TERMOREGULACE ORGANIZMU V ZIMNÍM OBDOBÍ

17. ledna 2014 v 10:36 |  zdraví


Jak si zatopit ve vlastním těle a být zdravější? Jak doslova jíst teplo a být teplem pro sebe i pro jiné? Staňte se chodícími kamny... Jang-teplo-pohyb-život. Jin-chlad-zastavení-smrt. Význam tepla v zimě se nevztahuje jen na teplé oblečení a topení. Máme však na zřeteli jiné zdroje tepla. Aby jsme je mohli co nejlépe využít ve svůj prospěch, potřebujeme znát zdroje. Kde získat a jak udržet teplo v našem těle?
Tím je jídlo, způsob naší hygieny a pohyb. Tímto vším se dá zvýšit tepelná energie a tak zamezit ztrátě energie vitální. Platí tady rovnice - čím víc potřebujeme vytvořit tepelnou energii, tím více ztrácíme vitální, tedy životní energii. V Číně je nazývána Čchi v indickém sanskritu Pránou a my Slované ji zveme Živa.

Jídlo
Každé jídlo má v sobě jistý podíl dominantních energií. Odvíjí se od způsobu a čase jejich sběru, místa růstu, dozrávání, původu.
Pro příklad :


Brambory obsahují těžkou zemitou energii, uzemňovací.Rýže zase světelnou a vodní.



V zimě potřebujeme organizmus prohřát a to snadno docílíme potravinami, které v létě konzumujeme méně. Lze použít spařenou zeleninu, zázvorový vroucí čaj, drůbeží maso, celozrnný chléb, pohanku, kyselé zelí, brokolici, růžičkovou kapustu. Poslední tři potraviny si v syrovém stavu uchovávají hlavně jinovou energii chladu. V jejich spařené formě už v nich převládá jang, který v zimě potřebujeme. Kdybyste snědli kilogram exotického ovoce, jen pro vitamíny - podchladíte se a můžete nastydnout. Obsahují totiž extrémní množství jinu - chladu, které je vhodný pro člověka žijícího v tropech. Proto v zimě konzumujte co nejvíce vařené potravy a zeleninu jenom v páře. Snězte ji co nejvíce teplou. Ovoce hlavně sušené a pěstované v našem klimatickém pásmu. Vynikající je chilly nebo zázvor. Tělo proteplí a přispějí k lepšímu zažívání. Ale všeho s mírou. Vhodné chutě na zimu jsou nejprve kyselá, slaná, hořká. Kyselá probouzí játra, slaná ledviny a hořká příznivě působí na srdce. Také stahuje organizmus. Tím se zadrží teplo. Vhodná barva ošacení na zimu je černá a rudá.

Otužování
Velice důležitá je střídavá sprcha. Teda polévání se studenou a horkou vodou. Výborná je po ránu. Lidské tělo se skládá z buněk, jež jsou vnořené v plazmě. Plazma prochází celým naším organizmem. Aktivitě každé z buněk podléhá kvalita a funkčnost její buněčné stěny - membrány. Genetický kód buňky je ovlivňován elektrickým napětím buněčného povrchu. I kvalitou membrány. Přes noc se Váš elektromagnetický proud vytvořený v plazmě zastaví, anebo se hýbe jen velmi pomalu. Pro vytvoření Vaší dobré nálady i celkové energetiky jej potřebujeme zaktivovat. Pro případ, že se tak nestane, zůstane teplota v těle rozdílná a buňky budou obtížně vykonávat svoji činnost. Vyrovnání teploty a celkové nabití organizmu snadno dosáhneme rozprouděním plazmy, což je totéž jako změna elektrického náboje každé buňky. Ano - střídavou sprchou. Osprchujete se v pořadí horká, studená, horká, studená, horká a nakonec vždycky studená. Tímto úkonem se plazma rozproudí, protože fyzikální zákon o přesunu teploty z vyšší do nižší platí i tady. Buňky s kladným nábojem se přesouvají k buňkám s nábojem záporným a toto všechno dává vzniknout elektromagnetickému proudu. Počáteční stav vitální - životní energie vzrůstá, protože jste rozproudili plazmu a tím zvýšili potenciál takto nabitých buněk. Jejich obaly budou více schopné odolávat všemu zevnitř i zvenčí.


Vlivy zvenku mohou být chlad, vítr, sníh. Mezi vlivy vnitřní můžeme přiřadit zbytky chemických léků v krvi, nebo oslabené lymfocyty. Je to to samé, jako když vysadíte mladý strom do skleníku. Bude vypadat hezky, nepolámaný a bez síly. Po přemístění do lesa ho příroda lehce zničí. Na stromeček vystavený i větru, zimě (což je v našem případe studená voda) poroste dál. Bude dýchat a zrát. A takové pak budou i naše buňky. Plné zdraví a života. A naše buňky jsme my. Je to tak snadné. Minutu na sebe lijte horkou (tak horkou, jak snesete) vodu, pak zase studenou po dobu deset vteřin. Tohle opakujte celkově třikrát. Nemusíte se bát nachlazení, protože člověk se nachladí a onemocní, jen když si to sám dovolí. Studená voda naopak stáhne kožní póry a tím pokožku uzavře. Proto konečnou fázi otužování ukončete studenou vodou. Zima Vám jistě nebude. Byla by Vám, kdyby jste zvolili na závěr horkou vodu. Tím umožníte patogenním vlivům, jako je chlad, průvan, přiblížit se k Vám.


Jídlo lékem i sebevraždou
Podívejte se na přírodu. V chladných měsících oddechuje a nabírá sil. To samé dělejte i Vy. Meditujte, uklidněte svou mysl a sbírejte nové poznatky. Láska je nejsilnější energie ve Vesmíru. Myšlenka se nachází hned za ní. Hýbejte se. Tělem, myslí, srdcem. Čím větší pohyb, tím víc tepla a energie pro sebe vytvoříte. Pasivita, lenost způsobuje degradaci a padáte tak na dno. Shrnutí. Pohyb je život. Zastávka na jednom místě - smrt. Rovnice: Jídlo-Myšlení-Pohyb ať jsou v rovnováze. V zimě si dopřejte i maso. Více než jindy v roce. Dává tělu teplo. Vybírejte si však, které maso, a jak upravené ho sníte. Jezte ho s úctou. Samozřejmě v optimálním množství. Všechno je dar. Energie z těchto potravin se pak použije k udržení tepla. V létě by Vám příliš masa mohlo způsobit nemalé potíže. Rozdíl oproti létu je v tom, že když je organizmus obklopený teplem zvenčí, není taková potřeba vytvářet si teplo zevnitř. Nastává tedy šetření energie z jídla, která by se v zimě využila na prohřátí těla. Proto jsme v létě méně hladoví. Stačí nám lehké jídlo a menší porce. Na rozdíl od zimy, kdy potřebujeme potravu i s těžšími energiemi a nižším obsahem vody. Tedy více jang. Tato síla nás uzemňuje, otevírá pomalosti, pomáhá více se orientovat do sebe. Ve zkatce řečeno - Jin je od sebe a Jang do sebe. Organizmus v zimě potřebuje vynaložit více energie k zachování tepla v sebe samém. Když si však myslíte, že Vám jen stačí teple se obléknout a nadále můžete jíst a chovat se v zimě stejně jak v létě, jste na omylu. Nejprve je výhodné vytvořit si teplo v sobě a až potom si dát na sebe deku. V létě je všechno rychlé. I jídlo lehké. Velké množství vody se vypotí pokožkou a vydýchá plícemi. Kdyby jste v chladném čase konzumovali jídlo s vysokým obsahem vody (jako třeba exotické ovoce, nebo mnoho zeleniny v syrovém stavu), voda ve Vás by měla ochlazující efekt. To teď v zimě nepotřebujeme. Výjimku tvoří nakvašená zelenina. Čím vyšší je v jídlu obsah přirozené vody, tím je více jin. Naučte se využít z každé potraviny jenom to, co Vám prospěje. Nejezte všechno! Vybírejte si jídlo dle Vaší chuti a potřeby. Každá potravina je buď Vaším lékem, nebo sebevraždou. Všechno má totiž dvě strany. Postavte se na tu správnou.


MOJE POZNÁMKA pro ty, kteří zařazují do svého denního menu RAW: jsem zvyklá si připravovat raw ze syrové zeleniny. V zimě - abych se vyhnula výše uvedenému chlazení organismu, před mixováním nakrájenou zeleninu zaleju horkým zázvorovým čajem, a také přidám lžičku mleté skořice / zahřívací prvky/
I zeleninové saláty se dají připravit z mírně napařené nebo podušené teplé zeleniny - na rozdíl od léta, kdy nás syrové saláty za studena osvěžují a ochlazují.
V zimě jen tuzemské ovoce, ne tropické z dovozu.
Anna

Dodatečně rozšiřuji článek o recept na zimní zeleninový salát, který který souladí s tématem tohoto článku.
Jestli se ani v zimě nehodláte vzdát zeleninových salátů a děláte si ty samé, jako v létě, zkuste malou změnu. Využijte do nich zimní zeleninu, kterou nejdřív upečete. Je to určitě zdravější, než varianta z čerstvých, ale dovážených rajčat, paprik, okurek nebo listových salátů:
  • Oloupejte 2 mrkve, 2 petržele, 1 červenou řepu a 1 sladkou bramboru, všechno nakrájejte na větší kousky, naskládejte do pekáčku, pokapejte 2 lžícemi olivového oleje, osolte, opepřete a dejte péct na 30 - 45 minut do trouby vyhřáté na 200 °C, dokud není zelenina měkká. Asi 6 minut před koncem přidejte do trouby plech s papírem na pečení, na který jste nasypali 1/4 hrnku vlašských ořechů, nechte je opražit a pak nasekejte nahrubo.

  • Na zálivku vyšlehejte 1,5 lžíce červeného vinného octa, 1,5 lžíce citronové šťávy, 1 lžíci olivového oleje, půl lžičky dijonské hořčice, trochu soli a pepře a vmíchejte 2 lžíce nasekané hladkolisté petrželky. Přidejte upečenou zeleninu, ořechy a 2 hrsti rukoly, zlehka promíchejte a posypte rozdrobenou fetou nebo balkánským sýrem. S kouskem dobrého chleba je to celkem vydatné jídlo.
Recept je ze zdroje z FB Recepty a vaření


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya