O duchovní energii víme, že se vytváří a hromadí v hlavě, přesněji řečeno v mozku, a také že nekontrolovaná emocionální aktivita vykazuje velké ztráty energie. Kvalita a množství energie horního energetického pole určuje, jaký bude fyziologický stav mozku, mozkových cév a tkání v těle člověka. Je proto nutné starat se o dvě věci: hlídat své emoce a pečovat o mozkové cévy a tkáně. Ovšem kontrola emocí a ovlivňování svého duševního stavu nejsou vůbec jednoduché, vyžadují především vysokou úroveň uvědomění a smysl pro sebekontrolu. Uvědomění si sebe sama je nejvyšší úrovní zralosti člověka. Nejprve si jedinec uvědomuje své tělo, potom své pocity a přání a nakonec se naučí rozlišovat různé složky svého složitého organizmu. Na takové úrovni už člověk chápe, že je sám složen z těla, rozumu, pocitů, emocí, životní energie a jistého, prozatím neidentifikovatelného "duchovního" prazákladu. A pokud se pozvedne ještě výš, pochopí příčiny svých rozmanitých nutkání, pohnutek, přání a podnětů a taktéž spatří, nakolik ovlivňují jeho chování i jeho celkový zdravotní stav. Povznesený člověk se nyní už neztotožňuje se svými touhami, přáními a chtíčem ani se neupíná k hmotným věcem a materiálnímu prospěchu, nýbrž má své pocity i činy plně pod kontrolou. Také postupuje mnohem rozumněji, je uvědomělejší a cílevědomější a jeho vnitřní duševní život se řídí jiným žebříčkem hodnot. Je svobodný, zdravý a nezávislý na svých přáních a emocích. Navíc při takové úrovni sebeuvědomění se člověk naučí ovládat své emoční rozpoložení, umí se vlastní vůlí pozitivně naladit, vyvolat ve své duši povznášející emoce a také je dlouhodobě udržovat. A to samo o sobě znamená, že jeho energetika bude trvale na vyšší úrovni, což je pro organizmus blahodárné.