BUĎ STROMEM

9. února 2013 v 21:26 |  meditace

Při této meditaci můžeme více uplatnit svoji barevnou představivost, kontakt se svými energetickými centry - čakrami, Zemí i Vesmírem.
Zlepšíte si průtok energie a své uzemnění. Jsme-li dobře uzemněni, jsme stabilnější, vyrovnanější. Kdo z nás to v každodenním životě nepotřebuje ? Energie matky Země, kterou přijímáme přes chodidla je pro nás stejně potřebná, jako energie Vesmíru, kterou naopak přijímáme přes korunní čakru. Praktikujte ji vždy když se cítíte z jakýchkoliv důvodů rozhozeni - uzemněte se a propojte se i s Vesmírem - budete se postupně dostávat do rovnovážného rozpoložení. Nebuďme třtinou ( stromem ) větrem se klátícím.

Postup meditace:
  • Postav se, zavři oči.
  • Třikrát po sobě se pomalu zhluboka nadechni a ještě pomaleji vydechni.
  • Představ si, že Země pod tebou je úrodná, hřejivá, milující, a pomalu do ní začni přes svoje chodidla zapouštět kořeny. Vizualizuj si je pevné, opravdu silné - dávají ti stabilitu. Dýchej a s každým výdechem zapouštěj kořeny stále hlouběji a hlouběji do nitra Země. Země tě vítá do své náruče, už dlouho čekala, až v ni budeš mít tak silnou důvěru.
  • S každým hlubším zakořeněním hlouběji vydechuj. Tvé kořeny prostupují ještě hlouběji a pronikají stále novými a těžšími vrstvami Země. Nakonec dorazí až k jejímu jádru, tekutému a žhavému, plnému nesmírné energie. To jádro tě ale nepálí. Bublá, ohnivě svítí, proudí, ale neubližuje. Důvěřuj tomuto jádru. Pronikni kořeny i do něj a chvilku vychutnávej toto teplé propojení. Země tě vítá - jsi její dítě. Důvěřuj jí i její energii.
  • Přijímej její energii a nechej ji vtékat do svých kořenů - prociťuj její teplo, které se k tobě z jejího nitra šíří. Teplá energie pomalu zaplavuje tvoje kořínky a kořeny. Vdechuj tuto energii do sebe, udržuj ji v sobě. Země - tvá matka má energie hojnost, ráda tě s ní zaplaví. Nakonec energie tvými chodidly - kořeny proniká do celého tvého těla. Dovol jí vstoupit do svých chodidel - příjemně hřeje, rozlévá se ti do prstů, kotníků, nártů i holení, zpevňuje kolena a šíří se nahoru do stehen. Znovu si ji prociťte, hřejivou, ohnivě proudící, hutnou, uklidňující, láskyplnou.
  • Zhluboka se nadechni a nech vstoupit energii Země do první červené čakry. Ať se jí naplní a roztočí se .
  • Když už bude plná k přetékání, pomalu ji nechej vstoupit i do druhé - oranžové čakry. Můžeš se u toho houpat nebo s mírně pokrčenými koleny kroužit v bocích ve směru hodinových ručiček. Ale zůstávej stále pevně spojen se Zemí.
  • Poté dovol energii vstoupit i do třetí - žluté čakry. Nevadí když změní barvu, to je v pořádku. Pokud cítíš, že energii Země neudržíš stále stejně barevnou, nevadí, pamatujte ale, že stále přijímáš energii Země.
  • Nyní se na chvilku zastav a prociť proud energie znova od nitra Země až k sobě. Můžeš vytvořit svými pažemi strom kterým jsi se stal - vzpaž ruce nad hlavu a roztáhni prsty. Proud této ohnivé energie tebou stále proudí a proniká teď do tvé srdeční čakry a roztočí ji.
  • Pokračuj dál a pomalu nechej naplnit i krční čakru. Nakonec nech prostoupit energií Země i Třetí oko a sedmou čakru.
  • Nakonec znovu prociť sloupec zemské energie od nitra Země až ke své hlavě, a nech ji proudit nahoru, v proudu donekonečna.

Pokračuj v další představě. Jsi stále pevně uzemněn a propojen s jádrem Země.
  • Tvůj energetický sloupec se nyní pomalu začíná naplňovat i energií z Vesmíru. Tato je stříbřitě-bílá, jiskřící. Pomalu tebou proudí a spojuje se s tvým energetickým systémem přes tvé níže položené čakry.
  • Proniká do tvé hlavy - do korunní čakry, a putuje dolů po ostatních níže položených čakrách, prozařuje je stříbřitě bílou jiskřící barvou. A proudí ještě níže, prozařuje a spojuje se s tebou přes tvá chodidla - tvé kořeny, a nakonec se dotkne jádra Země, kde se s ním spojí.

♥♥♥
A tak to je, vždycky to tak bylo, a vždycky bude. Jsme děti Země a jsme i děti Vesmíru.

AKTUALIZACE ze dne 2.3.2013:
přidávám ještě další velmi úžasnou meditaci - Mluvená - řízená meditace Vás zavádí do akášického prostoru k nahlédnutí do vlastní knihy života.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya