Jaro klepe na dveře, a tak přináším článek o jedlých rostlinách z přírody, v kterém bych chtěl vyzdvihnout jejich přednosti, porovnat je s rostlinami kulturními, a ukázat na cesty, kde je možno získat více informací. |
Současné zemědělství založené na zisku, nikoliv však už na výživové kvalitě potravin, dlouhodobě vyčerpává půdy. Toto potvrzuje výzkum švýcarských vědců, který srovnává množství vitamínů a minerálů v ovoci a zelenině v průběhu let (viz obr. č.1). Už tedy nemusí nutně platit, že jíst ovoce a zeleninu rovná se dobré zdraví. ![]() Obr 1: Pokles minerálů a vitamínů ve zkoumaném ovoci a zelenině v průběhu let. Naopak výzkumy různých divoce rostoucích rostlin ukazují, že z hlediska výživy plané rostliny dosahují stejných výživových hodnot jako kulturní plodiny, a někdy je dokonce několikanásobně převyšují. Na obr. č. 2 se můžete podívat na porovnání výživových hodnot listů pampelišky a hlávkového salátu. ![]() Obr. 2: Porovnání výživových hodnot hlávkového salátu a listů pampelišky z knihy Jezte plevel (Eat the weeds - Ben Charles Harris, 1969) V tuto dobu by tedy divoce rostoucí rostliny mohly být vhodnou alternativou, jelikož rostou na půdách nevyčerpaných intenzivním zemědělstvím, a mohou člověku doplnit potřebné minerály a mikroprvky. Šípek například obsahuje ve 100 g hmotnosti 2000 mg vitamínu C, to je 40 x více než pomeranč (50 mg/100 g) a 50 x více jak citron (40 mg/100 g), stejné množství jako 100 g citronu tedy obsahují již 2 g šípku. Šípek je přitom v našich zemích běžně dostupný i v zimním období a roste planě téměř všude. Rakytník obsahuje 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Paradoxem je, že většina lidí když onemocní, nakoupí si za peníze dovežené, stříkané a nedozrálé ovoce, aby měli dostatek vitamínu C, a přitom jim daleko účinnější a zdravější "alternativa" roste za domem zcela zdarma. Věřím, že jako Česká republika nemáme se svým přírodním bohatstvím problém být v kombinaci kulturních a planě rostoucích rostlin s výživou svého obyvatelstva plně soběstační, a že není důvod potraviny k nám dovážet. Pravděpodobně nikdo nebude chtít planými rostlinami plně nahradit svůj jídelníček. Ne že by to bylo nemožné, ale vyžadovalo by to hodně času studia, hledání a učení se jejich účinkům, přípravě a uchovávání přes zimu. Je to spíše scénářem krizovým - kulturní rostliny stále poskytují mnoho výhod. Ale mohou se stát nevšedním zpestření stravy klasické a vhodným lokálním zdrojem některých výživových látek. K tomu jsou k dispozici téměř bez práce, čerstvé a zdarma. Kde čerpat informace Připravil jsem pro ty z Vás, které jedlé rostliny z přírody zaujaly, seznam mnou ověřených knih a webů, kde je možno se dále dovzdělat, popř. najít i zajímavé recepty přípravy jídel. knihy:
weby:
Pár zásad sběru na závěr 1. Sbírejte jen ty rostliny a plody, které bezpečně poznáte. 2. Sběr provádějte na neznečištěných místech. 3. Vybírejte si ty nejlepší části rostlin, nepoškozené žádnou chorobou, v duchu rčení: "Pro sebe to nejlepší", ale zároveň si vezměte jen přesně tolik, kolik potřebujete. 4. Pokud možno, sbírejte mladé výhonky a listy, které berou ze ze-mě to nejlepší a jsou méně hořké. Např. mladší listy pampelišek jsou méně hořké než plně vzrostlé. 5. Vyhněte se sběru starých a na svůj druh nezvykle velkých jedinců, budou pravděpodobně plné dusíkatých látek. 6. Jezte rozmanitě, jednostranná strava není vhodná ani u jinak zdravých potravin. 7. Vždy zanechte na místě alespoň pár jedinců daného druhu, aby bylo zaručeno jejich další rozmnožování, popř. sběr přizpůsobte způsobu rozmnožování daného druhu. 8. Nesbírejte vzácné a chráněné druhy! 9. Buďte šetrní k přírodě při svém pobytu v ní. |


