DECH JE KLÍČEM K VNITŘNÍMU POSUNU A KE ZDRAVÍ / 2. část

19. listopadu 2014 v 19:24 |  cvičení na podporu energetického systému
Dech je mostem spojujícím svět duchovní a fyzický. 80 procent nemocí způsobuje špatné dýchání ♥
.
Jak dlouho trvá lidský život?
Nad touto otázkou by se lidé měli vážně zamyslet. Když se narodí na tento svět dítě, udělá první důležitý krok do života - nadechne se a rozpláče. Oznamuje tím, že je tady a nechá plakat ostatní radostí. Když ale člověk z tohoto světa odchází, vydechne a nechá ostatní zase plakat ze zármutku. Takový je koloběh lidského života - nádech a výdech.
Dech je lékem nad léky. Vždycky říkám, že Bůh, a když nechcete říkat Bůh, tak Život, nám všem lidem nadělil zadarmo jeden lék a tím je právě dech. Bohužel, často vůbec nevnímáme jak dýcháme. Zapomněli jsme to? Nevnímáme svůj základní lék. Jak chceme být potom zdraví, usměvaví a zářit štěstím? Namísto toho, abychom pozorovali svůj dech, pozorujeme věci, jež nám jsou na Zemi propůjčeny - majetek, domy, auta, oblečení, jídlo… Neříkám tím, že se nemáme o tyto věci zajímat, jsou pro lidstvo také důležité, ale ze všeho nejdříve je třeba sledovat vlastní dech, v němž je skryta spousta tajemství.

Stává se tedy, že současní lidé dýchají jen velmi povrchně a mají proto spoustu zdravotních a psychických problémů. Může za nás dýchat někdo jiný? Nemůže! Dokud se sami nenaučíme správně dýchat, tak nelze počítat s tím, že budeme vnitřně šťastní a spokojení se svým okolím. Nejsem sama, kdo na to upozorňuje. "Pozoruj dech a medituj."
Naši předkové dobře věděli, jak je to důležité a předávali tento vzkaz po celá tisíciletí svým potomkům. Díky dechu má totiž každý člověk v sobě obrovskou sílu se uzdravovat z nemocí a psychických stavů. Kolik lidí se už takhle uzdravilo, když se naučili správně dýchat. Nepotřebovali k tomu žádné léky, jen svůj dech. To je náš lék.
Co dělá smutný člověk? Nadechuje se a dlouze vydechuje. Nebo, když se lekne, co udělá? Nadechne se do hrudi. A když pláče? Nadechuje se, aby se mu ulevilo a přitom se vybrečí. A když se raduje? Zhluboka se nadechne a pomalu vydechuje. A když ho něco bolí? Zase se nadechuje, a to tak dlouho, než se mu uleví.
Víte, proč jsou děti neúnavné a plné energie?
Protože správně dýchají. A proč se dospělí rychle unaví? Protože většinou už nedýchají správně. Děti dýchají až do břicha, dospělí jen hrudí.
.
"To jsem si oddechl." "Strachy jsem ani nedýchal."
V některých ustálených slovních spojeních náš mateřský jazyk nabízí více moudrosti než by se na první pohled zdálo. Již kdysi pradávno si lidé uvědomovali souvislost mezi stresem a dýcháním. Jógíni - zakladatelé a pradávní experimentátoři Východu již dávno před počátkem našeho letopočtu rozpracovali tuto znalost do nejmenších podrobností.
To nejcennější, co se nám skrze vědomé řízení dechu nabízí: významné zlepšení periferního prokrvení. Naše srdce je sice obdivuhodné čerpadlo, ale ve své funkci má jednu významnou slabinu - minimální schopnost nasávat krev. Tlak za tímto čerpadlem by sice stačil na kvalitní prokrvení, kdyby cirkulace v mnoha místech našeho těla nevázla pro malý odtok krve zpět k srdci. Navíc si musíme uvědomit, že s potřebnou výživou k buňce nedorazí samotná krev, ale pouze její mimocévní filtrát - tkáňový mok.
A právě maximální nádech a maximální výdech dokáže návrat krve velmi významně zlepšit a tím i zkvalitnit nejen přísun výživy k buňkám, ale i odbavování produktů metabolismu i odplavování odpadových látek od buněk pryč - k vylučovacím orgánům. Kdykoliv si vzpomeneme a provedeme maximální nádech a výdech, bude se většině buněk ve vašem těle lépe dařit než pokud dýcháme jen pomocí automatického dýchání - to je - ponecháno samo sobě - mnohem méně intenzivní a jak již bylo v úvodu článku upozorněno, je dále oslabováno vlivem mnohdy nadměrné duševní činnosti. Čím více se staráme, snažíme, myslíme, čím pozorněji zevní viditelný svět pozorujeme - tím povrchnější je náš dech.
Naštěstí dýchání nemusíme ponechat jen onomu automatu sídlícímu v prodloužené míše, ale můžeme nádech a výdech VĚDOMĚ PODPOŘIT.
Takže správný dotaz zní - Jak tedy s dýcháním vědomě manipulovat, abychom si pomohli a neublížili?
Šalamounská odpověď zní: manipulovati moudře a s respektem k jemným signálům, které nám naše tělo hlásí pomocí vnitřních čidel zvaných interoreceptory.
Hluboký nádech a hluboký výdech provozovaný nenásilně je natolik užitečný, že pro začátek postačí toto provádět kdykoliv a kdekoliv si během dne vzpomenete. A k lepšímu připomínání nám mohou posloužit malé papírky s jediným slovem: "Dýchej!" které na nás (v podobě malých žlutých "plug-in" se samolepícím proužkem) mohou čekat přilepeny při okraji monitoru PC, pod sklem pracovního stolu, v peněžence - prostě kdekoliv dle Vaší vlastní INSPIRACE.
Pomalé hluboké dýchání má navíc i skvělé psychologické souvislosti - především:
  • blokuje nadbytečné přemýšlení.
  • odvádí NADMĚRNOU pozornost od činností, které jsme již schopni vykonávat tak trochu automaticky - což nám umožňuje vytvářet si nadhled nad přítomným okamžikem schopnost, která nám otevírá cestu k lepšímu životu ve všech důležitých oblastech.
Hluboký nádech a výdech spolu s těmito duševními souvislostmi napomáhá vytvářet a udržovat harmonii v celém vegetativním systému, jehož správná či nesprávná řídící činnost rozhoduje o tom, zda jsme zdraví nebo nemocní. Bez sebemenší nadsázky skutečně platí dnes již stále častěji slýchaná rada pro krizové situace: "Musíš to rozdýchat."
.
ČLÁNEK JE MOŽNÉ ŠÍŘIT S TÍMTO PLNÝM ODKAZEM
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya