close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Smrt a stárnutí je pouhou iluzí

4. ledna 2015 v 8:55 |  život po životě

Smrt a stárnutí je pouhou iluzí


Smrt je pouhou iluzí vaší úrovně bytí, poněvadž smrt neexistuje. Cíleným a vědomým využíváním síly myšlenky a za předpokladu pevného přesvědčení si může tělo zachovat svou formu stovky let bez toho, aniž by ve své struktuře zestárlo. Stárnutí je pouhá iluze, o níž vás přesvědčují od počátku vaší inkarnace v této úrovni bytí. Proto si nedokážete představit nic jiného.
Všichni lidé inkarnovaní na planetě Země žijí v neotřesitelné jistotě, že jednoho dne zestárnou a zemřou. Na Zemi je toto smýšlení hluboko zakořeněné, a tudíž se tato klamná iluze posílila i ve vaší osobní realitě.
Naprosto však neodpovídá skutečnosti.
Vaše duše se v závislosti na této obrovské iluzi musí opětovně převtělovat. A v této zábavě budete pokračovat, dokud nepochopíte pravdu.
Potom se budete moci rozhodnout, jak dlouho chcete setrvat ve vašem těle a jak má ono vypadat.
Divíte se, proč vaše duše nepřetržitě touží po věčném životě?
Proč je vašim nejintimnějším přáním věčná mladost a krása?
Je to volání vaší duše, jež touží po tom, aby tuto realitu konečně opustila. Omlazovací kůry ani kosmetické operace toto vaše vnitřní přesvědčení určitě nezmění.
Sami jste si průvodci a spolutvůrci procesu stárnutí. Vaše vnitřní přesvědčení z vás dělá stárnoucí lidi. Vaše duše intuitivně ví, že je věčná. Proto je smrt fyzického těla , když je duše musí opustit ve fázi svého největšího rozkvětu, vskutku velkou marnotratností. Jste na vrcholu vývoje, ale vaše přesvědčení, že musíte zemřít, vás obírá o možnost, abyste ve vývojovém procesu pokračovali.
A tak truchlíte, že vám už nezbývá času, abyste zažili či zkusili to, či ono.
Zamrzli byste však údivem, kdybyste dokázali vnímat, jaké nesmysly stárnutí a smrt jsou.
Poté se sem zanedlouho vrátíte v novém těle a musíte se všechno učit odznova. Nezdá se vám to namáhavé?
V okamžicích, kdy po smrti proniknete do vyšších sfér, opět si na všechno vzpomenete. A zůstane vám jenom konstatovat, že jste znovu tu nebo onu důležitou lekci nepochopili a nepoučili se.
Inu, opět jste zde a máte čest zahájit nové kolo.
Vězte však, chcete -li vystoupit do vyšších rovin bytí, nejdříve je třeba zvládnout tuto úroveň hustoty hmoty.
Pouze vy rozhodujete o tom, jak dlouho setrváte v těle, a i vy sami určujete i jeho kvalitu pomocí koncentrované síly myšlenek. Pamatujte si, že jenom duch může přerušit proces stárnutí.
Poznáním a moudrostí se osvobodíte ze spirály smrti a zrušíte tuto iluzi. Jde o to, abyste byli s touto pravdou sžití, ale nikoliv jen slovy.
Musí naplnit vašeho ducha a stát se vaší pevnou i hlubokou jistotou. Pouze tehdy se zbavíte pout smrti a sice v podobě, jak jí znáte nyní.
Pokud nenahlédnete za závoj zapomnění a neosvobodíte se z této iluze, smrt vás vždy dohoní. Znovu a znovu si pak uvědomíte, že jste se stali obětí hry. Začnete si nově formovat životní okolnosti a svůj životní cíl a hledat vhodné fyzické tělo, do něhož se chcete inkarnovat.
Poté projdete údolím zapomnění a začnete opětovně sbírat životní zkušenosti. Ještě předtím však musíte projít dlouhým obdobím dětství, kdy se vůbec učíte žít. Kolik roků jste již znovu a znovu strávili tímto učebním procesem? A v dětství jste se pak opětovně seznámili s iluzí smrti…
Je třeba, abyste nevnímali a neoznačovali vaše životní roky jako stárnutí, ale coby proces zrání, který vás vede k pravé moudrosti a k pravému poznání. Přestaňte slavit narozeniny se zřetelem na přibývající léta, ale změňte tento den na oslavu přibývající moudrosti, nárůst vědomí a zralosti.
Možná se vám to zdá nevěrohodné, ale zkuste se zaposlouchat do svého srdce, do svých pocitů. Můžete pocítit touhu po věčnosti.
Není třeba vstupovat do kruhu nových inkarnací. Můžete, pokud je to vašim přáním, přebývat v těle, dokud neuspokojí svůj účel, abyste v něm získali potřebné poznání, a dokud se nerozhodnete vykročit k novým břehům poznání.
Vysvoboďte se z těchto vazeb a uvolněte vašeho ducha ze spirály fyzické smrti.
Staňte se svobodnými tvory a vymaňte vaše vědomí z masového vědomí bytostí inkarnovaných v této úrovni vědomí.
Buďte žijícím příkladem pro ty, kteří přijdou.


zdroj:Ukázka z knihy Projekt lidstvo - Kerstin Simoné





Každý člověk má vše, doslova vše v sobě. V sobě najde, co potřebuje, a řídí-li se podle někoho, tu žije cizí život a ne svůj, stane se loutkou. Když pak umře, a před jeho zrakem vystoupí celý život, tu s hrůzou pozná, jak sám sobě lhal, jak sám sebe mystifikoval. A tu nezbývá pro něj nic jiného, než se vrátit a začít znovu.
F. Drtikol


Tělo je jako oblečení, které si duše obléká každý den nové. Jeden den je jeden život. Ráno se narodíš do těla Evropana, celý den si na něj hraješ, prožíváš život Evropana chudého nebo bohatého, podle toho co si vybereš, podle tvého záměru co chceš během života prožít, můžeš ovlivňit mnoho lidí, nebo spíše necháš ovlivňovat sebe. Podle energetické čistoty duše, jejího osvobození od potřeby a touhy vlastnit majetek, být významný, něco dokázat, být závislý nebo vytvářet závislost se odvíjí stav energetických center v tomto životě. Zahrál sis přes den divadelní roli, nyní je večer a půjdeš si zase svléknout unavené a opotřebované tělo. Odpoutáš se do světa duší, které přes noc - každá různou dobu, podle náročnosti divadelní role, když tvé tělo již dosloužilo - čeká na další tělo a druhý den, třeba jako eskymák v náročných podmích si vyzkoušíš, jak takový život v těle vystaveném velkému mrazu a náročnému životu zvládneš. A tak stále se snažíš prožít život tak, abys pochopil, proč to děláš, abys uspěl v roli, kterou sis vybral a zahrál ji co nejlépe, abys posílil sebe jako duši, pročistil osobnost a jako nádherný démant potom až opustíš tuto kosmickou zábavu se zase vrátil mezi nehmotné bytosti a obohatil jejich vědomí a i celé božské vědomí o své prožitky.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | E-mail | 4. ledna 2015 v 9:07 | Reagovat

Nějak jsem nepochopil, co nám chtěl autor sdělit. Domnívám se ,že všichni uživatelé těchto stránek to tak nějak vnímají,ostatní vědomě či podvědomě tuší. Ale je dobře to pro někoho zopakovat.

2 Anna Anna | 4. ledna 2015 v 18:34 | Reagovat

Ano, je to tak jak píšeš. Ale navzdory tomu ne všichni tuto skutečnost tak dokáží chápat, natož přijmout. Je lepší o tom častěji hovořit nebo o tom aspoň psát. Většina lidí se sužuje tím že jejich smrtí vše končí - a ono něco naopak znovu začíná ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..................................................

Od počátku až do konce, musel poutník projít po úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce
i údolím smrti.

Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček kvůli usnadnění cesty, které
vedly do záhuby.