STAŇ SE STROMEM

20. května 2014 v 15:41 |  meditace
Při této meditaci si budeme představovat sebe jako strom, nebo nějaký náš oblíbený strom. Já miluji všechny stromy, ale úplně nejvíc mě přitahují jabloně a lípy.


Zvolte si sami tempo meditace které vám bude vyhovovat na to, abyste si vychutnali toky energií. Můžete ji provádět doma, nebo v přírodě - tam nemusíte zavírat oči, ale můžete se dívat přímo na konkrétní živý strom. Staň se jím.


Doma můžeme meditovat v poloze na kterou jsme zvyklí, v přírodě můžeme stát, sedět čelem ke stromu nebo jej objímat. Několikrát se zhluboka nadechneme do břicha a vydechnem. Nádech i výdech provádíme pomalu s co největší hloubkou - jak při nádechu tak i při výdechu. Uvolníme se od konečků prstů na nohou až po kořínky vlasů, dýcháme v rytmu, který je pro nás přirozený a příjemný.


Po uvolnění si začneme vizualizovat sami sebe jako strom…..naše nohy jsou od kolen kořeny, které jsou pevně vrostlé do země a naše prsty se rozvětvují v další pevné kořeny. Od kolen po hrudník jsme kmen, a od hrudníku výše se rozvětvujeme, košatíme korunu. Cítíme jak jsou naše kořeny silné a pevně drží v zemi, kmen je mohutný a zdravý, větve jsou silné, pružné a tvoří naši korunu.


Chvíli si dopřejeme k tomu abychom se stali stromem, a pak požádáme matičku Zemi, aby nám umožnila čerpat její energii, její sílu a živiny v podobě pozitivní energie. Energii necháme proudit do kořenů přes kmen až do koruny, a i do těch nejtenčích větévek, do listí - do prstů na rukách. Všechny živiny Země rozvádíme a vnímáme.


Když máme energii rozvedenou po všech větvích od kořenů přes kmen, požádáme i Vesmír o příjem pozitivní energie. Začneme přijímat tuto energii pomalu od lístků, konečků větviček přes kmen, až do konců kořenů, kořínků - do prstů na nohách.


Když se dostaneme s energií až ke kořenům, začneme si uvědomovat, jak se energie od matičky Země a Univerza vzájemně prolínají, celí jsme jsme propojeni s Vesmírem i se Zemí…. Toky energií v sobě necháváme plynule, pomalu protékat. Požádáme, abychom mohli přijmout tolik energií, kolik jich teď právě my potřebujeme k regeneraci, k uzdravení.


Postupně budou proudy energií slábnout, a my si začneme vychutnávat svou pozici stromu
- vnímáme ve své koruně vítr, který si pohrává s větvemi a lístky, prociťujeme pocit síly ve svém kmeni a kořenech. Stojíme pevně, neochvějně, nikam nespěcháme. Jsme absolutně stabilní.

Pomalu začneme od koruny stromu, přes kmen a kořeny proměňovat své stromové tělo ve své opravdové fyzické, cítíme se odpočati a plní energie…

Ještě než celou meditaci ukončíme, poděkujeme jak matičce Zemi, tak i stromu v jehož blízkosti jsme byli, tak i Vesmíru za energii kterou nám poskytli ♥


motivační obrázek ze zdroje :

Našla jsem krásné povídání , které tematicky ladí s výše uvedenou meditací - "STROM ŽIVOTA aneb STROMY A ŽIVOT". Autorem je Karel Kříž - umělec pracující se dřevem a který, jak jinak, má láskyplnou úctu ke stromům
http://www.stromyazivot.cz/texty/strom-zivota-aneb-stromy-a-zivot.html :


"Stromy jsou našimi neustálými průvodci, učiteli i ochránci. V jejich větvích najdeme mnoho křižovatek, ze kterých pokračují další cesty stromu v podobě větví, které utváří korunu stromu a společně s letokruhy kroniku stromu.
Lidský strom života je také plný křižovatek, nových cest a rozhodnutí, ne vždy jsou radostná a tvořivá. Když pak přijde čas, ohlédnutí se na náš celý život, můžeme někdy spatřit, že náš strom života nemá krásnou korunu, má slabý kmen, ochablé kořeny a ani nemá žádné plody.
Je až neuvěřitelné kolik společného máme s tímto slovem " STROM", ale také s tím, co se za ním skrývá za obraz i význam.
Těch pohledů můžeme mít velice mnoho, ale vždy bude začínat někde hluboko v naší minulosti, v počátcích našeho života, kdy jsme si začali tento svět pomalu pojmenovávat, uvědomovat a citově prožívat.
Není vůbec náhodou, že jako u stromu začínal tento děj života již u malého semínka, které jak rostlo, nabíralo na sebe stále jasnější formu, do které postupně pouštělo i náplň v podobě výchovy našich rodičů, učitelů a celé společnosti. To potom ovlivnilo na mnoho let naše názory na život, jeho vnímání i utváření.
Stromy si však ponechali svou čistou přirozenost a jejich život se stal službou tomuto světu.
Proces lidského vývoje jsme si za ta tisíciletí mnohokrát pozměnili a přizpůsobili dle vlastních potřeb a tužeb, ale ne vždy to byl správný zásah.
Stejně jako stromy i my rosteme směrem vzhůru, rosteme za světlem za sluncem, chceme tvořit, sdílet, prožívat.
Představme si, že tělo je jako kmen stromu, kořeny jako naše prsty u nohou, které nám umožňují stát rovně a také přijímat energii ze země, ruce jsou jako větve, prsty na rukou jako malé větývky a hlava jako koruna stromu.
Též na nás je znát jak, kde a v čem zakořeníme (v čem žijeme a čemu věříme). Pokud má strom v přírodě vhodné podmínky, poskytuje nám všem neobyčejnou službu, krásu i prožitek.
Je-li vše v harmonii i v našem životě, bude i náš strom života krásný a plný občerstvujících plodů v podobě našich myšlenek, slov a činů.
Člověk i strom, může vyrůst skoro kdekoliv, ale vždy se to projeví na jeho síle,růstu, možnostech i schopnostech. Není účelem života přizpůsobovat se špatným podmínkám, ale nacházet nové podmínky pro život, aby z každého mohl být krásný "s t r o m".
Ještě závěrem pár slov.
Při práci se dřevem jsem se naučil mnohé a také jsem si uvědomil, jak k nám život promlouvá v různých podobách, ať už skrze stromy, kameny, geometrii, čísla, hvězdy, hudbu, barvy, tvary, květiny, ale též slova a náš mateřský jazyk.
Ne vždy se mi daří toto poznání vždy správně použít, což mne zabolí, ale je důležité jít dál, poučit se, růst a rozvinout svou korunu života do krásy i služby pro druhé.
Vzpomínám si na krásnou myšlenku, kterou jsem někde četl, …abychom se naučili předávat naše zkušenosti dál, podělit se, aby ti co přijdou po nás, či jdou vedle nás, mohli dojít ještě dál v tom pozitivním a úctyhodném.
Stejně jako to dělají stromy od věků do věků."




Článek je možné šířit s uvedením celého odkazu http://poutnicicasem.blog.cz/1405/stan-se-stromem
jako zdroje.
S díky Anička


3 HOURS Best Relaxing Music Minimalist


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya