JEDLÉ ROSTLINY Z PŘÍRODY aneb KDE ČERPAT INFORMACE

15. července 2013 v 10:53 |  návrat k přírodě a zkušenostem našich předků

Jaro klepe na dveře, a tak přináším článek o jedlých rostlinách z přírody, v kterém bych chtěl vyzdvihnout jejich přednosti, porovnat je s rostlinami kulturními, a ukázat na cesty, kde je možno získat více informací.


Současné zemědělství založené na zisku, nikoliv však už na výživové kvalitě potravin, dlouhodobě vyčerpává půdy. Toto potvrzuje výzkum švýcarských vědců, který srovnává množství vitamínů a minerálů v ovoci a zelenině v průběhu let (viz obr. č.1). Už tedy nemusí nutně platit, že jíst ovoce a zeleninu rovná se dobré zdraví.

Obr 1: Pokles minerálů a vitamínů ve zkoumaném ovoci a zelenině v průběhu let.

Naopak výzkumy různých divoce rostoucích rostlin ukazují, že z hlediska výživy plané rostliny dosahují stejných výživových hodnot jako kulturní plodiny, a někdy je dokonce několikanásobně převyšují. Na obr. č. 2 se můžete podívat na porovnání výživových hodnot listů pampelišky a hlávkového salátu.

Obr. 2: Porovnání výživových hodnot hlávkového salátu a listů pampelišky z knihy Jezte plevel (Eat the weeds - Ben Charles Harris, 1969)

V tuto dobu by tedy divoce rostoucí rostliny mohly být vhodnou alternativou, jelikož rostou na půdách nevyčerpaných intenzivním zemědělstvím, a mohou člověku doplnit potřebné minerály a mikroprvky.

Šípek například obsahuje ve 100 g hmotnosti 2000 mg vitamínu C, to je 40 x více než pomeranč (50 mg/100 g) a 50 x více jak citron (40 mg/100 g), stejné množství jako 100 g citronu tedy obsahují již 2 g šípku. Šípek je přitom v našich zemích běžně dostupný i v zimním období a roste planě téměř všude. Rakytník obsahuje 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Paradoxem je, že většina lidí když onemocní, nakoupí si za peníze dovežené, stříkané a nedozrálé ovoce, aby měli dostatek vitamínu C, a přitom jim daleko účinnější a zdravější "alternativa" roste za domem zcela zdarma.

Věřím, že jako Česká republika nemáme se svým přírodním bohatstvím problém být v kombinaci kulturních a planě rostoucích rostlin s výživou svého obyvatelstva plně soběstační, a že není důvod potraviny k nám dovážet.

Pravděpodobně nikdo nebude chtít planými rostlinami plně nahradit svůj jídelníček. Ne že by to bylo nemožné, ale vyžadovalo by to hodně času studia, hledání a učení se jejich účinkům, přípravě a uchovávání přes zimu. Je to spíše scénářem krizovým - kulturní rostliny stále poskytují mnoho výhod. Ale mohou se stát nevšedním zpestření stravy klasické a vhodným lokálním zdrojem některých výživových látek. K tomu jsou k dispozici téměř bez práce, čerstvé a zdarma.

Kde čerpat informace

Připravil jsem pro ty z Vás, které jedlé rostliny z přírody zaujaly, seznam mnou ověřených knih a webů, kde je možno se dále dovzdělat, popř. najít i zajímavé recepty přípravy jídel.

knihy:

  • Jedlé rostliny z přírody - Dagmar Lánská
  • Jezte plevel - Ben Charles Harris
  • Kořeny planých rostlin - Doug Elliott (napsáno pro Severní Ameriku, ale najdou se i společné druhy)
  • Česká kuchyně za dob nedostatku - Čeněk Zíbrt
  • Plané rostliny k jídlu - Detlev Henschel

weby:

  • - Divoká kuchařka - Web vzniklý v rámci diplomové práce jedné ze studentek Přírodovědecké Fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Obsahuje 60 jedlých rostlin z přírody, včetně doby jejich výskytu, stanoviště, receptu na přípravu, na co si dát pozor i historické zajímavosti. Na webu krom mnohého jiného najdete také seznam a popis hlavních látek, které plané rostliny obsahují. Velmi doporučuji.

Pár zásad sběru na závěr


1. Sbírejte jen ty rostliny a plody, které bezpečně poznáte.
2. Sběr provádějte na neznečištěných místech.
3. Vybírejte si ty nejlepší části rostlin, nepoškozené žádnou chorobou, v duchu rčení: "Pro sebe to nejlepší", ale zároveň si vezměte jen přesně tolik, kolik potřebujete.
4. Pokud možno, sbírejte mladé výhonky a listy, které berou ze ze-mě to nejlepší a jsou méně hořké. Např. mladší listy pampelišek jsou méně hořké než plně vzrostlé.
5. Vyhněte se sběru starých a na svůj druh nezvykle velkých jedinců, budou pravděpodobně plné dusíkatých látek.
6. Jezte rozmanitě, jednostranná strava není vhodná ani u jinak zdravých potravin.
7. Vždy zanechte na místě alespoň pár jedinců daného druhu, aby bylo zaručeno jejich další rozmnožování, popř. sběr přizpůsobte způsobu rozmnožování daného druhu.
8. Nesbírejte vzácné a chráněné druhy!
9. Buďte šetrní k přírodě při svém pobytu v ní.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya