ŽIVÁ KUCHYNĚ - 2. díl / 1. část

14. května 2013 v 18:12 |  zdraví


Je to divné - lidé pilně dodržují vnější hygienu, kdežto o vnitřek se stará málokdo. Přitom se v těle normálního člověka nachází celý sklad odpadu - není jej vidět, zato na váze přidá několik (někdy i desítek) kilogramů. Vylučovací soustavy nestačí plnit svou funkci a organismus musí všechnu tu špínu nastrkat, kam to jen jde. Tělo se samozřejmě začíná velmi rychle zanášet, až se podobá staré zdravotní technice, kterou nikdy nečistili.
Organismus disponuje ohromnými rezervami, a tak se člověk někdy dokáže dožít sedmdesáti, ba i více let. Avšak všechno má svůj konec. Již uprostřed životní cesty začínají lidé pociťovat následky takového zanesení: nemoci, nadváhu, malátnost, zkrátka už nemají tolik sil a nic není tak, jak tomu bývalo dřív, v mládí.
Energetické tělo člověka reaguje na zanesení své kanalizace velmi citlivě. Čakry se ucpávají, energetické kanály se zužují, proud energie se mění v tenký potůček, což vede ke ztrátě životní síly. Oslabení energetiky s sebou zase nese patologické poruchy fyzického těla. Vzniká špatný uzavřený kruh. Pokud neovládáte své tělo, jak byste mohli ovlivňovat realitu?
A přitom si lze jak navrátit původní svěžest, tak získat zdraví, jaké jste v životě neměli! Ale k tomu musíte změnit mrtvou kuchyni v živou. Co tam máte: prkýnka, kastroly, pánve? Chcete-li své tělo zbavit odpadu a k volnému času přidat spoustu hodin, jež jste dříve trávili u linky, pak nejspíš všechny tyto nástroje určené k usmrcení potravin z vaší kuchyně zmizí.
Možná to někomu bude připadat šokující, ovšem nikdo tu nikoho nehodlá k ničemu přemlouvat. Jen tu na poličky vykládám fakta. Stojí jídlo, na které jste zvyklí, za vaše zdraví, energii, život? Existuje jedno přísloví, jež si lidé obvykle připomínají s lítostí: "Kdyby mládí vědělo a stáří mohlo." Lze dosáhnout toho, že zůstane jen mládí, které bude jak znát, tak moci.
První stanoviště, kde je záhodno začít s pročišťováním, jsou játra. V mnoha knihách se popisuje, jak na to. Proč jsme přistoupili na dodržování vnější hygieny, zato vnitřní nikoli? Snad proto, že spínaje vidět jenom zvenčí? Vnitřní hygienu si však organismus dokáže udržovat sám, ovšem za předpokladu, že přejdete na správnou stravu. K ní se můžete propracovat postupně, v několika etapách: postupná strava, dělená, zřeknutí se mnoha produktů a konečně syrová strava. Pokud k užívání výhradně přírodních produktů přistoupíte ihned, možná zkrátka nevydržíte prudké změny, protože i organismus potřebuje čas na to, aby se přeorientoval.
Princip postupné stravy spočívá v tom, abychom nejedli vše najednou, nýbrž začali s jedním druhem potravin, pak dalším a tak dále. Nejprve se jí to, co se nejrychleji zpracovává. Jestliže totiž potrava prochází žaludečním a střevním traktem v samostatných vrstvách, velmi to ulehčuje trávení a snižuje se množství škodlivých odpadů. Naposledy se pije patnáct minut před jídlem nebo pak až dvě hodiny po něm. V opačném případě se žaludeční šťávy ředí a potrava se nezpracovává, nýbrž jen hnije. (O tom se má psát. A co je možné dělat, jak jinak lze ještě vysvětlit principy navýšení energetiky?)
Druhá etapa, k níž je záhodno přejít co nejrychleji, je dělená strava, jež předpokládá nejen postupné požívání potravin, ale navíc pouze těch, které jsou slučitelné. I když po pravdě řečeno jsou neslučitelné prakticky všechny. Čas a podmínky trávení různých potravin se výrazně liší, proto pokud se kombinují, nevyhnutelně vznikají výrobní odpady, jež se nedaří vyloučit, a tak se ukládají v organismu v podobě tuku a škváry. Takřka se vším lze kombinovat jedině čerstvou zeleninu. V ideálním případě by tedy mělo být množství druhů potravin požitých k jednomu jídlu sníženo na minimum. Knihy, jež podrobně vykládají principy dělené stravy, snadno najdete.
Celou řadu potravin je nutno z jídelníčku postupně zcela vyloučit. Mám na mysli především obiloviny, kroupy, výrobky z bílé mouky, kvasnicový chléb, mléko či konzervy, neboť neobsahují žádné cenné látky. Například jediné užitečné látky obilovin se nacházejí v klíčkách a ve slupce. Jenže bílá mouka vyšší kategorie vzniká čištěním zrn pšenice od slupek a klíčků, tudíž se vše hodnotné odstraňuje a zbývá jen mrtvá hmota sestávající zejména ze škrobu. Příroda určila, že tato neživá část zrna bude sloužit jako stavební materiál, jako sud s tukem pro klíček. Do mouky se posléze přidávají umělé vitaminy, tedy chemie. A tak živit se produkty z bílé mouky vyšší třídy rovná se kupovat v obchodě škrob a nakládat si ho lžící k obědu. Játra se touto hmotou podobnou mazutu zanášejí, škrob se v organismu usazuje jako hlen, stěny střev pokrývá povlak. Obilniny navíc obsahují velmi špatně vyvážené bílkoviny. Byť to někomu může připadat divné, je lepší živit se masem než kašemi a těstovinami. Mléko zase obsahuje kasein, díky němuž rostou zvířatům rohy a kopyta. V lidském organismu se mléko přeměňuje v xerogel, což je něco jako truhlářské lepidlo.
V takovém odstrašujícím líčení bychom mohli pokračovat ještě velmi dlouho. Jak při tom všem ještě člověk dokáže žít, a navíc se cítit víceméně zdravě? Neví totiž, co je skutečné zdraví, poněvadž je od samého narození nepocítil. Nemusíte tedy argumentovat otřelými frázemi typu "Takhle se všichni živili věky věků," pokud samozřejmě nechcete mít tytéž problémy jako všichni ostatní.
Nakonec musí v jídelníčku zůstat pouze přírodní produkty: čerstvé, mražené či sušené plody zeleniny či ovoce, mořské řasy, ořechy, slunečnicová semínka, med a nic po tepelné úpravě, vše v syrové podobě. (Hlavně neřaďte mezi ořechy arašídy, poněvadž to jsou luštěniny, a navíc ne moc hodnotné.) Nicméně prudký přechod od běžných potravin k syrové zelenině a ovoci nevede k ničemu dobrému. Organismus potřebuje čas, aby si navykl a přizpůsobil se. Proto je třeba přechod provádět postupně, snižovat v jídelníčku podíl vařené rostlinné potravy a zvyšovat podíl syrové stravy. Pokud se člověk celý život živil převážně zpracovanou potravou, přizpůsobila se takovému složení stravy i jeho mikroflóra. Prudký přechod v zásadě možný je, ovšem pouze v případě, že se těšíte pevnému zdraví.
Mikroflóra se dokáže zcela vyměnit během jednoho roku, a tak ke konci této doby už není třeba v jídelníčku ponechávat žádnou zpracovanou potravu. Jak víte, v potravinách, které procházejí tepelnou úpravou, se nejen ničí téměř všechny vitaminy a mikroelementy, ale vznikají i rakovinné látky - jedy. Syrová potrava organismus nezanáší, ba naopak jej čistí. Kuchyňské náčiní i všechny vnitřní orgány zůstanou perfektně čisté. Rozdíl je tu zcela zásadní.
Možná se ukáže, že přechod na syrovou stravu bude neobyčejně těžký. Čím se má člověk živit například v zimě? To přece musí vyjít opravdu draho. Ve skutečnosti to není tak zlé, ba naopak se nabízí spousta možností a ty budou levnější než běžné jídlo. Jenom musíte začít a poté už sami odhalíte mnoho různých pokrmů, o jejichž existenci jste dosud neměli tušení. Je jich celý neprobádaný svět. Uvedu jen ty, které vám pomohou překonat přechodné období - jídla z naklíčených semen.
Značná část našeho jídelníčku sestává ze semen, ať už z obilnin, luštěnin či jiných. Semena se skládají z polotovarů - zakonzervovaných stavebních materiálů, kam patří především škroby, bílkoviny a tuky. Navíc semena obsahují inhibitory, látky, jež brání trávení. Příroda se takto postarala, aby je zvířata a ptáci přenášeli na velké vzdálenosti v nepoškozeném stavu.
Při klíčení dochází v semenech k razantním změnám: inhibitory se ničí, škrob se mění v maltózu, bílkoviny v aminokyseliny a tuky v mastné kyseliny. Totéž se děje během trávení potravy v organismu. U naklíčených semen je tím pádem již většina práce odvedena. Navíc se v nich syntetizují celkem užitečné látky a mobilizují se rezervy, aby se mohla veškerá energie věnovat růstu. Zakonzervované a dřímající síly semen ožívají a uvolňují kolosální potenciál ke zplození nového života.
Naklíčená semena disponují velkými léčivými a biostimulujícími vlastnostmi, jež mohu jen těžko všechny vyjmenovat - nabízejí takřka vše, především se jedná o vitaminy a mikroelementy, vylepšení látkové výměny, očištění organismu, upevnění imunity, zvýšení práceschopnosti a vyléčení mnoha nemocí. Příroda pečlivě vybavila naklíčená semena vším, co je potřeba k rozvoji nového života a přežívání v agresivním prostředí. Představují tedy výborně vyváženou, snadno stravitelnou potravu a zároveň účinný lék.
Do jídelníčku si můžete zakomponovat klíčky pšenice, kukuřice, fazolí, cizrny a speciálního hrachu. Technologie přípravy je velmi jednoduchá. Od časného rána se semena máčí ve vodě. Večer se nasypou do cedníku nebo síta, propláchnou se a přikryjí se mokrou gázou. Ráno uvidíte živou potravu. Kukuřici a fazole (vybírejte si červené, protože jsou hodnotnější) je třeba máčet celé dny a nechat je klíčit i déle, občas je propláchnout.
Pšenici a kukuřici lze jíst v syrovém stavu. Klíčky pšenice disponují vynikajícími léčivými vlastnostmi. Musí se pečlivě žvýkat (i kdyby jen dvě polévkové lžíce denně), pokud se vám však v ústech utvoří hmota podobná žvýkačce, znamená to, že daný druh se pro vás nehodí a musíte hledat jiný. Luštěniny bohužel v syrovém stavu nemají příliš příjemnou chuť, a tak je vhoďte do vařící vody a jen ji znovu přiveďte k varu. Hrách docela postačí zalít vřící vodou a nechat deset minut odstát.
A jestlipak víte, jak byste mohli připravit živou vodu? Nejprve musíte v pětilitrovém smaltovaném hrnci přivést odstátou vodu z kohoutku k varu (až bude bublat jako bílé vřídlo) a následně ji rychle ochladit ve studené koupeli. To je první etapa strukturizace. Tato voda je již ve srovnání s normálně převařenou vodou řádově hodnotnější.
Dále vložte do hrnce pět až sedm kamínků černého křemene, který lze zakoupit v lékárně, zakryjte gázou a na dva dny uložte. Nato pečlivě přelijte vodu do jiné nádoby, ovšem spodní vrstvu ve výši dvou až čtyř centimetrů musíte vylít, protože z křemene se tam usazují patogenní mikroorganismy a cizorodé chemické prvky. Křemičitá voda již disponuje léčivými vlastnostmi, je ještě strukturovanější a nasycená křemíkem, nejnutnějším prvkem, při jehož nedostatku se v organismu nezpracovávají žádné další látky.
Získanou vodu postavte do mrazáku. Jakmile se na hladině a u stěn hrnce vytvoří první led, přelijte vodu do umělohmotné nádoby, již se opět postaví do mrazáku. První led vyhoďte, zbavíte se tak těžké vody, jež obsahuje izotopy vodíku deuteria a tritia, zamrzá při teplotě +3 °C a má neblahé účinky na organismus.
Poslední zamražení je třeba provádět v umělohmotné nádobě, jelikož smalt v hrnci by mohl popraskat. Když voda zamrzne ze dvou třetin, udělejte do ledu díry a zbylou vodu vylijte - tento rosol obsahuje samé nežádoucí příměsi. Nyní zbývá jen počkat, než led roztaje při pokojové teplotě, a tak získáte sněhovou vodu nejvyšší kvality, která se navíc označuje za živou, protože je očištěna od těžkých izotopů.
Na závěr, máte-li prstencový magnet nebo magnetickou nálevku, propusťte vodu skrz ně, abyste strukturu ještě upevnili. Získaná voda má léčebné vlastnosti, očišťuje organismus a při dlouhodobém používání zbavuje celé řady nemocí. Uvedené kvality si udržuje jen určitou dobu, a to zhruba sedm hodin. Takovou vodu nekoupíte nikde a za žádné peníze.
To je ta úžasná, živá kuchyně, kde se potrava nevaří, nýbrž roste. Na rozdíl od obvyklé kuchyně, která potraviny zabíjí, tato je naopak oživuje. Můžete se sami přesvědčit: jídla z naklíčených semen, za dodání různého koření a omáček, jsou mnohem chutnější než obvyklá potrava. Nemluvě o tom, že jsou ve všech ohledech hodnotnější než například tytéž kaše, jež jsou za rádoby hodnotné považovány mezi nesprávně informovanými lidmi.
Naklíčená semena obsahují mnoho bílkovin, které se snadno vstřebávají, což organismu pomáhá přeorientovat se na rostlinnou stravu. Nová mikroflóra bude v budoucnu nejen zpracovávat syrové produkty, ale i sloužit jako zdroj bílkovin. Právě tak vypadá trávicí ústrojí býložravců.
Naskýtá se otázka: jak se dají konzumovat v syrovém stavu potraviny, jež se musí nějak upravovat jako například brambory nebo tykve? Nabízím protiotázku: a je třeba je jíst? Zelenina s vysokým obsahem škrobu nedodává organismu nic než prázdné kalorie a hlen - odtud pramení choroby, které řadíme do nachlazení. Farmáři krmí prasata vařenými brambory, mimo jiné i proto, aby byla vypasenější. Zjistili totiž, že tak prasata rostou rychleji a je to ekonomicky výhodné. Ze syrové stravy je prostě těžké ztloustnout, a to bez ohledu na zkonzumované kalorie.
Abychom se s obvyklým jídlem neloučili tak smutně, můžeme si v jídelníčku zvýšit podíl mořských plodů. Všechny mořské ryby i korýše lze konzumovat bez tepelné úpravy. Nebude těžké dovtípit se, jak je nasolit. Opět se přesvědčíte, že v syrovém stavu, s kořením, je vše mnohem chutnější. I když přísní pojídači syrové stravy nejen nejedí to, co běhá, skáče, létá a plave, ale dokonce nepoužívají ani sůl.
Čerstvá zelenina, ovoce a zejména naklíčená semena mají vynikající očišťující vlastnosti. Je třeba podotknout, že během přechodu na syrovou stravu může nastat jedna či několik očišťujících krizí, během nichž dochází ke zhoršení starých neduhů. Nemá cenu se znepokojovat a snažit se symptomy onemocnění nějak léčit. Svědčí o tom, že organismus se konečně zbavuje odpadu, který se za mnoho let nakupil, a přeorientovává se na normální režim. V době krize bude užitečná jediná míra, a to hladovění na destilované (svařené) vodě po dobu jednoho nebo více dní.
Pokud nemáte zdraví příliš zanedbané, lze na stoprocentní požívání syrové stravy přejít v zásadě ihned. V takovém případě se očišťující krize projeví výrazněji, nicméně u každého bude probíhat jinak. Může se pozorovat výrazný úbytek váhy, což znamená, že se organismus zbavuje mrtvé tkáně a znovu se rodí. Tlustí lidé jsou ve skutečnosti chodící kostry. Kvůli nesprávnému stravování a těžkopádnému životu bez pohybu se jejich tělo transformovalo ve hmotu tukových usazenin a odpadu. Živá tkáň už tam skoro nezůstala, v podstatě je to jen mrtvý odpad. Tak to je ta zbytečná veteš a vyhazuje se. Především se tím neznepokojujte. Organismus se očistí a vrátí se do normálu. Jen se mu musí pomoci. Do jídelníčku je nutno zařadit mořské řasy, květový pyl a lněný rostlinný olej, čímž po přechodnou dobu kompenzujete dočasný deficit potřebných látek. Na Internetu si dohledejte další informace na téma syrové stravy. Není jich mnoho. Je to skutečně neobvyklá, zato mimořádně účinná, až bychom mohli říci elitní cesta znovuzrození.
Mnoha lidem to může připadat ne-li strašidelné, pak mírně řečeno celkem neobvyklé. Člověk se zpravidla nerad loučí se starými zvyky. Jestliže se nesprávný způsob života stane obecně přijímanou normou, jednoduché a očividně přirozené principy začínají vypadat nepřirozeně. Čím tak speciálním se ona přírodní strava odlišuje, že bychom se kvůli ní měli vzdát tolika kulinářských lahůdek? Stojí to za to? Snad váš názor zásadně ovlivní fakta vyložená dále, která zatím neznáte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya