
Leden 2013
NOVÁ SPOLEČNOST
29. ledna 2013 v 16:27 | transformace
Při pohledu na dění u nás i ve světě se zdá, že svět se najednou obrovským tempem někam žene. Ale nikdo z nás nedokáže v tuhle chvíli říct kam, a co z toho ve výsledku bude. Je možné pouze sledovat spoustu názorů a vizí naší budoucnosti a přiklonit se vždy na některou stranu. Sledujeme zprávy a bouří se v nás emoce. Co z toho bude?
Jak o nás bude rozhodnuto? A je možné věřit tomu, co nám říkají? Bude z toho válka? Zničíme sami sebe? Co bude, až nám dojdou přírodní zdroje? Co je vlastně to hlavní, odkud světu hrozí nebezpečí? Neskrývají nám něco podstatného? Máme vyjít do ulic? A bude to mít vůbec nějaký smysl? Co tím zmůžu? A můžu to vůbec já jako jedinec ovlivnit? Existuje vůbec v téhle situaci, kam svět došel nějaké smysluplné řešení?
Popadá nás marnost, připadáme si jako loutka v rukou mocných a ztrácíme víru. Stále více diskutujeme mezi sebou o stavu společnosti. Někdo nadává, jiný si stěžuje a další alibisticky tvrdí, že to tak má být a vše je v rukou Božích. A všichni svorně čekáme, jak to celé dopadne. Ale ono to nemá konce. Nabalují se další a další události a krajní situace se množí. Nekonečné diskuze pokračují a nikdo z mocných nenabízí spásné řešení. Ti dole zvyšují tlak na ty nahoře: "Řešte to, než bude pozdě"! A ti nahoře diskutují a řešení nenalézají, protože samotná podstata jim uniká. A tak si hrajeme na to, že jednou se to všechno " nějak" vyřeší a nám všem bude jednou dobře. A všichni vyčkáváme, až ta spásná změna odněkud přijde a na vše, co se děje, reagujeme podle starých známých a zaběhlých modelů.
Ale ona ta změna zvenku nepřijde. Nečekejte žádného spasitele. To, co se děje nám napovídá, že je čas si uvědomit, že není nikdo, kdo situaci vyřeší za nás. Žádný politik, skupina, jednotlivec a ani žádný Bůh. Každý sám za sebe jsme plně zodpovědní za to, v čem žijeme, jak žijeme, co si myslíme a kam jdeme. V nás, v každém jednom je ta síla. Celek je složen z jednotlivců. Pokud se nezměníme my a naše myšlení, nemůžeme čekat, že se změní svět. Ale model z minulosti nás naučil, že čekáme doma, až nám někdo postaví cestu, nebo ještě lépe dálnici, po které můžeme jet. A křičíme, že už dávno měla stát. Málokomu ale dochází, že ji může postavit sám, aby po ní došel, kam potřebuje. A že to nemusí být hned dálnice. I ta cesta nám spojení z bodu A do bodu B zajistí.
Mezi divadelníky je známý jeden fenomén. Pokud se hraje na jevišti hra, v níž vystupuje postava krále, moc a sílu onoho krále musí zahrát ti okolo. Ne on. To ostatní herci musí vyjádřit svou úctu k němu nebo svůj strach z něj. Až teprve potom divák pozná, že je to král. Pokud by se k němu ale chovali jako k obyčejnému řadovému člověku, nikdy by nebylo možné jeho moc a sílu poznat.
Denně i v běžných situacích stojíme mnohokrát každý z nás před možnostmi volby. Často už ze zvyku volíme to, na co jsme zvyklí, co jsme volili vždycky. Ono to sice už moc nefunguje, ale dělalo se tak vždycky, takže jsme nabyli dojmu, že jiná cesta není. Ale ona existuje. Vždycky existovala! Jen jsme ji neviděli, protože zachovat se podle starého vzorce bylo a je jednodušší. A navíc, co by si o mně kdo řekl! A tak dál nadáváme, že svět se nemění, kritizujeme vše, co je řečeno, aniž bychom udělali cokoli pro to, abychom začali každý sám u sebe. V každodenních maličkostech. Ve vzájemné komunikaci, ve vztazích, v běžném životě.
Jsem přesvědčená, že každý z nás má vždycky správnou odpověď na každou otázku uvnitř sebe. Každý ví, jak by se co dalo řešit selským rozumem a jednoduše. Ale staré modely nám ihned v dané situaci naskočí a my svému vnitřnímu pocitu nedáme ani okamžik na to, aby se mohl projevit. Zvyk nám okamžitě najde to staré známé řešení a my nemáme často ani odvahu zastavit se a říct si: " Moment…co cítím skutečně? Opravdu je tohle to, co chci říct nebo udělat? A pokud nás to i napadne, tak strach nám nedovolí uskutečnit to. Co by si řeklo okolí, co bych dělal zítra, jak bych vypadal? A tak se vracíme do starých modelů, které nám zajistí starou dobrou jistotu, do pohovek před televizí a nadávání a poměry a svět, ve kterém žijeme a hledáme viníky ve všem a všech okolo sebe, že se to každým dnem zhoršuje.
Myslím, že svět se nezmění bez toho, aby se změnil každý z nás. Aby každý jednotlivec začal měnit své zajeté vzorce a konečně se začal chovat podle toho, co skutečně cítí a chce. Jakmile se změní moje vlastní myšlení a moje postoje, mohu šířit všude okolo sebe to, co cítím, to co vnímám jako správné každodenní komunikací a rozhodováním. Tím ovlivním každého okolo sebe, aby si začal uvědomovat totéž, našel odvahu okolo sebe vyzařovat svůj vlastní záměr. Ne tu mou pravdu, ale tu svou, kterou uvnitř sebe má. Většina lidí na téhle Zemi přece nechce ničit planetu, nechce násilí a nechce žít na úkor druhých. Tak proč tomu tak dosud je? Protože na každodenní život reagujeme automaticky a neposloucháme hlas uvnitř. Své srdce, Boží přítomnost v sobě. Nedáváme jim prostor. Ani tu vteřinu uvědomění si podstaty. Neuvědomujeme si svou vlastní sílu, kterou v sobě jako jednotlivec máme.
Je to obrovská síla, kterou každý z nás v sobě má. Každý z nás má na společnost a dění v ní obrovský vliv! Právě jednotlivci tvoří celek! A každý z nás je chopen najít prostředek, jak šířit své skutečné nové postoje a názory. Není třeba už přebírat staré modely, které nefungují. Přestaňte je tedy podporovat! Všechnu pravdu máte v sobě. V sobě máme každý i řešení a uskutečnění nové budoucnosti. Takové, jakou si skutečně přejeme. S novými a smysluplnými hodnotami.
zdroj: www.tetakaterina.cz
PUSŤTE SE ...
29. ledna 2013 v 16:19 | transformacePusťte se!

Už nějakou dobu sleduji, že i lidé, kteří vnímají, že se tady na Zemi něco děje dlouhou dobu a trpělivě pracovali na sobě a na tom, aby se svět obrátil k lepšímu, najednou ztrácejí naději a motivaci.
Snad je to blížícím se tajuplným datem v prosinci 2012, který nám tu jako odkaz zanechali steří Májové. Na světlo se vyplavují stále nové okolnosti a informace o tom, co se skutečně na světě děje, o různých tajných akcích nejvyšších vlád světa, o utajování důležitých informací, ale i o válečných konfliktech a zvyšování napětí mezi národy i jednotlivci. A najednou slýchám názory, že se to nedá stihnout. Že stejně většina lidí stále nic nechápe, nebo chápat nechce. A i lidé, kteří úkol změnit svět a své vnímání, vzali za své, najednou začínají být nervózní a propadat panice, že to nestihnou, že i na sobě samých stále mají tolik co dělat a že se to prostě nedá zvládnout. Popadá je skepse, marnost a ztrácí naději.: " Čím jsem dál, tím víc mám pocit, jako bych byl na začátku! Vždyť neumím a nevím vlastně nic! Nedokážu být ve správný čas stoprocentně připravený na to, co přijde. A když tohle cítím já, který tak dlouho na sobě pracuji, tak co potom ti, kteří se teprve začínají probouzet? A kolik je tu ještě těch zcela neprobuzených! "
Všechny tyhle úvahy jsou úplně logické, protože máme mozek, který se nám pořád snaží namluvit, že se v tom našem světě vyzná. Že chápe. Vychází totiž ze starých modelů, které zná a jejichž souvislosti dokáže pochopit.
Jenže to, co se nyní děje, se nedá takhle snadno zařadit a pojmenovat podle toho, co známe z minula. V celém tomhle procesu je nám mozek spíš na překážku. Vypněte mozek, vykašlete se na to, co vám říká rozum váš nebo rozumem psané články o tom, co by se mělo stihnout a co bychom měli dělat. Zaměřte se dovnitř sebe, na své pocity a jen vnímejte. Na Zem přichází stále víc a víc úplně nové energie, která všechno mění stále rychleji. To proto se zdá, že se všechno zhoršuje. Protože prach se zvíří, až když se něco děje. A věřte, děje se to přesně takovou rychlostí, jako má a přesně tím způsobem, jaký je ideální. Jediné, co celý proces může zvrátit, je, když podlehneme skepsi. Když přestaneme věřit a svítit na cestu.
Energie, která přichází právě teď, uvádí všechno do rovnováhy. Je to mazec, protože spousta věcí tady na Zemi v rovnováze nebyla. Ale je to jediná možnost, jak to do rovnováhy dostat. A tahle energie přichází přesně tak, jak má. A den ode dne silněji. To, na co někteří z nás potřebovali desítky let, aby pochopili v souvislostech, dokáží dnešní probouzející se, pochopit během několika dnů anebo hodin. A bude se to stále stupňovat! Ono magické prosincové datum není žádný konec ničeho. Je to jen takový záchytný bod v daleko dlouhodobějším procesu. Je to jen vrchol hory, na kterou je třeba vylézt, abychom zjistili, že ta hora na druhé straně už nevede dolů. Ale v téhle výšce nekonečně pokračuje dál. A my se tam prostě už jen zabydlíme a naučíme se žít v nových podmínkách, v docela jiné úrovni a s úplně novým pohledem na svět.
Říká se, že nejvíc sebevražd dlouhodobě uvězněných vězňů se odehrává jen pár měsíců před jejich propuštěním z vězení. Protože ty už jim připadají neúnosné a nesnesitelné.
Prosím, vydržte, nezmatkujte a neztrácejte víru! Přijměte všechno, co je tady i to, co přichází. Všechno se děje naprosto správně a v ideální čas. Celý problém téhle skepse spočívá v tom, že nežijeme v přítomnosti. Svůj cíl jste si nastavili do budoucnosti: Vyčistit všechny své bloky, naučit se to či ono, myslet pozitivně, žít zdravě, milovat druhé, dosáhnout dokonalosti atd… Zkrátka naše mysl stále uvažuje tak, jak se naučila v minulosti. Až…až…až. Vypněte mysl. A v ten okamžik zmizí minulost i budoucnost a bude jenom to Teď. Ve kterém není žádný cíl. A všechno, o co jste se snažili, bude v ten okamžik tady. Vy už jste dokonalí!!! Vy už jste na té hoře! Jen se stále zuby nehty držíte své představy, že ta hora musí vypadat tak, jak jste znali z minula. Podle obrazu, který vytvořila vaše mysl podle známých starých modelů, jak by měl vypadat ideál. A stále víc a víc se tím dostáváte do stresu.
Vzpomeňte na příběh Budhy. Když se rozhodl dojít k osvícení, odložil svůj majetek, dlouhá léta studoval, učil se u různých mistrů, trénoval všelijaké techniky, držel půsty, to vše kvůli svému cíli, dojít k osvícení. Po mnoha dlouhých letech najednou došel k tomu, že je to všechno marné. Ať se snaží sebevíc, kýžený stav nepřichází. Udělal pro to všechno a ono se nic nestalo. A tak si v okamžiku největšího vyčerpání řekl, že to všechno je k ničemu. Že nic takového, jako je osvícení neexistuje. Přijal ten fakt a rozhodl se, že s tím končí. Sedl si pod strom a do rána byl osvícený.
Přijměte to, co je. Žijte jen teď a tady. Pouze tím, co je. A užívejte si to naplno! Přesně to, co žijeme teď je jediné skutečné! V tom je ta dokonalost! Je ve vás, takových, jací jste právě teď! Uvidíte v tom všem tu neuvěřitelnou nádheru, kterou vám jen do této chvíle zastiňovala vaše mysl. Jakmile to takto pocítíte, rozsvítíte se nádherným světlem, které je nakažlivé. Zažehne v každém okamžiku stovky dalších světel v lidech okolo vás. A ti zase rozžehnou další a další…a najednou ve své vlastní přítomnosti uvidíte svět, ve kterém jste vždycky chtěli žít. On je celou tu dobu tady!!!
Lidé si při loučení obvykle říkají: "Tak ahoj a drž se! "
Raději se loučím slovy: "Tak ahoj a pusť se!"
Všechny tyhle úvahy jsou úplně logické, protože máme mozek, který se nám pořád snaží namluvit, že se v tom našem světě vyzná. Že chápe. Vychází totiž ze starých modelů, které zná a jejichž souvislosti dokáže pochopit.
Jenže to, co se nyní děje, se nedá takhle snadno zařadit a pojmenovat podle toho, co známe z minula. V celém tomhle procesu je nám mozek spíš na překážku. Vypněte mozek, vykašlete se na to, co vám říká rozum váš nebo rozumem psané články o tom, co by se mělo stihnout a co bychom měli dělat. Zaměřte se dovnitř sebe, na své pocity a jen vnímejte. Na Zem přichází stále víc a víc úplně nové energie, která všechno mění stále rychleji. To proto se zdá, že se všechno zhoršuje. Protože prach se zvíří, až když se něco děje. A věřte, děje se to přesně takovou rychlostí, jako má a přesně tím způsobem, jaký je ideální. Jediné, co celý proces může zvrátit, je, když podlehneme skepsi. Když přestaneme věřit a svítit na cestu.
Energie, která přichází právě teď, uvádí všechno do rovnováhy. Je to mazec, protože spousta věcí tady na Zemi v rovnováze nebyla. Ale je to jediná možnost, jak to do rovnováhy dostat. A tahle energie přichází přesně tak, jak má. A den ode dne silněji. To, na co někteří z nás potřebovali desítky let, aby pochopili v souvislostech, dokáží dnešní probouzející se, pochopit během několika dnů anebo hodin. A bude se to stále stupňovat! Ono magické prosincové datum není žádný konec ničeho. Je to jen takový záchytný bod v daleko dlouhodobějším procesu. Je to jen vrchol hory, na kterou je třeba vylézt, abychom zjistili, že ta hora na druhé straně už nevede dolů. Ale v téhle výšce nekonečně pokračuje dál. A my se tam prostě už jen zabydlíme a naučíme se žít v nových podmínkách, v docela jiné úrovni a s úplně novým pohledem na svět.
Říká se, že nejvíc sebevražd dlouhodobě uvězněných vězňů se odehrává jen pár měsíců před jejich propuštěním z vězení. Protože ty už jim připadají neúnosné a nesnesitelné.
Prosím, vydržte, nezmatkujte a neztrácejte víru! Přijměte všechno, co je tady i to, co přichází. Všechno se děje naprosto správně a v ideální čas. Celý problém téhle skepse spočívá v tom, že nežijeme v přítomnosti. Svůj cíl jste si nastavili do budoucnosti: Vyčistit všechny své bloky, naučit se to či ono, myslet pozitivně, žít zdravě, milovat druhé, dosáhnout dokonalosti atd… Zkrátka naše mysl stále uvažuje tak, jak se naučila v minulosti. Až…až…až. Vypněte mysl. A v ten okamžik zmizí minulost i budoucnost a bude jenom to Teď. Ve kterém není žádný cíl. A všechno, o co jste se snažili, bude v ten okamžik tady. Vy už jste dokonalí!!! Vy už jste na té hoře! Jen se stále zuby nehty držíte své představy, že ta hora musí vypadat tak, jak jste znali z minula. Podle obrazu, který vytvořila vaše mysl podle známých starých modelů, jak by měl vypadat ideál. A stále víc a víc se tím dostáváte do stresu.
Vzpomeňte na příběh Budhy. Když se rozhodl dojít k osvícení, odložil svůj majetek, dlouhá léta studoval, učil se u různých mistrů, trénoval všelijaké techniky, držel půsty, to vše kvůli svému cíli, dojít k osvícení. Po mnoha dlouhých letech najednou došel k tomu, že je to všechno marné. Ať se snaží sebevíc, kýžený stav nepřichází. Udělal pro to všechno a ono se nic nestalo. A tak si v okamžiku největšího vyčerpání řekl, že to všechno je k ničemu. Že nic takového, jako je osvícení neexistuje. Přijal ten fakt a rozhodl se, že s tím končí. Sedl si pod strom a do rána byl osvícený.
Přijměte to, co je. Žijte jen teď a tady. Pouze tím, co je. A užívejte si to naplno! Přesně to, co žijeme teď je jediné skutečné! V tom je ta dokonalost! Je ve vás, takových, jací jste právě teď! Uvidíte v tom všem tu neuvěřitelnou nádheru, kterou vám jen do této chvíle zastiňovala vaše mysl. Jakmile to takto pocítíte, rozsvítíte se nádherným světlem, které je nakažlivé. Zažehne v každém okamžiku stovky dalších světel v lidech okolo vás. A ti zase rozžehnou další a další…a najednou ve své vlastní přítomnosti uvidíte svět, ve kterém jste vždycky chtěli žít. On je celou tu dobu tady!!!
Lidé si při loučení obvykle říkají: "Tak ahoj a drž se! "
Raději se loučím slovy: "Tak ahoj a pusť se!"
Kateřina Pokorná
zdroj: www.tetakaterina.cz
zdroj: www.tetakaterina.cz
OBNOVA MENHIROVÝCH ZÁŘIČŮ
28. ledna 2013 v 10:21 | Petr Chobot | návrat k přírodě a zkušenostem našich předkůDrazí přátelé,
OBNOVA POSVÁTNÝCH HÁJŮ
27. ledna 2013 v 14:51 | Petr Chobot | vývoj vědomí
Drazí přátelé!
Pokud předávám nějaké rady nebo nějaká doporučení, snažím se vždy aby v tom bylo co nejméně "mě". Když šaman předává nějakou informaci, která může být užitečná pro jedince nebo kmen, vždy funguje jako prostředník. Tedy odsune své ego, dokonale ho zmenší a pak skrze sebe nechává protékat informaci jako "prázdná trubice", která spojuje svět hmotně žijících se světy někdy daleko méně hmotnými. Během uplynulých několika let jsem byl "vyššími světy" mnohokrát žádán, abych udělal vše pro obnovu posvátných hájů a menhirových řad na území pokud možno každého státu Evropy. Je to samozřejmě nelehký úkol a svoji roli v jeho uskutečnění vidím především v samotném zprostředkování této důležité informace. I když to budou lidé, jejichž životní filosofií je primitivní vulgární materialismus všemožně popírat, vyšší světy skutečně existují a působí na nás. Od ranného dětství jsem v kontaktu s bytostmi z jiných dimenzí. Řada těchto bytostí byla kdysi také lidmi. Můžeme těmto bytostem říkat andělé, dobří duchové, obyvatelé paralelních fyzikálních systémů - naše současná slova podle mě nedokážou jejich realitu zatím přesně vystihnout. Tyto bytosti jsou ovšem zcela skutečné - alespoň pro ty, kteří díky určitým dispozicím dokážou proniknout skrze obvyklou bariéru, která odděluje svět naší existence a ten prostor, ve kterém žijí tyto vědomé entity. Každý kdo přežije klinickou smrt a vrátí se s plnou pamětí toho, co "na druhé straně" zažil, popisuje setkání s nám neznámými formami inteligence a vědomí. Také já jsem v ranném dětství absolvoval po fyziologickém kolabsu tuto zajímavou zkušenost. Důležité pro mě bylo, že schopnost odpoutat se od fyzického těla a možnost komunikace s bytostmi žijícími mimo fyzickou sféru mě jaksi zůstala. To ovlivnilo celý můj život.
Dodnes komunikuji s obyvateli nefyzické sféry. Za ta léta, co uskutečňuji vytělesňování, jsem poznal, že nefyzických sfér existuje veliké množství. Nevěřím v smrt - vím, že nic takového neexistuje. Mohu se zkontaktovat s každým, kdo fyzicky zemřel. Každý budeme existovat po smrti fyzického těla jako "duch" - jako naprosto vědomá energetická entita. To není pro mě v žádném případě otázka nějaké víry, je to čistě poznatek získaný skrze zkušenost. Každý po fyzické smrti existujeme v tom energetickém prostoru, který kolem sebe vytvoříme a do kterého sami sebe umístíme na základě obsahů našeho vědomí. Vědomí je v energetickém prostoru totéž, co v našem světě hmota. V energetickém prostoru vládnou zcela jiné fyzikální zákony, než v našem trojrozměrném časoprostoru. Přesto je to zcela skutečný svět, který v jistém smyslu na vás působí skutečněji než fyzikální prostor, ve kterém se pohybujeme když žijeme své hmotné životy. Vesmír je plný neuvěřitelných tajemství a jen opravdu velmi komický hlupák může prohlašovat, že víme o jeho struktuře a funkcích již všechno. Nevíme o bytí naopak zatím skoro nic. Naše věda se nachází na samotném začátku svého vývoje. Naše spiritualita je deformována různými náboženstvími a je velmi roztříštěná. Většina lidí si zvykla papouškovat duchovní i vědecké "neochvějné pravdy" o povaze reality a chybí jí osobní zkušenost s nadhmotným bytím. Nikdy jsem o pobyty v nehmotné sféře nestál - má první vytělesnění byla uskutečněna v podstatě "proti mé vůli". Nicméně své schopnosti putovat nefyzickými sférami a komunikovat s jejich obyvateli se nemohu zbavit, stejně jako se jiní lidé nemohou zbavit jiných dispozic či specifických talentů, kterými je vesmír ve své pro nás jen těžko pochopitelné "štědrosti" vybavil. Vše má jistě svůj účel a pokud určití jedinci v běžné lidské populaci takovou schopností disponují - a takoví jedinci se vyskytovali v každé době a v každé kultuře - pak je jejich povinností být společnosti, ve které žijí, k užitku.
Snažím se tedy zprostředkovat užitečný kontakt mezi hmotnou a energetickou úrovní bytí. Některé vzkazy z nehmotné dimenze mohou být čistě soukromé. Příkladem může být situace, kdy mi duch otce jednoho mého kamaráda opakovaně sděloval, abych za něj dal jeho synovi "pořádný pohlavek za to, že ještě nemá hotový ten doktorát". Jiné vzkazy mohou být určeny tisícům lidí, mohou být adresovány celým populacím či obyvatelům konkrétních území. Jako je každý z nás bedlivě sledován a chráněn často celou skupinkou svých "strážných duchů", je i každé území jako celek takto sledováno. Každá země je shora hlídána "elitním oddílem" svých andělů. Velmi často jsou tyto bytosti lidmi, kteří v různých historických dobách na daném území žili a mají k němu neobvykle hluboký vztah. Nemusí vždy jít o široce známé historické osobnosti spojené s tímto územím - logika nehmotné říše je jiná, než bychom často očekávali. Duše, která zahrála nějakou známou historickou osobnost na jevišti dějin může později chtít rozvíjet sebe sama zcela jiným způsobem a k zemi, v níž působila během lidského života se už nemusí vracet. Zjistil jsem, že klíčové je pro získání funkce "ochranného anděla" bdícího nad určitou konkrétní oblastí na Zemi silné emocionální pouto, vytvořené mezi duší a touto oblastí. Člověk, který se během svého života opakovaně vciťoval do konkrétní krajiny - třeba jako básník, zemědělec, lesník - si vytváří nesčetná energetická vlákna, která spojují jeho energetická centra s touto krajinou.
PÁTÁ DIMENZE
26. ledna 2013 v 6:18 | PÁTÁ DIMENZE | transformaceI když se Země se posouvá do vědomí 5D, lidé si stále tvoří svůj život ve vědomí 3D. V současné době je třeba rozšířit své hranice a udělat si v mysli nové spojení, uvolnit systémy přesvědčení, které se ve vědomí 5D zdají zbytečnými, a dělat to, co je potřeba. 3D systémy máme v sobě zažité, protože nám fungovaly po celá staletí. Potřebovali jsme žít život v dualitě, protože jsme se potřebovali naučit rozlišovat situace na dobré a špatné, věci na hezké a ošklivé a co je z morálního hlediska správné a co nesprávné. Bylo důležité poznat tyto protiklady. Jak se vyvíjíme, v současné době je stejně důležité poznat pohled z pozice jednoty, tedy triality, což znamená spojit se s vyšším Já, a tak se podívat na život z vyšší perspektivy, a to z pohledu duše. To, že více vstupujete do vědomí 5D, neznamená, že se váš život začne diametrálně měnit. To, co se změní, budou vaše reakce, protože si budete vědomi vyšší perspektivy života. Jak budete cestovat mezi vědomím 3D a 5D, budete žít v životě mezi těmito světy.
Zatímco máte fyzické tělo, vaše vědomí rezonuje na úrovni 5D, ještě jste nevzestoupili a už nejste "pouze člověkem". Budete uvolňovat omezující a stagnující myšlenky a budete se na věci více dívat z pozice vědomí 5D.
Vědomí Páté dimenze je vědomí jednoty, spojení se s duší, pochopení a cítění, kým opravdu jsme. Je tu zažívání individuální zkušenosti a zároveň uvědomování si napojení na celek. Ve vědomí 5D není iluze oddělení nebo omezení, je tu vědomí jednoty. Ve vědomí 5D jsou zkušenosti a tvorba tvořeny v souladu s JÁ JSEM neboli Bohem uvnitř. Přináší cenění si všech pocitů, myšlenek a neulpívání na obrazu "jaká bych měla být". Ve vědomí 5D jsme si vědomi svých nižších složek, všech předchozích dimenzí a díváme se na ně jako na naše fyzické ruce nebo nohy. Ve vědomí 5D nemusíme zažívat bolest ani varovné signály, abychom pochopili určitou zkušenost, protože jsme integrovali své nižší části. V této dimenzi není nic dobře nebo špatně, jsme si vědomi příčiny a důsledku svého chování. Toto vědomí nám bylo přístupné v době Atlantidy a Lemurie.
Jaký je rozdíl mezi životem ve vědomí 3D a 5D? Ve vědomí 3D je naše hlavní motivace přežít, ve vědomí 5D je motivací jednota. Ve vědomí 3D je naše zkušenost s časem lineární, ve vědomí 5D je naše zkušenost s časem cyklická a zažíváme stav tady a teď. Ve vědomí 3D jsme zažívali dualitu, ve vědomí 5D vidíme příčinu a důsledek akcí, myšlenek a pocitů, bez hodnocení a strachu z dělání chyb. Uvědomujeme si volbu a odpovědnost za svůj život, naše postavení v rodině, společnosti a planetě. Ve vědomí 3D jsme tvrdě pracovali, ve vědomí 5D pracujeme s vášní a radostí, děláme, co nás opravdu baví a pro co máme talent. Sledujeme, kam nás vede vyšší Já. Děláme věci s lehkostí. Nerozdělujeme práci a naše koníčky. Jsme spojeni na duši a víme, co je třeba udělat. Ve vědomí 3D jsme hodnotili sebe a okolí, ve vědomí 5D se věnujeme tomu, co je pro nás důležité. Sledujeme, co nás baví, a ne to, co společnost považuje za důležité.
Vědomí Páté dimenze je vědomí jednoty, spojení se s duší, pochopení a cítění, kým opravdu jsme. Je tu zažívání individuální zkušenosti a zároveň uvědomování si napojení na celek. Ve vědomí 5D není iluze oddělení nebo omezení, je tu vědomí jednoty. Ve vědomí 5D jsou zkušenosti a tvorba tvořeny v souladu s JÁ JSEM neboli Bohem uvnitř. Přináší cenění si všech pocitů, myšlenek a neulpívání na obrazu "jaká bych měla být". Ve vědomí 5D jsme si vědomi svých nižších složek, všech předchozích dimenzí a díváme se na ně jako na naše fyzické ruce nebo nohy. Ve vědomí 5D nemusíme zažívat bolest ani varovné signály, abychom pochopili určitou zkušenost, protože jsme integrovali své nižší části. V této dimenzi není nic dobře nebo špatně, jsme si vědomi příčiny a důsledku svého chování. Toto vědomí nám bylo přístupné v době Atlantidy a Lemurie.
Jaký je rozdíl mezi životem ve vědomí 3D a 5D? Ve vědomí 3D je naše hlavní motivace přežít, ve vědomí 5D je motivací jednota. Ve vědomí 3D je naše zkušenost s časem lineární, ve vědomí 5D je naše zkušenost s časem cyklická a zažíváme stav tady a teď. Ve vědomí 3D jsme zažívali dualitu, ve vědomí 5D vidíme příčinu a důsledek akcí, myšlenek a pocitů, bez hodnocení a strachu z dělání chyb. Uvědomujeme si volbu a odpovědnost za svůj život, naše postavení v rodině, společnosti a planetě. Ve vědomí 3D jsme tvrdě pracovali, ve vědomí 5D pracujeme s vášní a radostí, děláme, co nás opravdu baví a pro co máme talent. Sledujeme, kam nás vede vyšší Já. Děláme věci s lehkostí. Nerozdělujeme práci a naše koníčky. Jsme spojeni na duši a víme, co je třeba udělat. Ve vědomí 3D jsme hodnotili sebe a okolí, ve vědomí 5D se věnujeme tomu, co je pro nás důležité. Sledujeme, co nás baví, a ne to, co společnost považuje za důležité.
Ve vědomí 3D je důležité mít neměnný názor a mít svou pravdu, ve vědomí 5D sledujeme, jak se pravda vyvíjí. Ve vědomí 3D následujeme toho, kdo má charisma a chce nám "pomoct", komu dáváme svou sílu a odpovědnost, ve vědomí 5D si uvědomujeme svou sílu, odpovědnost a proces rozhodování, ceníme si své cesty i cesty ostatních. Následujeme své vedení. Ve vědomí 3D věříme jednomu člověku, ve vědomí 5D nasloucháme lidem a integrujeme to, co s námi souzní. Ve vědomí 3D je komunikace s duší nevědomá a necháváme se vést podvědomím, což často vede k tomu, že se cítíme jako oběť vnějších událostí, pokud věci nedopadnou, tak jak jsme si je naplánovali. Ve vědomí 5D jdeme s proudem, chápeme sled událostí, jsme připraveni kdykoli změnit směr a neustále přijímáme svět takový, jaký je. Ve vědomí 3D potřebujeme mít ve společnosti vytvořenou organizovanou hierarchii náboženství, ve vědomí 5D zažíváme vědomé spojení s duší. Jsme si vědomi sebevědomí duše.
Ve vědomí 3D je člověk, který se od nás liší, divný, ve vědomí 5D se odlišuje a je to v pořádku. Jsme si vědomi volby, že jsme si vybrali být na daném místě a být s danými lidmi. Ve vědomí 3D pociťujeme vinu a nedostatek. Často druhé viníme za to, co nemáme, a často se pro něco obětujeme. Ve vědomí 5D žijeme ve vnitřní a trvalé radosti, vděčnosti a hojnosti. Pokud vidíme, že druzí lidé trpí, ve vědomí 3D jim přispěcháme na pomoc, zachraňujeme je nebo je ignorujeme. Ve vědomí 5D vidíme jejich lekce, víme, že si vybrali zažívat určitou zkušenost, a s tímto vědomím nasloucháme, co je potřeba udělat. Ve 3D je dualita, kdy proti sobě bojuje mužský a ženský princip, a tyto principy nejsou schopné se domluvit. Ve vědomí 5D je polarita, tedy rozdíl potenciálů, kdy mužský a ženský princip jsou dvěma vyjádřeními jediného principu. Tento rozdíl potenciálů je pak tvořivý, protože z rozdílů napětí pak vzniká tvůrčí proud. Ve vědomí 3D je život vnímán jako hmota, ve vědomí 5D je život vnímán jako světlo.
Vhledy z vědomí 5D nejsou nic nového. Jsou to rady moudrých babiček z pohádek. Je to naše vrozená laskavost a moudrost. Jsou to obecná pravidla, která na Zemi platí odjakživa. V současnosti máme velkou šanci si vybrat, kudy se vydáme. Je to velká příležitost pro naše volby, jestli převezmeme odpovědnost, nebo se budeme cítit jako oběť vnějších událostí. Je to velká příležitost pro duše. Chaos na Zemi jsme si vytvořili. Je na nás, jestli budeme truchlit, že něco skončilo, nebo že nemáme to, po čem toužíme, jestli se odpoutáme od závislostí ega, přijmeme ego jako nástroj tvorby na Zemi a budeme žít esenci duše ve fyzické formě na Zemi. Tím získáme nový pohled na situace v životě. Je tu šance změny úhlu pohledu na život. Vhledy a vedení, které přichází z vědomí 5D, jsou velmi jasné, jakoby se vám "rozsvítilo". Vedou k životu v klidu, respektu, schopnosti jasně myslet, jednoduchosti a spolupráci. Jasně ukazují, jaká je vaše vnitřní pravda.
Tento proces se děje postupně. Ve vědomí 4D vidíte všechny své nedostatky a techniky manipulace a stejně se vaše srdce raduje, protože žijete a vidíte v sobě to krásné i ošklivé. Vidíte, co je důležité, a je vám jedno, že věci, které chcete, nemáte, protože cítíte sebe. Vidíte, jak chcete věci dělat, a je vám jedno, jak vás hodnotí ostatní, protože víte, že děláte správnou věc, i kdyby si to miliony lidí nemyslelo. Cítíte se dobře na hluboké úrovni. Jste to vy a váš život, i když věci vaší mysli nedávají smysl. Poté přichází vědomí 5D, které integruje nižší těla.
Systémy přesvědčení drží oddělení vyššího a nižšího Já, a to tím, že znemožňují komunikaci mezi nimi. Je třeba spojit své nižší a vyšší složky. Naše duše si přeje uvědomit si vztah s každým aspektem ve vnějším světě. Přeje si znát sebe ve vztahu ke všemu, co nás obklopuje. Často jsme se v dětství naučili vnímat vztah ke všemu, co je kolem nás, na základě toho, co si o nás myslí ostatní lidé. Například z vás vyrostl člověk, který nechtěl nosit červené tričko, ale všichni kolem vás ho nosili. Možná jste se naučili upustit od vlastního úsudku, a tak popřít soulad se svou vnitřní pravdou, abyste zapadli, abyste byli přijati lidmi kolem vás, kteří podle vás vyjadřují, co je správné a co špatné, co by každý měl a neměl dělat, a navlékli jste si červené tričko.
Tím jste sebe začali definovat a měřit tím jediným - podle toho, jak vás vidí ostatní. Byli jsme k tomu vedeni rodiči a nepsaným zákonem společnosti. Tento postoj ale omezuje porozumění vztahu k sobě. V dětství jste se naučili, že je důležitější, co si druzí myslí o vás, než to, co si myslíte o sobě, jak se mají věci dělat, co je přijatelné a co ne. I v dospělosti se můžeme dostávat do situací, kdy hledáme přijetí u druhých předtím, než jednáme. Naučili jsme se testovat druhé a hned jim nesdělit, co chceme. Naučili jsme se číst řeč těla druhého, jestli je bezpečné vyjádřit své emoce a myšlenky. Bez toho, abychom si toho povšimli, ptáme se druhých: "Jsem v pořádku? Přijímáš mě? Jsem přijatelný v očích společnosti?"
Transformace přichází první vlnou světla, kdy se vyčistí naše staré vzpomínkové vzorce a systémy přesvědčení nepsaného zákonu společnosti, které nepodporují zdraví a duševní pohodu člověka. Tato vlna naruší a uvolní vše, co není v souladu s interními vzorci duševní pohody a vztahu k vlastní pravdě člověka. Zvyšuje schopnost udržet si podíl vyššího světla a zabezpečuje přístup k informacím, hlubší moudrosti a osvícení - že víme to, co jsme kdysi zapomněli. První vlna je uvědomit si, kým nejsem. Druhá vlna světla je vyšší dimenzionální vibrace světla, která nám umožňuje příležitost vstoupit do jistoty, osobní síly, vedení a rovnováhy. Přináší volby a příležitost spoluvytvářet, žít spolu a spolupracovat bez posuzování a názorů co je správné a co ne, dobré a špatné, co bychom měli a neměli dělat.
Je třeba se naladit na to, co je uvnitř, bez závislosti na pravdě ostatních. Objevit svůj kompas a nastavit ho na vaši vlastní pravdu. Druhá vlna je příležitostí zvýšení vibrace a vzpomenutí si, kým jsme a odkud pocházíme. Druhá vlna nám dává příležitost znovu "naplnit svůj pohár". Tím dochází k čištění emočního těla a toho, kým nejsme. Vzpomeneme si na vztah k srdci a duši. Vztah, který vám umožní myslet od srdce a jednat z moudrosti duše. Takto se skutečně poznáme a sladíme se s láskou, kterou cítíme ve svém srdci. Je spousta lidí, kteří nikdy neslyšeli o atomech a DNA, a přesto jsou jimi tvořeny. Je spousta lidí, kteří nikdy neslyšeli o 5D, a přece tam jsou. Jsou tam totiž všichni od chvíle narození. Být v 5D je naší podstatou. Pouze si rozšířeným vědomím uvědomujeme, že už tam jsme.
Staré způsoby závislosti a nezávislosti už nefungují. Každý člověk si vytváří vzájemný vztah s vyšším Já, který je založen na spolupráci s vyšším Já. Obchod, který se dělá pouze za účelem výdělku peněz, nebude fungovat, protože lidé budou cítit, že tento podnik je pouze prázdná nádoba, kde není duše. Lidé budou čím dál víc cítit a vyhledávat činnosti, které jsou konané od srdce. Je načase si uvědomit, jak můžeme lidi kolem sebe podpořit, místo toho, abychom ztráceli energii vedením lidí.
DEPRESE - JE VŮBEC NĚJAKÝ DŮVOD K CHEMICKÉMU LÉČENÍ ??
10. ledna 2013 v 14:06 | různé, k zamyšleníČLÁNEK PŘEDKLÁDÁM POUZE K ZAMYŠLENÍ. Nepodceňuji tuto diagnozu ani pacienty kteří jí trpí. naopak, hluboce s nimi cítím. V článku je však několik pozitivních rad, které stojí za to si přečíst, případně je zařadit do svého života.

PROČ NAŠI SLOVANŠTÍ PŘEDKOVÉ NEDAROVÁVALI ŘEZANÉ KVĚTY
2. ledna 2013 v 18:28 | různé, k zamyšleníPrečo naši slovanskí predkovia nedarovali rezané kvety
KONOPNÉ SEMÍNKO JE DOKONALOU POTRAVINOU....
2. ledna 2013 v 18:05 | zdravíKONOPNÉ SEMÍNKO JE DOKONALOU POTRAVINOU, KTERÁ SVOU VÝŽIVOVOU HODNOTOU PŘEDČÍ NEJKVALITNĚJŠÍ MASO
( moje vlastní poznámka: je více druhů konopí - semena tohoto konopí dostanete koupit v prodejnách zaměřených na zdravou výživu, a nejsou vůbec drahá )






