ZÁHADA AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

31. května 2014 v 10:46 |  sebepoznávání
Autoimunitní nemoci jsou pokynem, aby člověk negativní emoce zpracoval způsobem, který ho nebude poškozovat. Pokud to udělá včas, může se uzdravit i bez léků.




Moderní medicína se potýká s narůstajícím počtem pacientů,trpících autoimunitními nemocemi. Ve vyspělých zemích postihují asi 8 % populace, 75 % z celkového počtu představují ženy.
Úkolem imunity je člověka chránit. V případě autoimunity se ale obrátí proti němu a začne jeho orgány poškozovat. V těle se spustí sebedestruktivní program, autoagrese. Za cíl si může zvolit tlusté nebo tenké střevo (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, celiakie), klouby nebo svaly (revmatoidní artritida, myastenie, Bechtěrevova nemoc), kůži a pojivo (lupénka, lupus erythematodes, sklerodermie), nervový systém (roztroušená skleróza), slinivku břišní (diabetes mellitus I. typu), štítnou žlázu (thyreoiditida) a řadu dalších orgánů.
Změnu chování imunitního systému lékaři nedokáží přesvědčivě vysvětlit. Soudí se na vliv genetiky a životního prostředí, spouštěcím faktorem může být běžná viróza. U většiny pacientů se příčina nemoci nenajde. Užívají léky proti zánětům (antibiotika, antirevmatika, antiflogistika), na potlačení imunity a buněčné reakce (imunosupresiva, cytostatika, kortikoidy), zkouší se biologická léčba. Potlačení imunity na čas uleví. Současně se ale zvyšuje riziko vzniku infekcí a nádorových onemocnění. Vytlouká se klín klínem.


Jakou informaci nám ale autoimunitní nemoci přinášejí? Jak souvisejí s námi a s naším životem?
Musela onemocnět, aby si mohla odpočinout
Paní Janě je pětatřicet a ještě před čtyřmi lety byla úplně zdravá. Pak se jí narodila druhá dcera a začaly potíže. Únava, slabost nohou, závratě, zhoršená koordinace chůze, nestabilita, nejistota. Půl roku se bránila jít k doktorovi. Pak odstartoval kolotoč vyšetření: interna, neurologie, alergologie, imunologie, revmatologie, ortopedie, desítky odběrů, cétečka, magnetické rezonance, lumbální punkce. Na jejich konci diagnóza hned dvou autoimunitních onemocnění: roztroušené sklerózy a zánětu štítné žlázy - thyreoditidy. Brala avonex, medrol, euthyrox, biologickou léčbu. Nic nepomáhalo. Úlevu nepřinesla ani akupunktura, ani homeopatie. Nemoci vůbec nerozuměla.
Jana je citlivá, starostlivá a úzkostná po mamince. Otec byl dominantní a přísný. Janu nikdy nepochválil, sebevědomí jí srážel, kde mohl. Celý život se snažila otci i sama sobě dokázat, jak je dobrá. Vystudovala vysokou školu, s manželem postavili domek, porodila dvě dcery, v rodinné stavební firmě si vzala na starost účetnictví. Od rána do večer v jednom kole. Děti, domácnost, firma. Večer padala vysílením. Vzdala se koníčků, volejbalu, kamarádek. Na poslední delší dovolenou si ani nepamatuje. I při léčení se snažila chodit do firmy, zajistit děti, mít doma uklizeno. Aby toho nebylo dost, věčně vytížený manžel se povahou i chováním hodně podobá otci. Už delší dobu to mezi nimi neklape. Musela onemocnět, aby si mohla odpočinout. Aby si rodina a manžel všimli, jak je utahaná.
Která cesta vede od léčení k uzdravení?
To, co se odehrává na imunitní, hormonální a buněčné úrovni je věrnou reflexí pacientova života. Jeho povahy, sebevztahu, sebenároků. Dokonale to popisují lidová přísloví: užírá se, drásá si nervy, trápí sám sebe, žije sobě na úkor, nakládá si víc, než unese. A štítná žláza se jmenuje štítná, protože je to emoční štít. Pokud je žena citlivá a tíží ji starosti, je ve stresu, emoční štít se oslabí. Štítná žláza začne špatně fungovat, odolnost ženy vůči emocím se snižuje, narůstá napětí a únava.
Autoimunitní nemoci jsou pokynem, aby člověk negativní emoce neobracel proti sobě, ale zpracovával je způsobem, který ho nebude poškozovat. Pokud to udělá včas, může se uzdravit i bez léků.
Paní Jana to konečně pochopila. S prací ve firmě na nějaký čas skončila. Začala se v klidu věnovat sobě a dcerám. Po letech si zajeli k moři. Ochotně přijala nabídku partnerské terapie. Obden chodí na pohybové relaxace. Pochvaluje si zklidňující bylinné čaje. Změnu chování po necelém půlroce odráží i její imunitní systém. Vrací se jí síla, stabilita a chuť do života. Dávky léků pomalu snižuje. Vykročila na cestu vedoucí od léčení k uzdravení.



MUDr. Jan Hnízdil, věnuje se komplexní psychosomatické medicíně.
Je autorem řady odborných knih a publikuje na odborná i jiná témata.


Články z tohoto blogu je možné šířit v nezměněné podobě vždy s uvedením těchto stránek http://poutnicicasem.blog.cz/ jako zdroje, případně i těch, které já uvádím jako zdroj.
S díky Anička
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Zuzana | E-mail | 6. března 2015 v 17:43 | Reagovat

Zajímavý článek o tom jak si ubližujeme sami sobě negativními emocemi

2 poutnicicasem poutnicicasem | E-mail | 7. března 2015 v 10:36 | Reagovat

Mnoho lidí nevědomky ubližuje samo sobě a taky proto, že zapomínají na to, že každý musí mít rád i sám sebe - nejen ostatní. A není to sobecké ♥ Obětovat se není cílem našeho života ♥

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya