V tomto článku je mimo jiné v podstatě "návod" na tolik probíraný Vzestup planety Země - najdeme zde hodně prvků které aktivním používáním v běžném životě mohou způsobit "zázrak" - přispět k Vzestupu naší planety a celého lidstva.
.
Rozhovor s Georgem Easseyem a jeho ženou Hankou jsme začali tématem ájurvédy, které je ovšem - ze své podstaty - nekonečné. Tato "věda o životě" v sobě propojuje všechno se vším, všechny se všemi a tento kruh se opět vrací do svého středu, kterým je sám člověk. "Pro zdraví je podstatná láska a úcta k Sobě," říká dr. Eassey.
Dalo by se říct, že cílem klasické medicíny je zmírnit příznaky a přinést úlevu, například od kašle. Cílem homeopatické léčby je - podle Hahnemannova Organonu - "plné a trvalé navrácení zdraví".
Co je cílem ájurvédy?
Cílem ájurvédy je dovést člověka k jeho vlastní vnitřní moudrosti, aby se mohl sám rozvíjet a kráčet v životě správnou cestou. Tedy aby nalezl vnitřní klid a mír. Na ájurvédskou léčbu se můžeme dívat z dvojího hlediska: zaprvé je jejím cílem dovést člověka k dobrému zdraví a naučit ho, jak si zdraví udržovat. To je aspekt pozitivního zdraví a prevence, který klade ájurvéda na první místo. A za druhé se snaží ulevit nemocnému člověku od příznaků jeho nemoci a odstranit příčinu onemocnění.
Ájurvéda nás učí jednoduchosti, schopnosti milovat a respektovat svou vlastní důstojnost i prostor, ve kterém žijeme. Učí nás porozumět tomu, že podstatou světa, do kterého jsme se narodili, je mír, a že Příroda nebyla stvořena proto, aby nám škodila. Učí nás, jak pomáhat nejen sobě, nýbrž i druhým. Věnujeme-li svůj čas druhým, mizí ze světa disharmonie. Staráme-li se jenom sami o sebe, druzí lidé pociťují prázdnotu. Kolem nás je spousta takových prázdných a nešťastných lidí, kteří se cítí sami. Lidé mají žít navzájem ve spojení, máme společné vědomí a chceme být spolu! Jako jeden celek, jako jedna planeta. Nemůžeme odletět kamsi na Měsíc a tam si žít o samotě... Zeptejte se astronautů, zda by chtěli žít na Měsíci. Odpoví, že ne. Nikdo nechce být sám.
Možná jenom někteří vědci by byli spokojení, protože by si tam mohli nerušeně bádat. Ale sama intelektuální zvídavost nás nemůže nikdy naplnit. Uspokojí nás jenom to, co máme zde na Zemi. Země je naše Matka a dává nám všechno, co k životu potřebujeme - jídlo, rostliny, stromy, déšť...
Rozhovor s Jeshuou - channeling prostřednictvímPamela Kribbe
KDO JSI JESHUO? Jsem ten, který byl mezi vámi a kterého jste znali jako Ježíš. Nejsem Ježíš vašich církevních tradic nebo Ježíš vašich náboženských spisů. Jsem Jeshua-ben-Joseph; žil jsem jako člověk z masa a kostí. Dosáhl jsem před vámi Kristovského vědomí, ale byl jsem podporován silami, které jsou v této chvíli mimo vaši představivost. Můj příchod byl vesmírnou událostí - sám jsem se tomu zpřístupnil.
Nebylo to jednoduché. Neuspěl jsem v mých snahách předat lidem nezměrnost Božské lásky. Existovalo mnoho nedorozumění. Přišel jsem příliš brzy, ale někdo přijít musel. Můj příchod byl jako vhození kamene do velkého rybníku. Všechny ryby se rozprchly a kámen klesl do hloubky. Přesto byla i dlouho poté patrná zčeření hladiny. Dalo by se říci, že druh vědomí, který jsem toužil zprostředkovat, udělal svoji práci poté pod povrchem. Na hladině rybníka byla stálá zčeření. Dobře míněné, avšak zavádějící interpretace těchto zčeření rostly ve vzájemné boje ve jménu Ježíše. Ti, kteří byli dotčeni mou energií, pohnuti impulsem Kristovské energie, tento impuls ve skutečnosti nedokázali začlenit do své duševní a fyzické reality.
Trvalo dlouhý čas, než Kristovské vědomí mohlo vkročit na planetu Zemi. Nyní ale tento čas nastává. A já se vracím a promlouvám skrze mnohé, skrze vše a všechny, kteří mě chtějí slyšet a kteří přišli, aby mě pochopili z tichosti svých srdcí. Nekážu a nesoudím. Má nejupřímnější naděje je mluvit k vám s nekonečnou a nezlomnou přítomností Lásky, která je vám přístupná kdykoli.
Jsem součástí mnohem širšího vědomí, většího bytí, ale já, Jeshua, jsem inkarnovanou částí tohoto bytí (nebo pole vědomí). Nemám příliš rád jméno Ježíš, jelikož ho dostihla zdeformovaná verze toho, co skutečně symbolizuji. "Ježíš" je vlastněn církevními tradicemi a autoritami. Byl po mnohá staletí tolik formován, aby zapadl do zájmů církevních patriarchů, že obecný obrázek Ježíše je nyní daleko vzdálený tomu, co skutečně reprezentuje, a proto by mě skutečně potěšilo, kdybyste dokázali tento obraz propustit a osvobodit mě z tohoto dědictví.
Jsem Jeshua, člověk z masa a kostí. Jsem váš přítel a bratr. Jsem v každém ohledu důvěrně obeznámen s tím, jaké to je, být člověkem. Jsem učitel a přítel. Nebojte se mě. Obejměte mě tak, jako objímáte někoho spřízněného. Jsme rodina.
Jeshua, Ježíš a Kristus
Kristovská energie, kterou vám přicházím nabídnout, pramení z kolektivní energie, která je za světem duality. To znamená, že rozpoznává protiklady dobrého a špatného, světla a tmy, dávání a přijímání jako strany jedné stejné energie. Žít z reality Kristovského vědomí znamená, že není žádný boj s ničím. Je to naprosté přijetí reality. Tato nepřítomnost boje nebo překážky je jeho hlavní charakteristikou. Od Krista (neboli Kristovské energie) poznáváme extrémy všech myšlenek, pocitů a činů jako manifestaci jediné božské energie, nemůže zde být žádná dualita, žádný soud ve způsobu, jak "on" (Kristovská energie) zakouší realitu.
Dejme příklad. Když Kristus ve vás sleduje ozbrojený konflikt mezi lidmi, jeho srdce pláče za osud poraženého, ale nesoudí. Cítí jeho bolest a ponížení s každou ranou, jeho srdce je naplněno soucitem, ale nesoudí. Dívá se na pachatele, toho se zbraní, toho, který má moc, který způsobuje bolest a cítí…jeho nenávist a hořkost a jeho srdce velmi truchlí, ale nesoudí. Srdce Kristovo objímá celý pohled hlubokým soucitem, avšak bez hodnocení, protože samo na sobě poznalo a zakusilo všechny aspekty bytí. Samo prožilo všechny role pachatele a oběti, pána a otroka a pochopilo, že není nikým z nich, ale tím, co tvoří základ obou.
Kristovská energie prošla všemi energiemi duality. Sama je identifikována občas s temnotou, občas se světlem, ale přes to všechno něco zůstává stejné. A když rozpozná tuto "totožnost" ležící vespod všech svých zkušeností, její vědomí získá nový druh jednoty: je "Kristem". Kristovská energie byla energií, kterou jsem vám přišel nabídnout.
Kým jsem, je skutečně složité vysvětlit. Budu se tudíž snažit rozlišovat mezi třemi "identitami": Jeshua, Ježíš a Kristus.
Já, jenž nyní hovořím, jsem Jeshua. Byl jsem lidskou bytostí, která ve své inkarnaci na Zemi nesla Kristovskou energii. Tato energie může být také nazývána Kristem.
Ježíš - v mém názvosloví - je jméno pro Božího člověka, který byl výsledkem přijetí Kristovské energie do duševní a fyzické reality Jeshuy.
Tato Kristovská energie byla do Jeshuy nalita ze sfér Světla, která je - z vašeho hlediska - umístěna ve vaší budoucnosti. Ježíš byl člověk, který vykonával zázraky a předkládal proroctví. Ježíš byl posel ze sfér světla, který byl ve mně inkarnován. Ve skutečnosti byl mým budoucím já. Ježíš byl, z mé perspektivy - člověka Jeshuy žijícího na Zemi - mým budoucím já, které se stalo jedním s Kristovskou energií. Protože v něm byl Kristus jasně přítomen a byl viditelný mnoha lidem, jevil se jim jako božský.
Já, Jeshua, jsem byl člověkem z masa a kostí. Jedinečným a do jisté míry vykonstruovaným aspektem "výtvoru - Ježíše" bylo, že jsem dostal své Kristovské já z budoucnosti. Nestal jsem se Kristem na základě své minulosti a tedy zkušeností. Nedosáhl jsem osvícení přirozenou cestou, ale prostřednictvím zásahu tak říkajíc zvenčí, esencí Kristovské energie z budoucnosti. Souhlasil jsem s tím hrát tuhle roli předtím, než jsem započal svůj život na Zemi. Souhlasil jsem s tím být "zastíněn" přítomností Ježíše jako aktem služby a také proto, že jsem hluboce cítil touhu poznat skutečnost mých nejhlubších potenciálů.
Ježíš, mé budoucí já ze sfér světla, se stal za jedno s Kristovskou energií. Přesto zde na Zemi nereprezentoval veškerou energii Krista, protože tato energie zahrnuje víc než je Ježíš. On je její jednou částí či jednou buňkou.
Kristus či Kristovská energie (je to spíše jako energetické pole než osobní entita) je kolektivní energií, která má mnoho aspektů či "buněk", které spolupracují takovým způsobem, že fungují jako jeden "organismus". Všechny buňky do celku jedinečně přispívají a zakouší samy sebe jako jednotlivce a stejně tak jsou tohoto celku součástí. Někdo by mohl nazvat tyto aspekty Kristovské energie anděly či arch-anděly. Charakteristickým znakem andělů je vědomí individuality stejně jako vysoký stupeň nesobeckosti, která jim umožňuje cítit se zajedno s kolektivními energiemi a být radostně v jejich službách. Pojem (arch)andělé je objasněn v poslední kapitole Série pracovníků světla ("Vaše Světelné Já").
Ježíšova mise na Zemi
Ježíš byl energií z budoucnosti, která přišla lidstvu na Zemi přinést osvícení a poznání. Přišel z jiného světa či dokonce dimenze a vzal sebou vznešenou energii této reality. Když se inkarnoval na Zemi, jeho uvědomění vlastního Vyššího Já zůstalo nedotčené. Díky jeho přítomnosti ve mně, Jeshuovi, jsem si mohl snadno uvědomit pružnost materiálních zákonů a "konat zázraky."
Důvodem mého příchodu na Zemi, bylo vytvořit otvor či bránu do odlišného stavu vědomí. Chtěl jsem být příkladem možností, které jsou dostupné každé lidské bytosti.
Ve sférách světla, odkud Ježíš přišel, bylo pociťováno, že Země se ubírá směrem, který skončí velkou temnotou a sebe-odcizením pro duše zahrnuté do Zemského experimentu. Bylo rozhodnuto, že bude uvedena do pohybu mocná síla, která jasně ukáže lidským bytostem volby, jež jsou jim dostupné. Osobností Ježíše jsme chtěli ukázat lidským bytostem zrcadlo a připomenout jim jejich vlastní božský původ a dřímající potenciály, jež v sobě nesou. Potenciály pro mír, svobodu a mistrovství nad sebou samými.
Každá lidská bytost je mistrem svojí vlastní reality. Neustále vytváříte svou vlastní realitu. Jste schopni propustit mizernou či neuspokojující realitu, dovolit Světlu vstoupit a transformovat svůj svět. Člověk je svým vlastním pánem, má však tendence darovat svou sílu vnějším autoritám, které tvrdí, že znají pravdu a že pro něj chtějí to nejlepší. Děje se to v politice, medicíně, vzdělávání a tak dále. I váš "zábavní průmysl" je plný falešných obrázků o štěstí, úspěchu a kráse, které neslouží nikomu jinému kromě těch, kteří je vytvořili. Přemýšleli jste někdy o tom, kolik peněz je utraceno pouhým vytvářením obrazů? V médiích, v novinách, filmech, rádiích a televizi jsou neustále šířeny obrazy. Odkud tyto obrazy pocházejí? Proč tam jsou? Kdo je vytvořil?
Obrazy jsou prostředky používané pro získání moci nad lidmi. Obrazy mohou učinit lidi podřízenými a oddělenými od svých skutečných potřeb bez použití fyzické síly či násilí. Obrazy mohou přinutit lidi dobrovolně se vzdát jejich vlastní moci a vlastní hodnoty. Klamou vás takovým způsobem, že nepotřebujete být násilně nuceni k ničemu; přijímáte měřítka znázorněná obrazem za vlastní a podle toho pak také jednáte. Tohle je to, co bychom mohli nazvat neviditelnou kontrolou mysli a co je hojně rozšířené mezi vašimi "svobodnými" západními civilizacemi.
Primární funkcí Světla je přinášet jasnost, uvědomění a transparentnost do neviditelných struktur myšlení a cítění, které formují váš život. Světlo je opakem kontroly mysli. Kam do reality vstoupí Světlo, tam přeruší pouta bezvýznamné síly a moci a rozbourá na nich založenou hierarchii. Nepovolí zneužití moci a osvobozuje lidi od přeludů a iluzí, které jim odebírají sílu pro svobodné rozhodování. Ježíš byl, v době kdy žil, hrozbou pro vládnoucí pořádek. Tím, co říkal lidem a jenom tím, co vyzařoval, způsobil, že struktury moci byly viděny takové, jaké ve skutečnosti byly.
Role Pracovníka světla, kterou na sebe Ježíš vzal, byla těžká; zvláště pro mě, Jeshuu, lidskou bytost, která souhlasila nést tuto intenzivní, jasnou energii za svého života na Zemi. Já, Jeshua, jsem byl silou Ježíšovy přítomnosti téměř zastíněn, zastíněn přítomností svého budoucího já! Ačkoli mě naplňovala ohromnými vhledy, láskou a inspirací, bylo skutečnou výzvou fyzicky nést či "držet" jeho energii. Nemohl jsem fakticky jeho energii začlenit do své fyzické bytosti - buňky v mém těle na to ještě "nebyly připraveny" - a tak se mé tělo nesoucí tyto intenzivní energie Světla na fyzické úrovni vyčerpalo. Bez ohledu na fyzické hledisko zde bylo také duševní břemeno nést Kristovskou energii. Bylo pro mne velmi těžké pozorovat časté nepochopení povahy Kristovské energie, dokonce i mými nejbližšími přáteli či "žáky". Jako lidská bytost, kterou jsem byl, jsem někdy zoufal a pochyboval o významu cesty, na kterou jsem se vydal. Cítil jsem, že svět není na Kristovskou energii připraven. Cítil jsem, že její podstata nebyla rozpoznána. Ježíš byl ve své době skutečným průkopníkem.
Důsledky Ježíšova příchodu na Zemi
S příchodem Ježíše na Zemi bylo zaseto semínko. Bylo to semínko Kristovské energie. Lidé byli pohnuti tím, co jsem říkal a dělal a nevědomě na úrovni duše skutečně rozpoznávali Kristovskou energii. Hluboko uvnitř jejich duší byla probuzena jejich paměť. Něco bylo zasaženo a uvedeno do pohybu.
Na povrchu, na úrovni, kterou můžeme vidět a cítit ve fyzickém světě, vytvořil můj příchod mnoho rozruchu. Následkem zákonu duality, vytvořilo mocné vlévání Světla silnou reakci z Temnoty. Je to logické. Světlo chce zlomit struktury moci a uvolnit uvězněné energie. Temnota je energií, která chce potlačit a kontrolovat. A tak tyto dvě energie mají opačné zájmy. Kde jedna získá moc, druhá na svou obranu oplatí úder a znovu nastolí rovnováhu. Proto i můj příchod na Zemi zahájil mnoho boje a násilí jako opačnou reakci na Světlo, které jsem šířil.
Pronásledování mých stoupenců, raných Křesťanů, je jedním příkladem této násilné protireakce. Avšak ani sami Křesťané, zakladatelé církve, se taktéž nevyhýbali násilí ve své snaze šířit mé učení. Vzpomeňme si na křížové výpravy a inkvizici. Ve jménu Krista bylo vykonáno mnoho temných, barbarských činů, jak od Křesťanů, tak od ne-Křesťanů.
Mistři Světla, kteří se rozhodli vyslat mě na Zemi jako posla, si byli vědomi faktu, že silná a nebývalá energie Ježíše by mohla vyvolat silné reakce temnoty. Ježíš pronikl do reality země jako kometa. Byl to druh záchranného opatření ze sfér světla, od energií, které byly hluboce odpovědné za Zemi a její obyvatele. Byl to nejzazší pokus odchýlit směr, kterým se Země vydávala, způsob přerušení cyklů ignorantství a ničení, které se znovu a znovu opakovaly.
Výsledky byly nejednoznačné. Na jedné straně vyvolalo Světlo Ježíše mnoho Temnoty (jako protireakci). Na druhé straně byla zaseta semínka Kristovského vědomí v srdcích mnoha lidí. Důležitý důvod pro můj příchod bylo probudit na Zemi duše pracovníků světla. (Pojem pracovník světla si vysvětlíme v dalším poselství). Tyto duše měly být nejcitlivější a nejvnímavější k mé energii, přestože se taktéž mnoho z nich ztratilo v nepochopení a temnotě planety Země. Pracovníci světla jsou ve skutečnosti poslové Světla se stejným posláním, jako měl Ježíš. Rozdíl je v tom, že ve své inkarnaci jsou ve fyzickém těle méně spojeni se svým božským Já, než jak tomu bylo u mě. Jsou více ovlivněni karmickými břemeny a iluzemi života na Zemi. Jsou více připoutáni k minulosti. S vtělením Ježíše se událo něco zvláštního. Ježíš nenesl žádná karmická břemena z minulosti, a proto mohl snáze udržet spojení se svou božskostí. Ocitl se zde poněkud uměle, postava z budoucnosti, která je souběžně zde i tam.
Vědomí bytostí Světla, které se radostně rozhodlo "vložit" energii Ježíše do pozemské reality, v té době nebylo dokonalé a všeznalé. Každá uvědomělá bytost je neustále v procesu rozvoje a pochopení sebe sama. Mezi lidmi je trvalá víra, že vše je předurčené nějakým božským plánem; za touto vírou je představa dominantního, vševědoucího Boha. Toto tvrzení je klamné. Není zde žádné předurčení vnější silou. Jsou zde pouze možnosti, které jsou výsledkem vnitřních rozhodnutí, která činíte. Můj příchod na Zemi byl založen na rozhodnutí, jež bylo učiněno kolektivní energií Světla, které byl Ježíš součástí. Byla to volba, zahrnující rizika a nepředvídatelný výsledek.
Kolektivní energie Světla, o které hovořím, je andělská říše, která je hluboce spojena s lidstvem a Zemí, jelikož pomohla stvořit člověka a Zemi. Vlastně jste její součástí a nejste od ní vůbec odděleni, ale nyní mluvíme multidimenzionálně, tj. na úrovni vědomí, které je mimo váš lineární rámec času. V jiné dimenzi nebo rámci času jste těmito anděly, kteří tvoří sféry Světla, z které přišel na Zemi Ježíš. (Více najdete v kapitole "Vaše Světelné Já"). Vy - pracovníci světla - jste mnohem více propojeni s "příběhem Ježíše", s tímto vléváním Kristovské energie na Zemi, než si myslíte. Byla to v jistém měřítku kolektivní snaha, do které jste vy všichni přispěli, a ze které jsem vzešel já Jeshua jako viditelný a fyzický představitel.
Mé poselství bylo, že Kristovská energie je přítomna ve všech lidských bytostech jako semínko. Když ke mně budete vzhlížet jako k nějaké autoritě, toto poselství jste nepochopili.
Přál jsem si a stále si přeji vyzvat vás, abyste věřili sami sobě a našli pravdu uvnitř svých srdcí a nevěřili na žádnou autoritu mimo vás.
Oficiální Křesťanské vyznání mě, paradoxně, umístilo mimo vaši realitu jako autoritu hodnou uctívání a poslouchání. Tohle je skutečně opak toho, co jsem zamýšlel. Zamýšlel jsem vám ukázat, že vy sami můžete být žijícím Kristem.
Nyní vás žádám, abyste poznali Krista uvnitř sebe a vrátili mi mé lidství.
Jsem Jeshua, člověk z masa a krve a pro všechny z vás skutečný přítel a bratr.
JE TO JEDEN Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH CHANNELINGŮ - Jeshua skrze Pamelu Kribbe
.
..........................
.
Drazí přátelé, je mi velkým potěšením být tu opět s vámi. Všichni jste stateční bojovníci. Vaše samotná dnešní přítomnost na Zemi ve fyzickém těle mluví o vaší ohromné odvaze a připravenosti čelit temnotě uvnitř a venku a vrhnout na ni své světlo, světlo svého vědomí. Jste bojovníci ve spirituálním smyslu a vaše výzbroj se skládá jak ze soucitu, tak pronikavosti. Člověk nepřekoná strach a iluze své reality jen láskou a soucitem. Je zapotřebí, aby tyto základní, převážně ženské kvality, byly doplněny mužskými kvalitami jasnosti a pronikavosti. Soucit vám umožňuje vnímat jádro světla v každém vyjádření duality, například rozpoznat světlo něčí duše, i když je jeho osoba plná negativity. Pronikavost vám pomáhá uvědomit si přítomnost strachu a energií spojených s mocí v jakémkoli projevu a umožňuje vám z těchto energií odstoupit, propustit je ze svého energetického pole.
Jednou se ve vašem životě objeví možnosti a příležitosti, které vám pomohou naplnit své poslání. Jak budete vyrůstat, setkáte se s jistými lidmi či situacemi, které vás vyzvou či vybídnou, abyste zjistili, kdo jste. Budete jemně tlačeni, nebo když jste tvrdohlaví, násilně provokováni životem, abyste "rozmotali uzel". Budete muset propustit falešné představy lásky, které byly součástí vaší výchovy, součástí energie vašich rodičů. Tohle může spustit krizi identity podobnou tomu, co bylo popsáno v první kapitole této knihy jako první fáze přeměny od ega k srdci. Může se zdát, že už není nic jisté a že vše, v co jste věřili, je pod podrobným zkoumáním. Vaše duše ovšem nenechá kámen na kameni, aby vás přivedla Domů. Vaše duše bude neustále klepat na vaše dveře, dokud neotevřete a neosvobodíte se.
.
.............................
.
Hlavní události ve vašem životě jsou vždy přizpůsobené tomu, aby poskytly možnosti k růstu a návratu k tomu, kdo jste. Vyžaduje to ovšem odvahu a rozhodnutí jít na dno tohoto pátrání a znovu získat energie novorozence, nezkaženého iluzemi ztráty mistrovství, lásky a jednoty. Pravděpodobně se na chvíli ocitnete ve vzdoru vůči své vlastní energii duše, protože vás může uvést na scestí toho, co považujte za normální a přiměřené. Duše se vám může zdát jako umíněný host, protože jste si zvykali na to, jak to na světě chodí, jak to chodí ve vaší rodině.
Abyste propustili sebe sama z vědomí založeného na egu, je potřeba jak mužská energie sebe-uvědomění a pronikavosti, tak ženská energie lásky a pochopení. Pokud jde o vaše rodiče, pronikavost znamená, že se sami vzdálíte energiím poháněným strachem a energiím omezujícím, které vás krmily dříve. Vzpomeňte si na důležitost "energie meče", kterou jsem zmínil na začátku. Abyste, ve spirituálním smyslu, propustili vaši rodinu, potřebujete být schopni rozlišit mezi energií její a vaší vlastní a potřebujete být schopni "přeseknout lana", jež vás omezují a dusí.
Tohle není primárně o vyjadřování hněvu a frustrace svým rodičům nebo o tom, říkat jim, kde se ve vás spletli. Někdy může být dobrým krokem pokusit se jim občas vyjasnit svůj postoj nebo pocity, které se jich týkají. Ale v mnoha případech nemusí pochopit, co se jim snažíte povědět. Nemusí souznít s tou částí vás, která je "jiná" a v rozporu s jejich pohledem na život. Propuštění vazeb s rodičovskou energií v prvé řadě znamená opustit tuto energii z vaší vlastní mysli a emocí. Je to o pohledu dovnitř a o zjištění, do jaké míry bezvýhradně žijete podle souboru iluzí rodičů, podle jejich pro a proti, které jsou založené na strachu a hodnocení.
Jakmile v tom budete mít jasno a dovolíte si to propustit, budete moci rodičům odpustit a doopravdy "odejít z rodného domu". Stane se tak potom, co oddělíte lana na vnitřní úrovni a přijmete zodpovědnost za svůj vlastní život, a budete tak moci nechat rodiče být. Budete moci jasně říci "ne" jejich strachům a iluzím (meč pronikavosti), ale zároveň uvidíte, že vaši rodiče nejsou se svými strachy a iluzemi ztotožněni. Také jsou dětmi Boha, které se pouze snaží naplnit své poslání. Jakmile tohle cítíte, můžete cítit jejich nevinnost a odpustit.
V jistém smyslu jste byli obětí svých rodičů - rodiče ve vašem dětství představovali vědomí založené ne egu. Přechodně a zčásti jste žili v souladu s jejich iluzemi. Jaksi jste jako jejich děti neměly jinou možnost. Nicméně překročit tento pocit, že jste obětí, je jeden z nejsilnějších průlomů, který ve svém životě můžete zažít. Jakmile si uvědomíte hluboké energetické stopy z dětství a vědomě se rozhodnete, které vám prospívají a které byste raději propustili, stanete se svobodnou bytostí. Tohle je mistrovství.
Pak se již nebudete podvědomě přizpůsobovat přáním a touhám svých rodičů, jestliže nejsou vaše. Zároveň už se proti nim nebudete ani bouřit. Vidíte, že falešné obrazy, které vám nabídli, vám nepatří, tečka. Nebudete muset soudit své rodiče za to, že vás zatěžují těmito aspekty. Budete moci být milující a pronikaví zároveň.
Dalo by se říci, že se s vědomím založeném na egu seznamujete prostřednictvím svých rodičů a stejně tak ho skrze rodiče přesahujete tím, že je propustíte s láskou a odpuštěním, a tím, že si uvědomíte, že vy sami jste nezávislým mistrem.
Pracovníci Světla a jejich rodiče
V tomto bodě bych rád hovořil zvláště o duších Pracovníků Světla ve vztahu k jejich rodině. Pracovníci Světla často uvnitř sebe nesou zvláštní úkol, pokud jde o jejich rodiče a rodinu. Když přijdou na Zemi, mají Pracovníci Světla specifický cíl probudit se, osvobodit se z vědomí založeného na egu a zasít semínka Kristovského vědomí na tuto planetu. Pracovníci světla chtějí silněji než ostatní učit a léčit druhé, pomáhat jim v růstu k vědomí založenému na srdci.
Z tohoto důvodu se mnoho duší Pracovníků Světla rodí rodičům či do rodin, které jsou silně uvízlé v realitě vědomí založené na egu. Jelikož je záměrem Pracovníků Světla otevřít strnulé energetické vzorce, jsou přitahováni k "problémovým situacím", ve kterých je energie nečinná jako ve slepé uličce, jako magnety. Pracovník Světla vstupuje na Zemi s jistým uvědoměním, jistým spirituálním smyslem, který ho "odlišuje". Nezapadá do očekávání či tužeb rodiny. Dítě Pracovník Světla bude nějakým způsobem zpochybňovat základní rodinné domněnky o životě tím, co vyzařuje a co vyjadřuje jako svou pravdu. Téměř instinktivně bude dělat vše, aby znovu rozpohybovalo energii a učinilo ji opět plynoucí.
I když duše Pracovníka Světla nechce nic jiného než sloužit rodičům a rodině, může na něj být nahlíženo jako na podivína, ba dokonce jako na černou ovci. Když není krása a čistota Pracovníka Světla jako dítěte rozpoznána, často se dočasně ztratí v pocitech osamění a dokonce v depresi.
Když Pracovníci Světla začínají svoji inkarnaci, mají uvnitř hlubokou důvěru, že najdou cestu ven, že překonají omezující energii své rodiny. Jakmile se ale skutečně narodí na Zemi a vyrůstají, jsou vystaveni stejným dilematům a zmatením jako každé jiné dítě. V jistém smyslu prožívají toto zmatení mnohem hlouběji a intenzivněji. Protože jsou to spirituálně vědomé duše, které jsou často starší a moudřejší než jejich rodiče, jsou si velmi vědomi toho, že s energií v jejich prostředí "není něco v pořádku". Na vnitřní úrovni se střetávají přímo s energiemi rodičů, které nechápou či které nesouzní s jejich nastavením mysli nebo chováním. Protože jsou jemní a citliví, tento náraz v nich způsobuje velkou nesnáz. Musí nalézt cestu jak citově přežít, jak zvládnout fakt, že vroucně milují své rodiče a že se od nich tak moc liší. To způsobuje u Pracovníků Světla mnoho duševních problémů sahajících od osamělosti, nejistoty a strachu až k závislosti, depresím a sebe-destrukci.
Vaše cesta na Zemi a na místa temnoty, kde je energie uvízlá a nepřátelská, nebyla tudíž bez rizika. Je to nebezpečná mise. Nezapomínejte na to, proč vám říkám stateční bojovníci! Je to právě z tohoto důvodu; jste jako průkopníci, kteří odvážně vychází ven do neznámého a záhadného teritoria. Nejsou zde žádné směrovky či ukazatele. Prostředí, ve kterém začínáte svoji cestu, je nehostinné a necítíte se v něm jako doma. Budete muset vytvořit energii domova sami pro sebe jen se svými vlastními pocity a intuicí jako kompasem. Jako Pracovník Světla jste průkopník, který chce prolomit hranice starých a tíživých myšlenkových vzorců a propustit uvnitř uvízlou energii. Jste téměř vždy prvními ve svém prostředí, kteří tak činí. Zatím jste nepotkali své spřízněné duše. Je to váš vlastní boj, který vás označuje za skutečného bojovníka, kterým jste. Budete muset najít cestu ven sami, a jakmile tak učiníte, budete přitahovat stejně smýšlející duše do svého života, lidi, kteří budou odrážet váš probuzený stav bytí.
Osamělý boj, kterým musíte všichni projít a objevit své světlo, je pro vás tím nejtěžším břemenem. Na úrovni duše jste si tuto cestu vědomě vybrali, ale přežít ji jako dítě z masa a kostí je bolestivá zkušenost, která vás hluboce zraňuje. Naléhám na vás, abyste cítili a rozpoznali tuto bolest uvnitř sebe, protože jedině tím, že se s ní spojíte, ji můžete transformovat a propustit. Jakmile jednou znáte zraněné dítě uvnitř, které vzalo kříž odcizení na svá křehká ramena, dostanete se do jádra svého břemene. Když se dostanete do tohoto jádra, řešení je blízko. Potřebujete jen přijmout bolest dítěte s čistým a hlubokým uvědoměním. Z tohoto uvědomění osloví dítě energie soucitu a hlubokého respektu. Zvednete kříž jen tím, že jste sami sebou a skutečně milujete a ochraňujete část sebe sama, která je "jiná". Tak přivedete dítě domů a naplníte své poslání jako průkopník.
Rozřešení rodinné karmy
Úkol Pracovníků Světla, pokud jde o jejich rodinu, je stát se tím, kým jsou. Když tak činí, plní své poslání. Jejich úkolem není změnit svou rodinu; není vaší prací měnit cokoli mimo vás. Nejste tu proto, abyste učinili svět lepším místem. Jste zde, abyste probudili sami sebe. A ano, když tak učiníte, svět bude lepším místem, protože na něj bude zářit vaše světlo a přinese radost a osvícení i druhým. Nezaměřujte se však na svět, ať už je to vaše rodina či jiný vztah, do kterého vstupujete.
Skutečnou prací je propustit všechny tyto kousky strachu založené na egu a iluzi, kterou jste sami tak hluboce jako děti přijali. Seznámení se s těmito energetickými stopami, které zčásti vytvořily vaši osobnost, a propuštění částí, které vám nepatří, je podnětný a intenzivní proces. Jde o sloupnutí všech vrstev cibule; jde o to podruhé se narodit.
Tím, že zdůrazňuji hloubku tohoto vnitřního procesu, tohoto druhého zrození, vás nechci odradit. Na druhé straně bych rád, abyste měli hluboký respekt sami k sobě. Jste ti nejstatečnější bojovníci, které znám. Jste průkopníci, kteří tím, že zapálili své vlastní světlo v místech temnoty a nepřátelství, dláždí cestu novému vědomí na Zemi.
Vašim úkolem není zapálit světlo v srdci někoho jiného. Je jen na nich, zda tak učiní. Můžete nabídnout jiskru, můžete dát příklad, ale v žádném případě nejste zodpovědní za probuzení kohokoli jiného. Je důležité zdůraznit to zvláště s ohledem na vaši rodinu. Často jako děti cítíte instinktivně a jako dospělí více vědomě, že musíte zachránit své rodiče od jejich strachu a iluzí. Kromě toho si často myslíte, že jste v tomto úkolu selhali. Cítíte, že nejste skutečně schopni svým rodičům pomoci tak, jak jste si představovali.
Tato myšlenková linie spočívá v mylném chápání toho, co pomáhání skutečně znamená a jaký je váš úkol vůči vašim rodičům. V realitě je situace taková. Od vašeho narození začínáte velmi silně absorbovat energie svých rodičů tak, jako by byly vaše vlastní. Nemůžete již snadno rozlišit, kde začínáte vy a kde končí oni. Jelikož jste přijali stejně tak jejich strachy a iluze, dostali jste se do důvěrného spojení s jejich citovými břemeny. Tato břemena na ně mohla přejít přes několik generací z obou stran rodiny. Mohly mít karmický aspekt, ve smyslu, že se stejný problém opakuje stále dokola, dokud není "kouzlo zlomeno". To můžete nazývat rodinnou karmou. Mohou existovat problémy související s nerovnováhou mužské či ženské energie, s energiemi vyplývajícími ze starých tradic otroctví, s problémy týkajícími se jistých onemocnění atd. Tento druh karmického břemene je vyřešen tehdy, když je uvízlá energie uvnitř propuštěna alespoň jedním členem rodiny, který přeruší spojení tím, že se osvobodí z emocionálních břemen, které přijal v dětství a které mohou být dokonce v jeho genech.
Člen rodiny, který "zlomí kouzlo", tak učiní především tak, že pomůže sám sobě. Jde o zaměření se na svůj vnitřní růst a rozvoj. Tento růst a rozvoj má účinek na "energii rodiny". Zpřístupňuje stejně tak možnost pro členy rodiny, aby nalezli cestu ven. Pracovník Světla, který se osvobodil z emocionální slepé uličky, poskytuje energetickou stopu pro ostatní členy rodiny. Toho dosáhne svou vnitřní prací a tím, co díky ní vyzařuje, ne tím, že se pokouší druhé tlačit do změny a pohybu vpřed. To, co nabízí své rodině energeticky, je možnost změny. Jeho energie pro ně zrcadlí možnost změny a to je vše, co musí udělat.
Zda se členové rodiny vydají na cestu, je zcela na nich. Nikdy nejste zodpovědní, ani když je to vašim spirituálním posláním, zda se druhý rozhodne ke změně či nikoliv. Možná se vám podařilo osvobodit se od karmického břemene, kterým vás rodina zatížila, a jste za to zesměšňováni a odmítáni ze strany rodiny, přesto bude vaše poslání zcela naplněno. Rozbijete hypnotický vliv, který mají karmické vzorce na vaši rodinu, a pokud budete mít děti, emocionální břemeno na ně nebude přeneseno. O tom je vaše poslání.
Představte si, že žijete v údolí, které je zcela neúrodné a vyschlé. Celá vaše společnost vám říká, že nemůžete z tohoto údolí odejít - je to vše, co existuje. Zdá se, že jste jediní, kteří si pamatují, že existují mnohem bohatší a úrodnější země než toto údolí. A tak se po velkém zvažování rozhodnete zkusit své štěstí a z tohoto údolí vyšplhat ven. Šplhání bere ohromné množství síly a energie. Nejen proto, že je cesta velmi strmá, ale také proto, že na ní neexistují žádné ukazatele či značky, kterých byste se mohli držet. Jak šplháte vzhůru, zanecháváte za sebou stopu. Jednou z tohoto údolí vyšplháte a krajina ležící před vámi vás zaplaví radostí a pocitem uznání. Věděli jste, že existuje něco, co mnohem víc než svou rodnou zem pociťujete jako domov.
Nadšeně koukáte dolů a hledáte svou rodinu. Chtěli byste, aby se k vám připojili a žasli nad touto úžasnou vyhlídkou. Rádi byste sdíleli své vítězství. Vy ovšem dole nikoho nevidíte, a když si všimnete nějakých vzdálených lidí, nezdá se, že by se o vaši cestu vůbec zajímali.
Tohle se velmi často Pracovníkům Světla děje. Žádám vás, abyste v tomto směru netruchlili nad ztrátou své rodiny. Nabídnete jim obrovskou službu tím, že z tohoto údolí odejdete, očistíte cestu a zanecháte stopu. Tato stopa tam zůstane a jednoho dne bude použita někým, kdo se rozhodne z tohoto údolí vyšplhat. Stopa je energetickým místem, které zpřístupníte ostatním.
Budování této stopy bylo vašim cílem, když jste se narodili těmto rodičům a do této rodiny. Vašim úkolem není to, abyste pomohli své rodině šplhat nebo je z tohoto údolí táhli na svých bedrech! Tohle není váš úkol. Kdykoli se snažíte, obrazně řečeno, vléct své rodiče či rodinu nahoru tímto strmým kopcem, překážíte svému vlastnímu růstu a budete rozčarovaní a zklamaní. To není cesta spirituálního růstu a alchymie. Ti, které milujete a s kterými chcete sdílet své světlo, si mohou vybrat, zda budou žít v údolí po další století nebo víc. Je to jen na nich. Jednou, v jejich vlastní čas, odkryjí malou stopu, která jde nahoru a pomyslí si: "Hej, to je zajímavé, jdu nahoru a zkusím to. Tady dole už se nemám dobře." A tak vyrazí. Začnou svou vlastní cestu vnitřního růstu, své vlastní šplhání ke světlu. Není to krásné, není to skutečně skvostné, že najdou na cestě značky, stopu, která jim tam byla zanechána? Budou muset projít svými boji, ale budou mít vystavěný maják, který jim bude osvětlovat cestu. Jako průkopník jste tuto cestu skrz divoké a nepoznané teritorium vyčistili a tato cesta vydlážděná vámi bude použita s vděkem a ctí.
Abyste se skutečně osvobodili a znovu získali své mistrovství jako nezávislá spirituální bytost, musíte propustit svou rodinu, do které jste se narodili. Musíte ji opustit nejen jako její dítě, ale také jako její rodič. Nechte mě vysvětlit tuto dvojité tvrzení. Dítě uvnitř vás potřebuje opustit naději, že mu jeho rodiče nabídnou bezpodmínečnou lásku a bezpečí. S tímto se bude muset obrátit na vás a vy mu budete muset pomoci propustit jeho rozhněvanou, smutnou a zklamanou část, která se cítí svými rodiči oklamána. To je dětská část. Stejně tak však potřebujete propustit část sebe sama, která chce být rodičem svých rodičů. Pro duše Pracovníků Světla je typické, že se v jistém bodě svého dospívání začínají cítit jako rodič svých rodičů. Kvůli jejich vrozené touze učit a léčit a jejich vyvinutému spirituálnímu vědomí, často zřetelně vidí strach a iluze svých rodičů a chtějí je vyléčit. To vás může dostat s vašimi rodiči do mnohých trápení, protože jim toužíte pomoci. To je často spjato s podvědomou potřebou být uznán za to, kým jste. Jinými slovy, když se snažíte pomoci svým rodičům, promlouvá skrze vás zraněné dítě. A to je recept na katastrofu, když se druhým snažíte pomoci prostřednictvím svých zraněných částí. Skončíte ještě více zranění a vaši rodiče pravděpodobně skončí rozhněvaní či zmatení.
Opustit vaše rodiče znamená, opustit jakoukoli touhu je změnit. Musíte pochopit, že vašim úkolem není, někam je vést. Vašim posláním je poradit si se svou vlastní cestou - to je vše. Potom, co se rozloučíte se svými rodiči, propustíte svou dvojitou svázanost, naleznete nový prostor, který se mezi vámi otevře, prostor svobodnější a otevřenější. Pokud jsou vaši rodiče stále naživu, vztah se může stávat méně napjatým, jak energie vyčítání a viny opouští scénu. Na druhou stranu můžete cítit, že je už nechcete navštěvovat tak často. Může se prostě objevit nedostatek společných zájmů. V každém případě se budete v tomto vztahu cítit svobodněji. Nastavíte svůj vlastní kurz životem bez potřeby jejich souhlasu a bez tendence rozčílit či rozrušit se, když s vámi nesouhlasí.
Ve svém životě se můžete nyní dostat do spojení s lidmi, kteří patří do vaší "spirituální rodiny". Vaše spirituální rodina nemá nic společného s biologií, geny či dědičností. Je to rodina příbuzných duší. Často je znáte z minulých životů, ve kterých jste byli svázáni přátelstvím, láskou a sdíleným posláním. Je velmi snadné s nimi vyjít, jelikož s nimi sdílíte vnitřní podobnost; patří do stejné rodiny. To, co prožíváte, je druh návratu domů. To, co vás od druhých odlišovalo a díky čemu jste se cítili osamělí, se nyní stává jako první základem vašeho spojení a oboustranného poznání. Spojení se svou spirituální rodinou je v pozemském životě skutečným zdrojem radosti. Klíč k tomu, abyste ji vpustili do svého života, je v nalezení vlastní cesty "z údolí" a uvědomění si světla uvnitř. Když jste schopni poznat své vlastní světlo v prostředí, které vám ho nezrcadlí zpět, stanete se nezávislými a svobodnými. Nezatíženi karmickými hledisky své historie, strachy a iluzemi, které vás držely na dně, budete přitahovat do svého života vztahy, které jsou založeny na lásce a respektu a které odráží vaše probuzené božství.