PROPUŠTĚNÍ SVÉ RODINY - 1. část

6. prosince 2012 v 19:41 |  vývoj vědomí
JE TO JEDEN Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH CHANNELINGŮ
Jeshua skrze Pamelu Kribbe





Drazí přátelé, je mi velkým potěšením být tu opět s vámi. Všichni jste stateční bojovníci. Vaše samotná dnešní přítomnost na Zemi ve fyzickém těle mluví o vaší ohromné odvaze a připravenosti čelit temnotě uvnitř a venku a vrhnout na ni své světlo, světlo svého vědomí. Jste bojovníci ve spirituálním smyslu a vaše výzbroj se skládá jak ze soucitu, tak pronikavosti. Člověk nepřekoná strach a iluze své reality jen láskou a soucitem. Je zapotřebí, aby tyto základní, převážně ženské kvality, byly doplněny mužskými kvalitami jasnosti a pronikavosti. Soucit vám umožňuje vnímat jádro světla v každém vyjádření duality, například rozpoznat světlo něčí duše, i když je jeho osoba plná negativity. Pronikavost vám pomáhá uvědomit si přítomnost strachu a energií spojených s mocí v jakémkoli projevu a umožňuje vám z těchto energií odstoupit, propustit je ze svého energetického pole.
K tomu, abyste poznali, kdo jste, musíte propustit to, co nejste. Pronikavost vám pomáhá propustit to, co nejste. Pronikavost je "energie meče", energie, která pomáhá stanovit si hranice a najít vlastní cestu. Nazývám ji mužskou energií a je důležitým doplňkem ženských kvalit pochopení a odpouštění. V tomto poselství zdůrazňuji důležitost "pronikavého meče", neboť se velmi týká záležitosti, o které budeme dnes hovořit.
Dnes bych rád hovořil o vztazích s vašimi rodiči a s vaší rodinou obecně. Když vstoupíte na cestu spirituálního růstu, toto téma bude v určitém okamžiku v popředí vaší pozornosti.
Na vaše zrození ve fyzickém těle by se dalo dívat jako na pád do temnoty, když ho oddělíte od jakýchkoli představ hříchu či viny. Proces zrození je ve skutečnosti ponoření se do hloubky, pro které jste se z nějaké části své duše vědomě rozhodli. V jádru své duše jste se na sebe rozhodli vzít tuto současnou inkarnaci a cítili jste víru a vytrvalost potřebnou k "vykonání svého poslání". Nicméně ve chvíli, kdy se tak říkajíc vnoříte, jste ponořeni ve stavu neznalosti, ve stavu dočasného nevědomí. Jakmile vstoupíte do hmotné reality Země, vaše vědomí se zastře či zhypnotizuje jistými iluzemi, které nejsou ničím jiným než hluboce zakořeněnými zvyky většiny lidí na Zemi. Je to síť vržená kolem vás.
Když vstoupíte do pozemského života, vzpomínka na "druhou stranu" je stále čerstvá a živá. Nemáte však slova, kterými byste ji vyjádřili, žádný způsob, jak sdělit její pravdivost, jak sdělit jednoduché věci jako je bezpodmínečná láska a bezpečí, které vás obklopují, kdekoli jste. Energie Domova je vám stále zřejmá jako pocit vody pro rybu. Ale pak vstoupíte do fyzického světa a duševní reality svých rodičů. Nabízíte jim pomoc, chcete udržet pocit Domova živý, zdá se však, že jste odstřiženi, jako by se kolem vaší "rybí části" rozprostřela síť. Tohle je porodní trauma, které má fyzické i hluboce spirituální aspekty.
Síť, která vás lapila, když jste padali, byla převážně upředena způsobem bytí vašich rodičů, jejich základním názorem na život, jejich nahlížením na sebe sama, jejich nadějemi a touhami směrem k vám. Když jste se narodili, kolektivní vědomí na Zemi bylo stále v sevření vědomí založeném na egu, jako je tomu ještě nyní. Časy se mění, ale existuje druh počátečního stádia, v němž potřebují věci čas, aby získaly spád před skutečnou základní změnou, kterou způsobují. V současnosti jste stále v těchto počátečních stádiích a vnitřní práce, kterou děláte, je v této souvislosti rozhodující. A tak, když jste vstoupili na Zemi, vstoupili jste do reality, které dominovalo vědomí založené na egu, a vy jste se s ním seznámili prostřednictvím energie svých rodičů.
Když vstoupíte do reality vědomí založené na egu představované vašimi rodiči, zabýváte se množstvím vše prostupujících iluzí, ze kterých bych rád uvedl tři důležité.
1. Ztráta mistrovství
První iluzí je iluze ztráty mistrovství. Zatímco rostete a dospíváte, žene vás tato iluze k zapomnění, že jste tvůrcem všeho, co se ve vašem životě děje. Mnoho lidí nerozpoznává to, co se v jejich životě děje jako svůj vlastní výtvor. Často se cítí jako oběti "vyšších sil", které utváří a formují jejich život. To je ztráta mistrovství.
2. Ztráta jednoty
S ponořením se do kolektivního lidského vědomí, jak je zobrazené vašimi rodiči, často ztratíte svůj pocit jednoty se vším, co žije. Základní uvědomění si "jednoty všech věcí" je pomalu z vašeho vědomí odfiltrováváno. Jste povzbuzováni, abyste budovali své vlastní ego. Podle vědomí založeného na egu jsme všichni v podstatě oddělenými bytostmi, bojujícími za svou vlastní existenci, bojující za přežití, potravu a uznání. Zdá se, že jsme uvězněni ve svých vlastních tělech a zavřeni ve svých vlastních duševních realitách bez opravdového a otevřeného spojení s "druhými". To je iluze oddělenosti a tragického pocitu osamělosti, který ji doprovází.
3. Ztráta lásky
Pak je tu ztráta lásky, ve smyslu bezpodmínečné radosti a bezpečí, které náleží vaší samotné podstatě jako přirozené lidské právo. Když vstoupíte na pozemskou rovinu, na které není energie lásky vůbec patrná, postupně si začnete plést lásku se všemi druhy energií, které láskou nejsou, energiemi jako je obdiv, bohatství či citová závislost. Tyto zmatené představy lásky ovlivňují vaše vztahy a v podstatě z vás činí člověka, který stále hledá něco venku proto, aby znovu získal pocit bezpodmínečné lásky, který má ve skutečnosti uvnitř sebe.
Jak vás tyto iluze či ztráty ovlivní, závisí na specifické energii vašeho rodičovského domu a rodinného prostředí. Rodičovské vědomí je obecně směsí ega a srdce, strachu a světla. Existují určité oblasti, v nichž budou vaši rodiče pravděpodobně velmi oddaní či spojení s iluzemi, které jsou zmíněny výše. Avšak v jiných stránkách mohou být skutečně osvícení například tím, že mají v jistých oblastech, kterým otevřeli svá srdce, zkušenosti s utrpením a vnitřním růstem. Konkrétní způsob, ve kterém uvízli v iluzích vědomí založeném na egu, je pro každého rodiče či rodinu jiný.
Když vstoupíte do tohoto určitého seskupení energií, které tvoří vaši původní rodinu, vaše vědomí je dosud široce otevřené bez pocitu osobních hranic. Jako dítě přijímáte energie svých rodičů velmi důkladně, jako základní stopu, která má hluboký dopad na to, jak prožíváte věci později. Neexistuje zatím žádný filtr. Je to mnohem později, když si uvědomujete sebe jako sami sebe. Přibližně během puberty rozvíjíte vědomí potřebné k vytříbení těchto energií a k nalezení toho, co pro sebe pociťujete jako dobré a přirozené a co ne.
Nejdříve se velmi silně kloníte ke vzoru rodičů, a jak stárnete a získáváte více sebe-uvědomění, začínáte názory rodičů zpochybňovat a hledáte svůj vlastní smysl identity. Tento duševní růstový proces je velmi blízký přeměně z vědomí založeného na egu k vědomí založenému na srdci. Přirozená stádia pozemského života, biologické a duševní cykly a roční období, korelují s přirozenými stádii růstu ve spirituálním smyslu. Přeměna z ega k vědomí založenému na srdci jde často souběžně s překonáváním omezujících, ustrašených energií, které řídí vaši rodinu.
Kosmické porodní trauma, které prožíváte, když se rodíte jako individuální duše (viz poselství "Zrození kosmické bolesti"), se do jisté míry opakuje pokaždé, když začínáte nový pozemský život. V čase vašeho zrození vaši rodiče náleží energii Země. Oni se již této dimenzi přizpůsobili, přizpůsobili se zákonům, které zde platí. Často jsou to omezující zákony, které nejsou dítěti vůbec zřejmé. Rodiče tak pro dítě představují vědomí založené na egu, energii tří iluzí. Dítě se s nimi setkává skrze rodný domov a způsob, jak se u rodičů projevují, bude dítě po zbytek jeho života velmi silně ovlivňovat.
Zvláště v prvních třech měsících dítě své okolí přijímá velmi silně. Energie rodičů se dostávají do vědomí dítěte, které je nezatížené racionálními myšlenkami či obranou. Na druhé straně je v jeho vzpomínce stále "kousek nebe", je to část vědomí dítěte, která je nezkažená iluzemi a zná lásku, mistrovství a jednotu jako přirozený stav svého bytí. Toto vědomí naráží na energie založené na egu, které jsou kolem a to způsobuje hluboce bolestivý konflikt. Může způsobit, že se chce dítě otočit a jít zpět "domů"; to může na samotném počátku zapříčinit hluboký vzdor k životu. Je to vlastně zrození kosmického traumatu, které se znovu opakuje.
Jak dítě zvládne tuto překážku či střet energií? Velmi často skoncuje s jistými částmi sebe sama. Některé části vědomí dítěte se ukryjí. Dítě bude mít sklon vyhovět energiím rodičů, přizpůsobit se jim, protože je na nich od začátku zcela závislé. Dítě je ve velice zranitelném duševním stavu a velmi touží po tom, aby o něj bylo pečováno a bylo svými rodiči milováno. Jeho vzpomínka na přirozený stav jednoty, lásky a mistrovství je vlastně darem dítěte rodičům, rodiče však často nejsou schopni tento dar přijmout, jakmile jsou zahaleni energií iluzí. Nejsou tak schopni dítě opravdově přijmout.
Rodiče byli v určitém stádiu taktéž dětmi a prošli si stejným procesem. Rodiče nenutí své strachy a iluze dětem vědomě. Nicméně jako dospělí nevědomky absorbovali mnoho energií vědomí založených na egu.
V okamžiku narození dítěte, rodiče často prožívají dočasné probuzení. Pohled na nevinné malé stvoření přicházející z lůna vyvolává hluboký pocit úcty téměř v každém tím, jak se s důvěrou oddává světu a je tak otevřené a zranitelné. Tato požehnaná chvíle otevírá brány k Domovu, které jsou ve vědomí rodičů široce otevřené a nevědomky uvnitř dosahují božského jádra, jež zná bezpodmínečnou lásku a jednotu. Na okamžik vstupují do požehnaného prostoru a cítí, kým za těmi iluzemi jsou. Často je to však dočasný stav blaženosti, jelikož se pak věci usadí a "dostanou do normálu". Jejich způsoby myšlení a cítění mají tendenci vrátit se zpět do vzorců, na které jsou zvyklí. A tak se otevření vědomí založeného na srdci znovu uzavírá.
Co se děje s dítětem, když vyrůstá? Mnoho dětí si volí tak silné přizpůsobení se rodičovskému systému, že ztrácí spojení se svou původní energií duše, kterou si ještě na počátku své inkarnace tolik uvědomovaly. V této první fázi života (až do puberty) se tolik soustředí na tento svět a na získávání lásky a pozornosti od svých rodičů, že zapomínají na to, kým jsou.
Jak to dítě ovlivňuje? Dítě má nespoutanou touhu po lásce a bezpečí, a když narazí na ustrašené a zablokované části v energiích rodičů, je jimi zmateno. Bude prožívat bolest a pocit opuštění. Když je v takovém stavu zranitelnosti a otevřenosti, bude tyto pocity před sebou skrývat, protože jsou příliš bolestivé, než aby se plně projevily. To, co dítě udělá, je, že si zaváže oči a vytvoří iluzorní obraz lásky. Aby citově přežilo, dovolí samo sobě, aby bylo zmateno falešnými obrazy rodičů, protože když není možná bezpodmínečná láska, je podmínečná láska lepší než žádná. Dítě na sobě nechá dříví štípat, aby dostalo lásku a bezpečí, které potřebuje a na které si pamatuje z Domova. A proto zamění špatné energie za lásku. Například si bude plést lásku s hrdostí rodičů při jistých úspěších nebo s citovou potřebou rodičů k dítěti.
Když dítě dosáhne něčeho, za co jsou na něj rodiče hrdí, když je chváleno, může cítit, že se jeho srdce otevírá z potěšení, že ho mají rádi a že si ho váží. Když ovšem rodičovská hrdost nepramení z opravdového pochopení dítěte, pokud není založena na tom, po čem samotné dítě touží, ale spíše na tom, co od něj očekává společnost, pak je hrdost druhem jedu. Dítě je odměněno za to, že žije dle vnějších měřítek, kdežto láska znamená, že se člověk dostane do spojení s vnitřními měřítky dítěte - s tím, co chce dosáhnout v tomto životě samo pro sebe. Když je pozornost systematicky zaměřována na vnější úspěchy, dítě se nechá zmást tím, že úspěch je roven lásce, a bude mít tendenci pěstovat svědomí viny, když neudělá, "co je správné", to, co by mělo udělat podle vnějších kritérií. Jako dospělí se pak mohou stát těmi, kteří nepoznají, když jsou jejich hranice překročeny nebo když pracují příliš těžce. Jednoduše zjistí, že stále usilují o to, aby něčeho dosáhli, a nechápou, proč se stala těžká práce závislostí.
Dalším pokřivením opravdové energie lásky je, když si dítě začne plést lásku s citovou závislostí. Mnoho dětí se cítí být milováno, když cítí, že ho jeho rodiče potřebují. Ve skutečnosti zaplňují díru v srdcích svých rodičů, díru, o kterou se rodiče sami nepostarali. Když do ní vstoupí dítě, nabídne samo sebe jako náhradního rodiče. Snaží se poskytnout lásku a podporu, která rodičům uvnitř chybí. Tímto způsobem se jim snaží zavděčit a získat tak lásku, kterou tuze potřebuje. Tento druh služby není pochopitelně láskou. Je to nebezpečná spleť energií, která později vytvoří mnoho potíží, jak ve vztahu mezi rodiči a dítětem, tak v důvěrných vztazích dítěte, do kterých jako dospělý vstoupí.
Mnoho rodičů ve svém dětství zažilo nedostatek bezpodmínečné lásky. Taktéž nebyli opravdově svými rodiči přijati. To v jejich bytosti zanechalo hluboce usazenou bolest a pocit opuštěnosti. Když mají dítě oni sami, zahrnou ho zmatenými signály. Na jedné straně je v nich opravdová láska, ale na straně druhé podvědomá potřeba "nahradit ztrátu". Rodiče se často snaží vyléčit svoje citové trápení skrze vztah se svým dítětem. Když tak činí nevědomě, používají dítě jako náhradního rodiče - dítě jim musí dávat lásku, kterou tak bolestně postrádali ve svém vlastním dětství.
Když se tak stane, sdělení "Miluji tě" a "Potřebuji tě" se tak dítěti naprosto popletou. Energie dítěte už nebude jeho vlastní, jelikož se bude cítit vyčerpané potřebou rodičů a toto vyčerpání bude ve skutečnosti dítě pociťovat jako dobré! Bude mu poskytnut mylný pocit bezpečí, který, jakmile bude dospělé, bude pociťovat jako něčí hlubokou lásku, když bude jeho energie vyčerpávána a vlastněna jinou osobou. Bude se cítit milováno a oceněno, když bude rozpínat své hranice, aby dalo, co nejvíc může. Bude považovat citovou závislost, dokonce žárlivost a panovačnost, za formu lásky, i když jsou to diametrálně odlišné energie. Tato tragická ztráta sebe sama se zrodila ze spojení lásky s potřebou.
Až doposud jsem zdůrazňoval to, že když přijdete na planetu Zemi jako děti, jste ponořeni do "oceánu zapomnění", do sítě iluzí, která se zpočátku zdá velmi svazující. Z úrovně duše jste však sami sobě vědomě dovolili sejít z cesty. Hluboko uvnitř, když jste se inkarnovali na Zemi, jste věřili, že najdete řešení a cestu zpět. Je vašim posláním najít cestu zpět z iluzí a přinést "energii řešení", energii lásky a jasnosti do světa, učinit ji dostupnou druhým.


pokračování
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya