ŽIVÁ KUCHYNĚ 2. díl / 2. část

14. května 2013 v 18:09 |  zdraví
pokračování :


Syrová strava je věda o stravování lidí třetího tisíciletí, je tedy určená pro civilizaci třetí vlny. Nejslavnějším propagátorem syrové stravy je Aršavir Těr-Ovaněsjan (Atěrov). V knize Syrová strava aneb nový svět bez nemocí, nedostatků a jedů, vydané v Teheránu, uvádí základní principy syrové stravy. Poté, co Atěrov ztratil první dvě děti, jež zemřely na nemoci, vychoval třetí dítě, dceru, výhradně na syrových potravinách. Kupodivu z ní vyrostla zdravá dívka, velmi vyvinutá po stránce fyzické i mentální. V knize se píše:
"Dceři již bylo sedm let, ale nikdy do úst nevzala ani kousíček degenerované stravy. Její zdraví je vrcholem dokonalosti. Nyní vidím, o kolik snazší je vychovávat sto dětí, které se živí syrovou stravou, než jedno dítě - strávníka jídel. Nikdy se nemusím znepokojovat kvůli dětským nemocem, jako je nastuzení nebo rýma, průjmy nebo zácpy, nebo jestli se dítě v daný den dostatečně najedlo. Moje holčička je veselá jako ptáček a průběžně si může dojít ke stolu a vzít si, co chce sníst. Hraje si, zpívá a tancuje celý den bez přestání, bez slz a krizí, bez pláče a křiku, ani svému okolí nepůsobí žádné starosti. Přesně v osm hodin večer chodí spát a poté, co si několik minut zazpívá, zavírá oči a usíná tvrdým spánkem, načež spí až do šesti ráno. Nemůžeme si vybavit, počínaje prvními měsíci jejího života, kdy by se probudila v noci. Má tak hluboký a pevný spánek, že ji nevzbudí žádný hluk či pohyb."
Alexander Chuprun, známý popularizátor naturopatie, autor knihy O čem je syrová strava a jak se stát jejím strávníkem, se již v mládí stal kvůli těžkému chronickému onemocnění invalidou prvního stupně. Žádné vyzkoušené způsoby léčení nepřinášely výsledky. Jakmile však přešel na syrovou rostlinnou stravu, absolutně se uzdravil. Chuprun představil nečekaný, nicméně podivuhodně zřejmý výklad problematiky imunity.
Její podstata vychází z faktu, že v době infekčního onemocnění organismus imunitu záměrně odpojuje. Jak známo, člověk zpravidla onemocní, jestliže je jeho organismus oslaben, zahlcen odpadem, má nedostatek vitaminů a jiných životně důležitých látek. Bylo vypozorováno, že pokud v takovém stavu zachytí nějakou infekci, snižuje se u něj produkce interferonu - ochranné síly se jakoby naschvál vypínají, a tak umožňují, aby se infekce rozvinula. Ukazuje se, že mikroorganismy, jež onemocnění vyvolaly, se živí oním odpadem, který systém kanalizace nedokáže kvůli neadekvátní stravě vyloučit. Proto organismu nezbude než mikrobům umožnit, aby se rozmnožovali. Jakmile byť jen částečně splní svou očistnou misi, imunita se obnovuje a nemoc odchází.
"V zásadě," píše Chuprun, "musíme mikrobním a virovým onemocněním blahořečit, poněvadž představují typické léčivé krize: tak se organismus sám léčí z nejhoršího, tedy ze zanesení vnitřního prostředí odpady, a to beze všech léků. Ovšem zároveň je nutno tyto krize využívat jediným správným způsobem: tak, že zavedeme jako normální, že v takových případech budeme po několik dní po dobu onemocnění, do utišení zásadních projevů, držet plnou hladovku. Takto nejlépe vypomůžeme přirozeným silám organismu, jenž se zabývá samoléčbou pomocí mikrobů a virů. Jednou se tomu civilizovaný svět naučí stejně, jako se naučil používat mýdlo a zubní kartáček. Je však třeba předpokládat, že to nebude v blízké době: věda se sice rozvíjí, jenže nevědomost narůstá..."
Z toho plyne závěrečný dotaz, proč bychom měli organismus přivádět do stavu, kdy už je mu lhostejné, kdo a jak jej očistí? Není snad lepší udržovat počáteční čistotu? Praxe to potvrzuje: ti, kdo se živí syrovou stravou, nejsou vůbec nemocní.
Nesporný zůstává jeden základní princip, že živý organismus musí dostávat živou potravu. Jeho význam jako první zaregistroval doktor Frank Pottenger, který již na počátku dvacátého století provedl jeden důkladný experiment. Po dobu deseti let krmil devět set koček syrovými potravinami. Udržely si dobré zdraví a odolnost. Druhá skupina koček dostávala vařené pokrmy, následkem čehož se u nich rozvinuly všechny lidské nemoci: zápal plic, obrna, vypadávání zubů, malátnost, nervozita a tak dále, neboli měly poškozené prakticky všechny soustavy organismu. Koťata v prvním pokolení se rodila slabá a nemocná, ve druhém se jich hodně rodilo mrtvých a v následujícím pokolení začaly kočky trpět neplodností.
Doktor Edward Howell, jeden ze zakladatelů systému přirozeného uzdravení, došel k závěru, že hlavní složkou, která odlišuje syrovou stravu od té, jež prošla kuchařským zpracováním, jsou fermenty (enzymy). Prohlásil, že tyto jednotky měření životní energie se ničí při teplotě nad padesát stupňů Celsia. Proč je pojmenoval tak honosným názvem jako jednotky měření životní energie?
Fermenty jsou látky, které umožňují život. Jsou nezbytné pro každou chemickou reakci, jež probíhá v našem organismu. Bez fermentů obecně by v živém těle neprobíhala žádná aktivní činnost. Jsou to dělníci, kteří staví organismus podobně, jako zedníci budují domy. Napájecí látky, vitaminy či mikroelementy představují pouze stavební materiál. Veškerý pohyb při výstavbě zajišťují právě fermenty. Nefungují pouze jako inertní katalyzátory, jež urychlují chemické reakce. Jak jsme si vysvětlili, v procesu svého působení vydávají fermenty určité vyzařování, což se o katalyzátorech říci nedá. Fermenty se skládají z bílkovinných dopravců nabitých energií jako v elektrické baterii.
Odkud bere náš organismus fermenty? Podle všeho dědíme určitý potenciál fermentů při narození, přičemž takto získaná omezená zásoba energie je rozpočítána na celý život. Je to stejné, jako když obdržíte určitý startovní kapitál. Pokud jej budete pouze utrácet, přijde bankrot. Stejně tak čím rychleji vyplýtváte energii fermentů, tím rychleji vyčerpáte svou životní sílu. Jakmile se dostanete do bodu, kdy váš organismus nebude schopen vytvářet fermenty, váš život skončí. Baterie se vybije.
Jestliže lidé konzumují potravu, jež prochází tepelnou úpravou, lehkomyslně mrhají omezenou rezervou fermentů. Jak říká doktor Edward Howell, v tomto lze spatřovat jednu ze základních příčin všech nemocí, předčasného stárnutí a brzké smrti. Syrové potraviny obsahují vlastní fermenty, které umožňují autolýzu - strava se snadno vstřebává, protože se tráví především sama ve vlastní šťávě. Pokud však požíváte stravu upravenou, bez fermentů, organismus musí vynakládat své rezervy na její trávení, což vede ke zmenšení i tak omezeného potenciálu fermentů.
Představte si, že jste se rozhodli provést ve svém domě zásadní opravy. Existují dvě varianty vývoje událostí. V prvním případě vám přivezli potřebný materiál, složili jej na hromadu a ujeli. Museli jste se sami chopit práce a vynaložit velmi mnoho sil a času, abyste onu těžkou práci celou zvládli. Ve druhém případě spolu s materiálem přijeli i zedníci a sami vše zařídili, takže vy jste měli čas na oddech a na to, abyste se věnovali sami sobě.
Právě tento rozdíl panuje mezi potravou upravenou a syrovou stravou. Jestliže člověk konzumuje vařené potraviny, všechny životní síly padají na tuto těžkou práci. Fermenty, oni dělníci, již se musí zabývat svými přímými povinnostmi, očišťováním a obnovováním živých tkání, musí všeho nechat a plnit pracovní povinnosti, které jim nenáleží. Nemají již kdy se zabývat organizmem a ten pustoší.
Představte si situaci, kdy by lidé náhle přestali chodit a sedět klidně a začali se pohybovat jako očarovaní bez ohledu na hroznou únavu? Stejně tak se liší režimy práce organismu u jedinců, již se živí syrovou stravou, a u normálních strávníků: první se spokojeně procházejí, zatímco druzí běží nekonečný maratón, dokud nepadnou vysílením.
Po všem, co zde bylo řečeno, nelze pochybovat o tom, že stravování upravenými potravinami přináší organismu ukrutné škody. Klady, které člověk vytěží následkem přechodu na syrovou stravu, nejlépe zformuloval jeden ze stoupenců přírodního stravování Nikolaj Kurdjumov. Píše toto:
  1. Nelze onemocnět zápalem plic, nachlazením. Chřipka probíhá takřka nepozorovaně. Mizí prakticky veškerá psychosomatická onemocnění (poruchy orgánů, klouby, bolesti - všechny orgány se totiž očistí a omladí). Imunita se zvyšuje z uměle udržovaného minima do přirozené normy: tři hodiny můžete ležet ve sněhu či tancovat v jedněch plavkách při minus osmnácti stupních Celsia a nic se nestane. A to všechno bez speciálního otužování!
  2. Citlivost na škodlivé látky je velmi vysoká, reakce na ně silná, dokonce až bolestivá, přitom však tělo tyto látky ze sebe silně a rychle vylučuje, odtrhává, zneškodňuje, takže nezanechávají prakticky žádné následky otravy.
  3. Z toho plyne velmi silná trávicí odolnost: pokud už člověk musí sníst něco neobvyklého nebo nestravitelného, všechno snadno stráví a zneškodní bez následků. Filtry vše zpracovávají jedním vrzem. Pocínovaný žaludek.
  4. Stravitelnost potravy, tedy koeficient stravitelnosti, se posunuje o řád výš. Takový vyžraný strávník syrové potravy (který prošel krizí osmi měsíců) se nají ze tří jablek, dvou okurek. Nasytí jej divoké lesní plody, listy zeleniny, výhonky hroznového vína - vše se mu hodí do jídelníčku. A tedy:
  5. Získáváte jedinečný pocit nezávislosti na okolnostech. Nebudu pronášet velká slova o jednotě s přírodou, ale ať se stane cokoli, ať byste byli kdekoli, i v lese, všude budete sytí i bez peněz, přežijete.
  6. Zintenzivňuje se vnímání chuti: nikoli jazykem a očima, nýbrž celým tělem. Tělo s jídlem souhlasí či nesouhlasí a signalizuje to přáním, lhostejností či odmítnutím. Pocit sytosti: je objektivní, vychází z těla, proto se nelze přejíst.
Syrovými potravinami je vůbec těžké se přejíst.
  1. Mizí pocit hladu: po krizi už prakticky neznepokojuje. Nepřichází ani neuróza, jíž říkáme apetit. Dostaví se pochopení, aha, mohu se najíst. Odvedla se pozornost, zapomněli jste, den či dva - a nic se neděje. Vzpomněli jste si, najedli se a je vám dobře. A tedy:
  2. Projevuje se efekt velblouda: schopnost vůbec nejíst jeden, dva i tři dny, aniž byste ztratili pocit pohodlí a odolnost. Jestliže se člověk stravuje jednou denně, je to až až. Totéž platí o pití, dokonce i při vysoké fyzické námaze.
  3. Jakožto výsledek se dostavuje normální fyzická odolnost. Běh je přijatelný. Lze běhat i několik hodin a ani poté se člověk necítí unavený. Vůbec se nevyčerpává, nechce se mu usednout ani ulehnout. Život je mnohem efektivnější. A to vše opět bez speciálního tréninku.
  4. Duševní odolnost je při jakékoli námaze také veliká; rozum je jasný a křišťálově čistý; paměť funguje ideálně. Jasnost myšlení je taková, že zkoušky lze absolvovat takřka bez přípravy a učení přestává být problémem.
  5. Potřeba spánku se zkracuje na šest hodin a deficit spánku se snadno překonává. Například v šedesáti letech může člověk řídit auto bez přestání tři dny a noci, aniž by se snížila jeho sebekontrola a pozornost. Probuzení bývá snadné, svěží a radostné. (Ech, pendrek! To tak...)
  6. Životní tonus se projevuje silným zájmem o život. Naladění je vyrovnané, radostné. Nepříjemnosti se jen aktivizují a práh konfrontace je vysoký: prakticky se nelze rozhněvat a pohádat - nic nás nerozčiluje, vše přijímáme vědomě.
  7. Přichází vysoká schopnost rozhodovat a jednat. Neexistují fixní stavy, jelikož neovládá tělo vás, nýbrž vy vládnete jemu. Stáváte se pánem všech jeho potřeb, včetně sexuálních. Závislost na alkoholu při požívání syrové stravy prostě není. A pokud byla, vyprchá.
  8. Výrazně se zvyšuje kontrola a spolupráce s tělem: "\ začínáte je snáze ovládat a rozhodovat se, zatímco tělo je decentní, vyškolené a poslušné. Představte si, jak se rozšiřují vaše možnosti pro život."
Za sebe mohu dodat, že problémy s vzhledem, které trápí mnoho lidí, automaticky odpadnou, protože tělu se navrací počáteční přirozená krása. Ke starším se vrací čas - lze zahodit až dvacet let a konec večírku pod názvem život se odkládá na dobu neomezenou. Je třeba všehovšudy jen změnit způsob stravování!
Osobně zdůrazňuji: není to obvyklá dieta, jež přinese jen nějaké dočasné výsledky, ale jde o celý způsob života. Pokud jste se rozhodli, že na syrovou stravu přejdete, musíte k tomu přistupovat postupně a především nesmíte v žádném případě takový režim vnucovat ani sobě, ani jiným. Zvláště pozorně je třeba dodržovat pravidlo transurfingu. Obecně je stolování nedílnou součástí našeho života, proto vás lidé v okolí nebudou chápat a naopak vás budou přesvědčovat o tom, že se zabýváte nesmysly. Nemusíte se snažit vymluvit jim to, jsou takto znepokojeni, protože mají silné podezření, že máte pravdu. Jděte svou cestou klidně a vesele, neospravedlňujte se a nikomu nic nedokazujte. Váš kvetoucí vzhled bude mluvit sám za sebe.
Ovšem především samozřejmě nesmíte nutit sebe sama. Jestliže jednáte z principu, že se to musí, nic dobrého z toho nevzejde - dříve či později dojde ke katastrofě a vše se vrátí do starých kolejí. Přechod se musí uskutečňovat ve stavu jednoty duše a rozumu: nikoli musím, ale chci. Právě proto se doporučuje postup po etapách, aniž byste znásilňovali svou vůli či organismus. Mnoha lákadel je opravdu těžké se vzdát. Do třicítky se ještě můžete bavit a užívat si, nicméně potom byste se měli pořádně zamyslet. Baterie se vybíjí neodvratně, byť bez povšimnutí.
Nezapomínejte ani na fyzická cvičení. Střídavá sprcha a hodinová procházka denně je potřebné minimum. Běhat vůbec nemusíte. Běh představuje extrémní a nepřirozený stav organismu. Nemá smysl se překonávat, leda byste byli sportovci a dělali to kvůli výsledkům. I když příroda neusiluje o výsledky, ale o optimální rovnováhu. Chůze je něco jiného, ta je více než užitečná. Cvičení si můžete vybrat dle chuti. Například tibetská gymnastika, která je popsána v knize Petera Keldera Oko zrození, je jednoduchá a zároveň velmi účinná na navýšení energetiky.
Nový způsob života zvyšuje vaši energii záměru na takovou úroveň, abyste si mohli jednoho krásného dne říci: skutečně ovládám své tělo a ovlivňuji svou realitu. Nejsou to jen slova, ale zcela konkrétní pocit. Doslova pocítíte, že jste schopni modelovat vrstvu svého světa dle vlastního rozmyslu. Půjde o zcela organický pocit koordinace: ať se bude dít cokoli, můj záměr se realizuje, vše k němu směřuje a jde, jak má.


Z knihy: Vadim Zeland - Ovlivňování reality


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya