ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ / Agrimonia eupatoria L.

28. května 2014 v 17:54 |  zdraví
Řepík je rozšířený v celé Evropě, v mírném pásmu Asie a v Severní Americe. U nás roste na suchých lukách, na mezích v křovinách a u cest.
.
.
Je to vytrvalá rostlina. Lodyhu má až přes metr vysokou a přízemní listy zpeřené jednoduše v růžici. Jejich lístky jsou stříhaně pilovité, podlouhle vejčité, na líci zelené, na rubu šedoplsnaté. Drobné žluté kvítky jsou v klasovitém hroznu a rozvíjejí se od června do září.

Sběr:

Sbíráme kvetoucí nať i s přízemními listy nebo pouze květní stvoly a listy, ty pak můžeme sklízet až 3x do roka. Suší se co nejrychleji ve stínu nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Vlhká a nedosušená nať snadno hnědne. Droga má příjemně kořenitý pach a nahořklou, kořennou, poněkud ostrou chuť. Nemá obsahovat zcela zralé plody. Sbíráme od června do září.

Účinné látky:

Třísloviny, hořčiny, silici, flavonová barviva, fytocidní látky a v popelu kyseliny křemičitou.
  • Účinkuje svíravě, protizánětlivě, dezinfekčně a proti průjmům.
  • Zvyšuje sekreci, vylučování žluči
  • a pomáhá vylučovat moč.

Čaj (nálev):

Slazený čaj se užívá při:
  • silné rýmě,
  • zánětu mandlí (zároveň se kloktá),
  • zánětech a onemocnění v krku,
  • zánětech v hrtanu - dýchacích cest,
  • zánětech v ústech
  • angíně,
  • skorbutu,
  • zápalu sliznice dutiny ústní,
Neslazený čaj se užívá při:
  • plicních potížích,
  • rozedmě plic - 3x denně šálek,
  • ledvinových potížích a ledvinových kaméncích,
  • jaterních potížích a tvrdnutí jater,
  • chorobách sleziny,
  • rozšíření srdce,
  • rozšíření žaludku,
  • špatné funkci žlučníku
  • rozšíření střev a střevních poruchách
  • těžkostech při trávení,
  • výměny látkové,
  • průjmech,
  • revmatizmu,
  • bolestech v kříži (hexenšus),
  • chudokrevnosti,
  • ranách,
  • proti červům.

Zevně k obkladům při:

  • kožních odřeninách,
  • kožních nemocech,
  • kloubních bolestech všeho druhu.
  • k výplachu nosu při silné rýmě,

Zevně ke kloktání:

  • při zánětlivých procesech dutiny ústní,
  • při zánětech mandlí.
  • při krčních a ústních potížích
  • a při angíně.
Lidé, kteří hodně hovoří nebo zpívají by měli kloktat řepíkem.

2 hrsti sušeného řepíku vaříme v 1 litru vody tak dlouho, až se voda vyvaří na třetinu. Přecedíme a užíváme
K zevním účelům můžeme použít též čerstvou rozdrcenou nať, ovšem po předchozím důkladném opláchnutí.

Mast:

  • při křečových žilách
  • a bércových vředech.

Koupele:

  • při kožních nemocech
Každý člověk by si měl udělat jednou ročně řepíkovou koupel na zlepšení celkového organizmu.
Děti, které mají TBC krčních uzlin, by se měly koupat každý den.

Prášek:

sušenou nať jemně rozemeleme a užíváme 2 - 4 g denně při výše uvedených potížích.


upraveno podle


Řepík je vhodný pro zklidnění a stimulaci žlučníku a dobře napomáhá detoxikaci jater, metabolizuje tuky a cholesterol. Celkově zlepšuje trávení a tlumí - jak už je výše uvedeno, zánětlivé procesy trávicího traktu.
  • V magii je tato bylinka považována za odháněče záporných energií.

Čaj proti chrapotu

Snad každý člověk během svého života jednou natolik ochraptěl, že nebyl schopen po jeden či více dnů nahlas mluvit. V takových případech je vhodné popíjet bylinkový čaj, který především regeneruje ochablé či zanícené hlasivky.
Hlavní složkou tohoto bylinného čaje je nať řepíku:
  • K jeho třem dílům přidáme po jednom dílu květu (listu) slézu a proskurníku.
  • Dvě polévkové lžíce této směsi pomalu ohříváme v 500 ml vody, dokud nezačne vřít a potom ji ponecháme přikrytou vyluhovat po dobu 30 minut.
  • Ochutíme medem a citrónem, pijeme po doušcích při zvýšené zátěži hlasivek, ale jen po tu dobu, co trvá chrapot.


Články z tohoto blogu je možné šířit s uvedením linku http://poutnicicasem.blog.cz/1405/repik-lekarsky-agrimonia-eupatoria-l jako zdroje
S díky Anička
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya