BORELIÓZA

5. srpna 2014 v 17:29 |  zdraví

Borelióza - Vztah borelie - klíště

Na boreliovou infekci bylo dlouho pohlíženo pouze jako na další z řady chorob, jako jsou například příušnice nebo spalničky, ale ona takovou nemocí není. Je výrazně složitější. A i když jsou všechny choroby zrcadlem stavu ekologie na planetě, lymská borelióza pevně vtahuje každého z nás - každého, kdo si přeje jí porozumět, léčit ji nebo je jí nakažen - do vzájemného propletence ekologické komplexity. Borelióza se prostě od jiných chorob liší.
O mnoha bakteriích přemýšlíme lineárně - naše úvahy mají výchozí a koncový bod. U borelie je takový přístup obtížný, protože neexistuje jasný počátek a konec. Tento organismus je jako uzavřený kruh - začít se dá v libovolném bodě.

Klíšťata Ixodes přenášející borelie mají tři stupně vývoje - larvu, nymfu a dospělce - a v každém stadiu sají pouze jednou. Po nasycení krví svého hostitele klíšťata odpadnou, tráví svou potravu, a pak se buď přemění na další formu, nebo, jedná-li se o dospělce, kladou vajíčka.

V zásadě nejsou klíšťata žádného z druhů přenášejících borelie příliš pohyblivá; bylo zjištěno, že sama jsou schopná urazit zhruba tři metry od místa, kde se vyklubala nebo pustila přenašeče po nasycení jeho krví. Vlastně jen sedí a čekají, dokud se nepřiblíží další hostitel, k němuž se následně přisají.

Klíšťata způsobující většinu lymské boreliózy na severovýchodě Spojených států nám poskytují poměrně jasný obrázek o životním cyklu klíšťat přenášejících borelie i jinde po světě.

Dospělá klíšťata kladou vajíčka hned brzy zjara, larvy se z nich líhnou v létě. Nejprve se musí dostatečně oteplit, a pak jim trvá zhruba měsíc, než se z vajíček vylíhnou larvy. Přenos borelií do vajíček je malý, ačkoli i ten je možný. Infikováno bývá zhruba jedno procento vylíhlých larev, i když některé studie uvádějí až čtyři procenta. Když k přenosu spirochet do vajíček dojde, jsou obvykle stoprocentně životaschopné. A ačkoli přenos lymské boreliózy z larev na člověka nebo jiné savce není příliš běžný, i k němu dochází.

Aktivita larev vrcholí v srpnu. Larvální klíšťata jsou maličká - dosahují velikosti špičky špendlíku nebo tečky na konci této věty. Je opravdu téměř nemožné je vidět. Po vylíhnutí napadnou hostitele a začnou se krmit. Mají rády menší živočichy žijící u země, jako jsou kupříkladu hlodavci.

Jakmile se larvy (ale i jiné vývojové stupně těchto klíšťat) přisají, začnou do krevního řečiště svého hostitele vypouštět jedinečnou směs chemických látek. Tyto chemikálie slouží mimo jiné jako silný signál pro spirochety, které již v napadeném živočichovi jsou. Jakmile přítomné spirochety ucítí látky ze slin klíštěte, vstoupí okamžitě do krevního řečiště a putují k místu přisátí larvy. To je důležité, protože většina larev není při svém zrození boreliemi infikovaná. Jakmile larva začne sát, zaplaví spirochety krev, a tak se spolu s potravou dostanou do dosud nenapadených larev. Tímto způsobem se nemoc šíří mezi nové generace. Okamžitě po napadení klíštěte kolonizují borelie jeho střevní tkáň.

Klíšťata obsahují látku zvanou TROSPA. Jedná se o speciální klíštěcí receptor (TR), který se váže s proteiny na vnějším povrchu borelií. Zmíněný protein (označovaný jako Osp typu A nebo OspA) se připojuje na klíštěcí receptor podobný jako u železných pilin a magnetu. Borelie jsou přitahovány k TROSPA v trávicím traktu klíštěte a přilnou k němu. Jakmile jsou připojeny ke střevní tkáni, mohou spirochety pokračovat v napadání mnoha dalších míst v klíštěti: podkoží (hypodermis), centrálního ganglionu, slinných žláz, ovaria (vaječníků) a pojivových tkání.

Ukázka z knihy Borelióza.

Klíšťata a Lymeská borelióza



Lymeská borelióza je onemocnění, které je způsobeno bakterií Borrelia burgdorferi. Toto onemocnění se vyskytuje na všech kontinentech kromě Antarktidy a Jižní Ameriky. Rezervoárem této bakterie je více než 200 druhů zvířat. Nejčastěji se jedná o myši, hraboše, zajíce, veverky, krtky, rejsky, jeleny. Můžou jimi být i domácí zvířata, jako je pes či kočka, ale i klíště, které je zároveň i přenašečem.



Hlavním přenašečem boreliózy jsou klíšťata. V Evropě se nejčastěji vyskytuje druh Ixodes ricinus. Přenašeči mohou být méně často rovněž komáři, ovádi, blechy a mouchy. Do kůže hostitele se klíště zachytává pomocí svého bodacího orgánu s názvem hypostom. Ten má na sobě drobné zpětně obrácené zoubky a klíště se jím pevně zachytí do kůže zvířete či člověka.

Klíště žije průměrně 2 roky a během svého životního cyklu prodělává tři vývojová stádia a vystřídá tři hostitele. Na jaře se z vajíček vyvinou larvy, které sají krev zejména hlodavců. Druhý rok se larvy přemění v nymfy, parazitující nejčastěji na veverkách, ježcích či ptácích. Za tři měsíce nymfy dospívají v dospělou formu - imago. Dospělá klíšťata napadají hlavně vysokou zvěř. Člověk je konečným hostitelem klíštěte, představuje slepou cestu jejich vývoje.

Klíšťata se vyskytují v přírodě od března do listopadu, a to na okrajích listnatých a smíšených lesů. Nachází se hlavně v travnaté nebo křovinaté krajině se stromy a loukami v nadmořské výšce do 800 m. V každém vývojovém stádiu klíště saje pouze jednou, za celý svůj život tudíž saje krev pouze třikrát.

Nejvyšší výskyt hladových klíšťat je zaznamenán v květnu a červnu a dále v září. V naší republice je lymeskou boreliózou promořeno asi 5-10 % klíšťat. Přenašečem lymeské boreliózy jsou výhradně nymfy a dospělá klíšťata.

Přisátí klíštětem, které je nejčastějším přenašečem lymeské boreliózy, uvádí jen 30 - 50 % infikovaných pacientů. Příznaky a průběh boreliózy se dělí do třech stádií. Toto rozdělení je pouze schematické, neboť se mohou zároveň objevit i příznaky všech stádií, první stádium nemusí být vyjádřeno aj.

Typickým projevem prvního stádia boreliózy je erythema migrans. Jedná se o zarudnutí na kůži, často s centrálním vyblednutím, které může vycházet z místa vpichu. Dalším příznakem může být zvětšení regionálních lymfatických uzlin. Toto zarudnutí vzniká v průměru za 1,5 týdne od přisátí klíštěte.

Druhé stádium začíná většinou za 2 až 12 týdnů po přisátí klíštěte, trvá několik týdnů a vymizí obvykle do tří měsíců po nákaze. Může se projevit jako neuroborelióza. Jejími projevy může být tzv. meningoradikuloneuritida, která se projevuje značně proměnlivými bolestmi, dále periferní obrna nejčastěji lícního nervu, zánětem mozkových blan a mozku.

Dalšími možnými projevy druhého stádia lymeské boreliózy jsou kloubní a svalové projevy (bolesti kloubů a svalů, otoky nejč. kolenních kloubů. Přechodně může vlivem této infekce dojít i k zánětu srdečního svalu. Na kůži se druhé stádium projevuje jako tzv. boreliový lymfocytom (jedná se o malý modravě červený infiltrát často na ušním boltci či lalůčku, prsní bradavce). Mezi méně časté projevy patří neproduktivní kašel, bolest v krku, zvětšení jater, zánět varlat.

Třetí stádium boreliózy začíná měsíce až roky po nákaze. K jeho příznakům patří kožní symptomy (acrodermatitis chronica atroficans - jedná se o zánětlivé a později atrofické postižení kůže nejčastěji na nohou). Dalším projevům patří pozdní neuroborelióza projevující se encefalitidou (zánět mozku), encefalomyelitidou (zánět mozku a míchy), dále pak zánět kloubů, zejména velkých kloubů (koleno).

Diagnóza lymeské boreliózy se stanovuje podle přítomnosti klinických příznaků, potvrzuje se serologickým vyšetřením krve, v případě neurologických projevů vyšetřením mozkomíšního moku, při postižení kloubů i vyšetřením kloubního punktátu.

Základem léčby boreliózy je podávání antibiotik.

Prevence
V současné době není dostupná očkovací látka proti borelióze, jedinou možnou prevencí je ochrana před klíšťaty. Obyvatelům či návštěvníkům endemických oblastí s vysokým výskytem nakažených klíšťat se doporučuje nosit do přírody dlouhé kalhoty zastrčené do bot, vysoké ponožky, pevné boty, dlouhý rukáv. Vhodné je zejména světlejší oblečení (klíště je na něm lépe vidět) hladkého povrchu.

Oblečení i kůži je vhodné před procházkou do lesa či na louky ošetřit repelentem odpuzujícím hmyz a klíšťata. Po návratu je třeba tělo podrobně prohlédnout a případné klíště co nejdříve odstranit (riziko nákazy se zvyšuje s délkou doby od přisátí).

Klíště se odstraňuje pomocí tupé pinzety, v žádném případě holýma rukama (nebezpečí infekce nakaženým klíštětem). Před manipulací s klíštětem místo vydezinfikujeme. Klíště uchopíme do pinzety co možná nejblíže hlavičky a bez velkého tlaku na jeho tělo klíště točením kolem osy jedním směrem uvolníme. Následně ránu opět vydezinfikujeme.

Prognóza
Prognóza lymeské boreliózy zachycené v časných stádiích je dobrá, příznaky onemocnění obvykle vymizí i bez léčby. Mohou někdy přetrvávat obtíže jako únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů. U pozdní formy onemocnění je prognóza již horší, v některých případech lze pozorovat i progresi nervového postižení. Úmrtnost lymeské boreliózy je nízká.



upraveno podle zdroje


ZDE PŘIPOJUJI SVÉ ODKAZY :
Pokud se vám po kliknutí na odkaz objeví že článek nebyl nelezen, zkopírujte si tento odkaz a zadejte si ho do vyhledávače vašeho prohlížeče který používáte ( Opera nebo Mozilla...), a určitě jej tam najdete - tento nedostatek se mi stále nedaří odstranit ☼

Upozornění: Nic v tomto článku není zamýšleno jako lékařská rada. Pro lékařskou diagnózu, a pomoc navštivte prosím svého lékaře.

Články z tohoto blogu je možné šířit v nezměněné podobě vždy s linkem http://poutnicicasem.blog.cz/ jako zdroje, případně i těch, které já uvádím jako zdroj.
S díky ♥ Anička ♥

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya