, můžeš se cítit jakoby "bez života", budeš si často klást otázku: "Proč žiji? Co je smyslem mého života?"
Smyslem tvého života je ŽÍT HO! A to tak nejlépe, jak to umíš!
V každém z nás stálé dřímá to dítě, které si chce hrát a radovat se. Je to část každého z nás a pokud tuto naši část ignorujeme nebo ji rovnou zavrhneme, dítě v nás bude cítit nelásku a smutek. Jako bychom si sami sobě zakázali radovat se a užívat si života. Jako bychom ZAPŘELI svou přirozenost.
A naopak - pokud budeš svému vnitřnímu dítěti naslouchat a dopřeješ mu/sobě to, po čem touží, budeš se cítit mnohem více svěží, tvůj duch omládne. Mít mladého ducha neznamená mít mladou duši nebo zapomenout na své povinnosti. Jednoduše to znamená užívat si života plnými doušky - a co více si můžeme přát? Všichni jsme po celý svůj život božími dětmi. A jelikož je fyzické tělo projekcí těla psychického, nejen, že se budeš cítit mladší, ale zároveň tak budeš i vypadat! A tvé vnitřní dítě bude jásat, bude opět šťastné!
Přijmi a miluj své vnitřní dítě. Najdi si právě dnes chvíli na to, aby ses ho zeptal na to, co zrovna potřebuje, a vyhov mu. Obejmi mi ho svou láskou a uvidíš, jaké zázraky se ve tvém životě začnou dít...




MOJE OTÁZKA: Jakého máte koníčka, s čím si hraje vaše vnitřní dítě?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya