ENERGIE KUNDALINÍ A NÁVRAT KE KOŘENŮM

3. srpna 2012 v 9:57 |  jemnohmotný energetický systém


Bytí je energie a energie se pohybuje mnoha směry a způsoby. Energie lidského těla se nazývá energie kundaliní. Kundaliní je soustředěná energie lidského těla a lidské duše. Energie se může, a nemusí projevit. Může zůstat semenem, anebo může vyrůst do zjevné podoby. Každá energie je buď v semeni, nebo v projevené formě. Kundaliní představuje váš totální potenciál, vaši totální možnost. Zpočátku je jen semenem, možností. Probudit kundaliní znamená aktivovat váš potenciál. Nejdříve je třeba pochopit, že kundaliní není nic zvláštního. Je to vlastně lidská energie. Obvykle je aktivní pouze nepatrná část této energie. A dokonce ani tato malá část nefunguje harmonicky, je v konfliktu. Tím vzniká neštěstí a trápení. Pracuje-li vaše energie harmonicky, cítíte blaženost. Jestliže je však v konfliktu - pokud je sama se sebou v rozporu - poznáte citelně utrpení. Utrpení znamená, že je vaše energie v konfliktu, zatímco štěstí a blaženost značí, že energie je v souladu. Proč je energie člověka pouze potenciální, a ne aktivní? Protože to nevyžaduje každodenní život. Funkční se stává pouze ta část, již život potřebuje. A není harmonická proto, že váš každodenní život není integrovaný. Vaše potřeby jsou v konfliktu. Společnost od vás něco žádá, avšak vaše instinkty chtějí něco zcela jiného. Sociální a osobní požadavky se dostaly do střetu. Společnost má své nároky, morálka a náboženství mají také své požadavky. Tyto konflikty brání člověku v tom, aby byl harmonický celek. Stvořily rozpolceného člověka. Ráno se od vás vyžaduje jedna věc, odpoledne opět jiná. Vaše žena od vás chce jedno, vaše matka požaduje pravý opak. Život na vás klade rozporuplné požadavky, takže i ta sebemenší část projevené energie je v konfliktu sama se sebou. Vyvstává zde ještě další problém. Ta část, která se projeví, bude vždy v rozporu s tou, která se nemanifestuje, skutečnost bude vždy v konfliktu s potenciálem. Potenciál se vždycky bude chtít projevit, avšak to, co se už manifestovalo, jej bude neustále potlačovat. V psychologickém smyslu je nevědomí trvale v konfliktu s vědomím. Vědomí chce dominovat nad nevědomím, neboť jinak hrozí nebezpečí, že nevědomí se začne samo projevovat. Vědomí je pod kontrolou, ovšem nevědomí, tedy potenciál, nikoliv. Nad vědomím můžete mít vládu, avšak exploze nevědomí přináší nejistotu. Člověk je nedokáže ovládnout. Proto se vědomí začne strachovat. Spouští se jiný, větší a hlubší střet, než byl ten první: jedná se o konflikt mezi vědomím a nevědomím, mezi energií, která se projevila, a tou, jež dřímá. Toto jsou dva typy konfliktů, jež brání tomu, aby žil člověk v harmonii. Nejste-li v souladu, vaše energie bude vůči vám v opozici. Energie potřebuje pohyb a pohyb vždy směřuje od neprojeveného k projevenému, od semene ke stromu, od tmy ke světlu. Takový pohyb je možný pouze bez potlačování. Jinak se tento pohyb, harmonie zničí a energie se stane vaším nepřítelem. Bude z vás dům, rozdělený, sám proti sobě, bude z vás dav. Potom už nejste jedno, jste množina. Tento stav poznamenal celé lidstvo. Proto je na světě tolik hrůzy a neštěstí. Blaženost a krása se dostavují, pokud je vaše životní energie v pohybu, nenaráží na žádné překážky. Pohybuje se uvolněně, bez zábran, bez srážek se sebou; jedná se o integrovaný, neroztříštěný a nepotlačovaný pohyb, pohyb jednotný a organický. Jestliže se vaše harmonie stane ladnou jednotou, pak hovoříme o kundaliní. Kundaliní je jen technický termín pro celou vaši energii, jež je v jednotě, v pohybu, v harmonii, bez konfliktu, která je kooperativní, komplementární a organická. Pouze v takovém případě může nastat transformace - jedinečná a nepoznaná. Pokud jsou energie ve sváru, chcete je osvobodit. Jste spokojeni, jen když cítíte, že se rozporné energie uvolnily, odpoutaly. Jakmile se jich zbavíte, vaše životní energie, vaše vitalita, se pohne směrem nahoru nebo dolů. Pohyb dolů je pohybem ven, pohyb nahoru míří dovnitř. Čím více energie směřuje dovnitř, tím více jí jde nahoru. Čím více energie proudí dolů, tím víc proniká ven. Poté, co odstraníte konfliktní energie, se dostaví uvolnění, jako byste odhazovali život po kouscích, po fragmentech, po částech. A to je sebezničující. Dokud se naše životní energie nesjednotí a nezharmonizuje, dokud nepoteče dovnitř, budeme jako sebevrazi. Jakmile se zbavíte energie směrem ven, uleví se vám, avšak tato úleva je jen chvilková, neboť vy jste stálý pramen energie. Energie se postupně hromadí, a vy se jí opět budete muset zbavit. To, čemu říkáme požitek, znamená pouze odhození konfliktních energií: Požitek znamená, že odvrhnete břemeno. Ovšem tato metoda není nikdy pozitivní, je to negativní metoda. Pozitivní je blaženost. Ta se však dostavuje jen v případě, že jsou vaše energie naplněny. Jestliže se svých energií nezbavujete, pokud uvnitř rozkvétají a vy jste s nimi v jednotě, nikoli v konfliktu, pak dojde k pohybu směrem dovnitř. Tento pohyb je nekonečný. Neustále se prohlubuje a čím je hlubší, tím více blaženosti a extáze přináší.


Tělo a mysl je jedna energie.

Život a smrt jsou jen dva energetické stavy. Život znamená fungující energii, smrt je energie, jež už není funkční. Probuzená energie - to je život, smrt - to je energie, která usnula. Takže podle kundaliníjógy jste obvykle živí jen do jisté míry. Část vaší energie, jež se realizuje, je váš život. Zbývající část spí, jako by ani nebyla. Tuto energii lze ovšem probudit. Existuje mnoho metod, jimiž se jóga snaží kundaliní zaktivizovat. Jednou z technik, kterými lze vyburcovat spící energii, je například pránájáma neboli kontrolované dýchání. Dýchání totiž představuje most mezi vaší vitální energií - vaší pránou, původním zdrojem vitality - a vaší skutečnou existencí. Je to most mezi reálným a potenciálním. V okamžiku, kdy se změní váš dýchací systém, dojde zároveň ke změnám i v celém vašem energetickém systému. Vaše dýchání se změní ve spánku. Jakmile procitnete, vaše dýchání se opět změní. Pokud jste rozzlobení, dýcháte jinak než ve stavu lásky. Prožíváte-li sexuální vášeň, opět dýcháte jistým způsobem. Ke každém stavu mysli přísluší určitá kvalita životní energie, a proto se dýchání mění. Při zlosti potřebujete více energie na obvodu - na periferii. Rovněž v nebezpečí - jestliže vás napadnou anebo pokud se musíte bránit - potřebujete víc energie na periferii. Energie musí směřovat z centra k obvodu. Po sexuálním styku se cítíte tak vyčerpáni, neboť z těla odplynulo velké množství energie. Také po výbuchu zlosti se energeticky vydáte. Avšak po chvíli naplněné láskou nebudete cítit vyčerpání. Budete osvěženi. Osvěžení budete vnímat i po modlitbě. Proč je tomu teď opačně? Jestliže jste ve stavu zamilovanosti, není třeba energie na obvodu, poněvadž nejste v nebezpečí. Jste v klidu, jste uvolnění a energie vtéká. Proudí-li energie dovnitř, cítíte svěžest. Po hlubokém dýchání pocítíte rovněž svěžest, protože energie plyne do nitra, budete vitálnější, budete naplněni, v pohodě. Je nutné si povšimnout i další věci. Jestliže energie proudí dovnitř, dýchání nabude jiné kvality: bude uvolněnější, rytmické a harmonické. Nastanou též okamžiky, kdy dýchání nebudete vůbec cítit, budete mít pocit, že se zastavilo. Stane se tak jemným! Není-li energie potřebná, dech se zastaví. V samádhi, v extázi, cítíte, že dech zcela ustal. To, aby energie tekla ven, není potřeba, takže dech je zbytečný. Tato potenciální energie se systematicky probouzí přes pránájámu. Lze ji probudit přes ásany (čili jogínské polohy); vaše tělo je totiž v každém bodě napojeno na energetický zdroj. Každá poloha proto příslušným způsobem účinkuje na zdroj energie. Pozice, již praktikoval Buddha, se jmenuje padmásana neboli poloha lotosového květu. Je to jedna z poloh, která vyžaduje nejméně energie. Sedíte-li rovně, je sezení natolik vyváženo, že splýváte se zemí. Gravitace nepůsobí, pokud jsou ruce a chodidla v takové poloze, že vznikne uzavřený kruh, v němž bude téci životní energie. Buddhova poloha je kruhová, energie krouží, nevytéká ven. Energie se vždy pohybuje směrem ven přes prsty, ruce a chodidla. Uzavřeným kruhem nemůže unikat. Ženy proto odolávají více nemocem než muži, a také déle žijí. Čím je totiž tělo zaoblenější, tím méně energie proudí ven. Ženy nebývají po sexu tak vyčerpané, protože tvar jejich sexuálních orgánů je zaoblený, a tyto orgány tedy energii absorbují. Muži se při aktu mnohem více vysílí. Způsobuje to tvar jejich sexuálního orgánu, jenž odvádí více energie, a to nejenom biologické, ale i psychické. V padmásaně jsou všechny úniky propojeny, takže energie nemůže proudit ven. Obě chodila jsou překřížena, ruce se dotýkají chodidel a chodidla se dotýkají sexuálního centra. Je to taková vzpřímená poloha, v níž na tělo nepůsobí gravitace. V této poloze můžete zcela zapomenout na tělo, neboť životní energie nevytéká ven. Oči jsou zavřeny nebo přivřeny a oční koule jsou v klidu, neboť i oči představují výstup pro značné množství energie. Pohybem očí ztrácíte mnoho energie, dokonce i ve snech. Jeden ze způsobů, jak lze zjistit, zda se nějakému člověku něco zdá, nebo ne, je, že na oči tohoto jedince přiložíte ruce. Pohybují-li se, sní. Vzbuďte ho, a on vám oznámí, že se mu něco zdálo. Jestliže se oční koule nepohybují, je v hlubokém, bezesném spánku, v sušupti. V něm směřuje veškeré energie dovnitř, neuniká ven. Ásany, pránájáma a mnoho jiných metod umožňují, aby energie mohly téci dovnitř. Tento proud energií se sjednotí, neboť v centru nemůže být víc než jedna energie. Čím více energie proudí dovnitř, tím více harmonie se v nitru rozhostí. Konflikty zaniknout. V centru není žádný rozpor. Vládne tam organická jednota celku, a proto člověk cítí blaženost. Dále je důležité to, že ásany a pránájáma fungují jako tělesné pomůcky. Mají význam, avšak jsou to stále jen tělesné pomůcky. Je-li vaše mysl v konfliktním rozpoložení, pak vám nepomohou, neboť tělo a mysl jsou dvě nezávislé skutečnosti. Jsou to dvě části jednoho. Vy nejste tělo a mysl, jste tělo-mysl. Jste psychosomatičtí nebo somatopsychičtí. Mluvíme o těle jako o jedné věci a o mysli jako o něčem jiném, avšak tělo a mysl jsou dva póly jedné energie. Tělo je hrubé, zatímco mysl je jemná, ovšem je to táž energie. Je nutné začít pracovat od obou pólů. Pro tělo jsou určeny ásany, pránájáma a tak dále, tedy hathajóga, a pro mysl je vhodná rádžajóga a jiné jógy, které ovlivňují především mentální postoje. Tělo a mysl je jedna energie. Pokud jste například rozzlobení a dokážete kontrolovat svůj dech, hněv pomine. Jakmile začnete rytmicky dýchat, nemůže se vás hněv zmocnit. Podobně vás nemůže při rytmickém dýchání ovládnout sexuální vášeň. Bude zde přítomná, ale neprojeví se. Nikdo se nedoví, že je tady. Dokonce ani vy to nebudete vědět. Sex lze potlačit, zlost je také možno zdolat. Rytmickým dýcháním je můžete potlačit tak, že si to ani nebudete uvědomovat. Zlost nebo sex zde budou stále. Tělo je potlačí, avšak uvnitř zůstávají nedotčeny. Je třeba pracovat s tělem i s myslí. Tělo by se mělo trénovat metodami jógy a mysl je nutno cvičit v bdělosti. Chcete-li praktikovat jógu, budete potřebovat víc bdělosti, protože věci získají mnohem jemnější kontury. Hněv si uvědomíte snadno, neboť je velmi hrubý. Pokud však uskutečňujete v praxi pránájámu, vyžádá si to od vás více bdělosti, ostřejší citlivost, abyste si uvědomili hněv, neboť nyní se hněv stane velmi jemný. Tělo s ním nebude spolupracovat, hněv se tedy nebude moci projevit navenek. Lidé, kteří praktikují techniky bdělosti a zároveň metody jógy, poznají hlubší úrovně vědomí. Jinak si budou uvědomovat pouze vyšší úrovně. Změníte-li to, co je hrubé, a nezměníte to, co je jemné, budete zmateni. Konflikt se projeví novým způsobem. Jóga je dobrý pomocník, je to však jen jedna část. Druhou částí je to, co Buddha nazývá bdělost. Praktikujte jógu tak, aby tělo rytmicky souznělo a spolupracovalo s vašimi vnitřními pohyby. A současně uskutečňujte v praxi bdělost. Pozorujte dýchání. Během jógy se dýchací proces mění. Musíte si uvědomovat dýchání takové, jaké je. Pouze si je uvědomujte. Pokud si dokážete uvědomovat své dýchání, pak si umíte uvědomovat i myšlenkový proces, jinak to není možné. Lidé, kteří si chtějí být vědomi svého myšlenkového procesu přímo, zjistí, že toho nejsou schopni. Přijdou na to, že je to nesmírně těžké a nudné. Dýchání představuje bránu k mysli. Jestliže zadržíte na chvíli dech, vaše myšlenky se též zastaví. Jakmile dech ustane, zarazí se i myšlenkový proces. Při chaotickém myšlení bude dýchání rovněž chaotické, poněvadž dýchání zároveň odráží váš myšlenkový proces. Buddha hovoří o ánápánasati, o uvědomělém vdechování a vydechování: "Tím je třeba začít." To je pravý začátek. Měli byste začít od dýchání, nikdy ne od myšlenkového procesu. Až budete umět vnímat jemné pohyby dýchání, pak můžete ucítit jemné pohyby myšlení. Uvědomování si myšlenkového procesu promění kvalitu mysli, ásany a pránájáma změní kvalitu těla. Pak zavládne chvíle, kdy se tělo a mysl stanou jedním a nebude mezi nimi konflikt. Jakmile budou synchronizovány, nebude již ani tělo, ani mysl. Poprvé poznáte sebe sama jako Já. Budete transcendováni. Transcendence je možná, jen když nedochází ke konfliktům. V okamžiku harmonie, kdy tělo a mysl jsou jedno, jsou bezkonfliktní, obě se transcendují. Nebudete to, nebudete ani ono. Nebudete ničím, neboť nejste žádná věc. Jste prostě vědomí. Nikoli však vědomí si něčeho, jste totiž samotné vědomí. Tato bdělost bez konkrétního uvědomění, toto vědomí, znamenají okamžik exploze. Váš potenciál se stal skutečným. Explodujete do nové sféry k nejvyššímu. Dosažení takového stavu je cílem všech náboženství. Je mnoho cest, jak dosáhnout toho nejvyššího stavu. Můžete hovořit o kundaliní, ale nemusíte, na tom nezáleží. Kundaliní je jenom slovo. Můžete použít i jiného pojmenování. To, co je na významu slova kundaliní nejpodstatnější, je vnitřní tok energie.

.
zdroj:

.
 

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya