URINOTERAPIE

16. července 2013 v 8:02 |  zdraví
Urinoterapie mýma očima

O urinoterapii jakožto zajímavé a účinné léčebné metodě se příliš často nemluví
a řadu lidí taková představa téměř děsí... Naopak existují lidé, jímž tato stará metoda pomohla vrátit zdraví. Před časem se nám se svou zkušeností s urinoterapií svěřila čtenářka, která hledala pomoc při vážné nemoci...
Co je urinoterapie
Urinoterapii jsem nejprve považovala za záležitost přírodních národů, pak jsem si ale vzpomněla na rady své babičky - když jsme si jako děti při hře ukoply palec, nabádala nás, abychom si ho počůraly, že se rychle zahojí. Později se mi dostala do ruky kniha J.Cingroše obsahující praktické příklady léčení močí. Říkala jsem si, že bych na to musela být opravdu zle, abych se do něčeho takového pustila…Jenže taková situace nastala a já jsem před tímto rozhodnutím stála. Naštěstí jsem v té době měla o urinoterapii už více informací z knih MUDr. Partykové a G.P. Malachova a neváhala jsem s tímto léčením začít. Moje první kroky vedla paní doktorka Partyková, které jsem velice vděčná a dodatečně jí děkuji. Dnes už prostřednictvím urinterapie zvládám různé problémy, zbytečný odpor jde stranou.
Urinoterapii lze částečně přirovnat k očkování nebo homeopatickému léku. Naše moč obsahuje naše vlastní zředěné nemoci, což je princip každé očkovací látky. Nosoda je zpravidla připravená jen proti jedné nemoci, ale urinou si léčíme své problémy najednou. Tento způsob "očkování" je třeba používat delší dobu - tím se liší od běžného očkování. Homeopatický lék je třeba složitě vybírat podle mnoha symptomů, nesprávně vybraný lék neuškodí, ale ani nepomůže. Také si homeopaticky pomáhám, ale u nemocných s mnoha závažnými problémy to jde pomalu a u rakoviny je oprávněná obava z prodlení. Je známo, že homeopatie léčí podobné podobným, takže se vybírá k léčení látka, která s danou nemocí nejvíce rezonuje. Podobnost homeopatie a urinoterapie tkví v tom, že vlastní moč obsahuje naše vlastní patogeny nejlépe odpovídající našemu organismu. Při léčení urinou je vše "připravené a namíchané" přesně podle momentálního stavu našeho organismu. Tak variabilně a rychle se nemůže žádný lék přizpůsobit. Netvrdím, že urina je všelék, ale velmi mi pomohla a stále pomáhá, a proto se chci o své zkušenosti podělit. Přesvědčila jsem se, že udržuje imunitu, rychle jsem si jejím prostřednictvím vyléčila například rýmu, ale nejpodstatnější je, že se mi nevytvářejí metastázy a ty, které jsem měla, se už ztratily!

Jak na to?
Prvním předpokladem k tomuto způsobu léčení je vynechat ze stravy nejvíce zatěžující potraviny - maso, cukr a sůl. Občas můžeme sníst porci dušené ryby či bílého drůbežího masa, co nejvíce snížíme přísun soli, vyloučíme cukr, v krajním případě ho nahradíme trochou medu. Přidáme zeleninu a celozrnné obilniny, ale především musíme dostatečně pít. Pak se urina stane průzračnou a pokud si netroufáme na injekce a pijeme ji, chutná jako voda. Lakmusovým papírkem si kontrolujeme její kyselost (nejlépe u první ranní moči), měla by být v rozmezí 6,6 - 6,9 pH. Budeme se snažit tuto hladinu moči dodržovat, protože v příliš kyselém prostředí se daří mnoha bakteriím, které sice částečně potřebujeme, ale pokud se zbytečně přemnoží, škodí. Já si pomáhám k udržení správné kyselosti např. vodou s citronem, minerálkou Magnezia nebo neslazenými bylinkovými čaji. Každému může vyhovovat něco jiného.
Setkala jsem se s lidmi, kteří způsob léčby urinou znají nebo ho dokonce sami používají, ale nemluví o tom. Ovšem nikdo z lékařů, s nimiž jsem léčbu urinou konzultovala, neměl námitky, naopak mé zkušenosti velmi pečlivě poslouchali. Netvrdím, že jsem vyléčená a že mám vyhráno, nezříkám se dalších léčebných metod - na to je rakovina příliš závažné onemocnění, ale můžu být zcela jinak připravena například na operaci. Můžu mít dostatečně silnou imunitu a také dostatečně průchodné orgány, které by případně zvládaly nápor patogenů po operaci a dokázaly mé tělo dostatečně čistit, aby nemohly vznikat tolik obávané metastázy. Léčení mi jde pomalu, zato mohu mít z výsledků radost na rozdíl od několika známých, kteří podstoupili operace, ozařování či chemoterapii a nakonec se jim metastázy tvoří znovu.
Používám nejraději urinové injekce, ty se mi nejvíce osvědčily. Postupuji následovně: Připravím si vyvařenou skleničku, umyji se dokonale mýdlem, (neutírám se!), použiji střední proud moči do sklenice, utřu se, místo pro aplikaci otřu vatičkou s lihem (Alpou),natáhnu moč do injekce asi 1 ½ - 2 ml, aplikuji pod kůži, místo znovu otřu lihem a zalepím náplastí.
Nejvhodnějšími místy pro vpich jehly jsou vnější strany stehen. Běžně si aplikuji urinu 2 - 3x týdně, stačí mi už jen 1 - 1 ½ ml. Když mi bylo nejhůře, používala jsem injekce obden, a to v dávce 2 - 3 ml.

Rýma? Ne!
Zdravé vlasy? Ano!
Urinoterapie se mi osvědčila i při léčení rýmy a nadměrného vypadávání vlasů.
Při rýmě přestanu jíst - první den nejím vůbec, další dny co nejméně, každou hodinu pod jazykem pomalu rozpustím 1 tabletu Coryzalie (homeopatikum), piju značné množství čajů: bezinkový, lipový, šípkový, nebo tymiánový, piju i citronovou vodu a Magnezii, jím zeleninovou polévku, trochu obilné kaše, vločky nebo na vodě dušenou zeleninu, večer si pořádně napařím nohy v kopřivové lázni nebo přidám Karlovarskou vřídelní či kuchyňskou sůl. Každý den si aplikuji 2 ml uriny. Snažím se být co nejvíce v teple, pokud nezaváhám a začnu s léčením včas, trvá mi rýma 1 ½ dne.
Při nadměrném vypadávání vlasů si je umyji šamponem a dobře opláchnu, na mokré nanesu kašičku z Henny a uriny, zakryji vlasy mikroténovou čepičkou a turbanem z pleny, kašičku nechám působit asi 2 hodiny, potom vlasy dobře spláchnu vodou a naposledy vlasy přeliji předem připravenou urinou.
Pokud nechceme vlasy tónovat, zakoupíme bezbarvou hennu, která je na trhu dostupná. Urina spolu s hennou působí regeneračně a poslední opláchnutí je přírodním tužidlem. Není se třeba obávat případného zápachu, urina při dostatečném pití žádný nemá. Při silném padání vlasů je nutné provádět regeneraci častěji, až 1x týdně, později se intervaly prodlužují.


V. Škodová



zdroj:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya