VÁNOČNÍ ZVYKLOSTI VE SVĚTĚ

8. ledna 2016 v 18:19 |  vánoční svátky

ANGLIE - pusa pro štěstí
V Anglii se slaví Vánoce rozdílněji než u nás. Dárky si tu lidé rozdávají až druhý den ráno po Štědrém dnu. Vánoční dárky zde nosí Father Christmas (dlouhý oblek červené nebo zelené barvy), který podle zvyku chodí do domu komínem. Z toho důvodu děti hází do komína (krbu) svá přáníčka. Na krb věší i punčochy, do kterých dostanou dárky. Důležitý je slavnostní oběd na první svátek vánoční, jehož hlavním chodem je krocan s masitou nádivkou a kaštany. Na stole nesmí chybět ani nejrůznější paštiky, koláče, rybí polévka a především anglický Vánoční puding (cukroví zde nečekejte). Před obědem se se z tradice rozlomí tzv. christmas crackers (papírová tuba, v níž se ukrývá drobný dárek). Oblíbené je v Anglii posílání vánočních pohlednic.
Anglický Vánoční puding se od českého výrazně liší, je nejčastěji vyrobený z oříšků, hrozinek, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronů a švestek. Podává se s koňakem nebo punčem. Vyrábí se dlouho před Vánocemi (je trvanlivý).
Zvyky: V předvečer 25. prosince děti na krbovou římsu zavěsí červenou punčochu, dárky do ní v noci spustí komínem Father Christmas, který kolem projíždí se sobím spřežením. Mezi další zvyky patří líbání pod zavěšeným jmelím, barevné klobouky a veselé radovánky.
Zvláštnost: Traduje se, že v horách přebývá štědrý vládce Vánoc, jehož jeskyni hlídá 63 trpaslíků. Když vyjde služba na toho posledního vykřikne: "Vánoce!", ostatní trpaslíci vyběhnou, začnou kácet jedličky, zdobit je a posílat do všech domácností.
Anglický vánoční pudink
K anglickému vánočnímu menu patří pečený krocan, biskupský chlebíček a známý anglický vánoční pudink. Ten, kdo ho vaří, do něj ukrývá stříbrnou minci. Přinese štěstí tomu, kdo ji najde ve své porci.
Do pudinku se ukrývá mince pro štěstí
Potřebujeme (na 20 porcí)
  • 600 g hovězího loje
  • 450 g zkaramelizovaného cukru
  • 120 g citronové kůry
  • 120 g kandovaného ovoce
  • 450 g strouhané housky
  • 225 g prosévané mouky
  • 45 g vajec (vážíme ve skořápce)
  • asi 0,5 l mléka
  • 1 kávovou lžičku muškátového ořechu
  • 200 ml koňaku
Jak na to
Do vajec ušlehaných s cukrem a lojem přidáme mouku, strouhanku, muškátový oříšek, kůru z citrónu, kandované ovoce. Vše dobře promícháme. Přidáme tolik mléka, aby těsto bylo vláčné, dobře zamícháme a necháme v chladu odstát zhruba 18 hodin.
Poté přidáme koňak, těsto vlijeme do dobře tukem vymazané pudinkové formy a vaříme v páře asi 8 hodin. Pudink lze v chladu skladovat i delší dobu, dokonce se někdy doporučuje připravovat ho až s měsičním předstihem.
RAKOUSKO
Naši jižní sousedé, se kterými jsme po několik století tvořili jeden stát, slaví Vánoce podobně jako my. Mnohem více se ovšem rakouské Vánoce nesou v duchu hudby. Během adventu jsou zde téměř nepřetržitě pořádány koncerty. Zpívá se i v rodinách. Téměř každý zná píseň Stille Nacht! Heilige Nacht! (Tichá noc, svatá noc). Rakušané si hodně během Vánoc potrpí na tradice.
NĚMECKO
Německé Vánoce jsou velmi podobné těm českým. Jedním z mála výrazných rozdílů je Ježíšek, kterého si v Německu představují jako staršího muže se zrzavými vlasy a vousy. Na sobě má šedý kabát s kapucí. Nazvývá se Weihnachtsmann (vánoční muž).
Místo betlémů v Německu staví vánoční pyramidy, které jsou ze dřeva a také jsou v nich postavičky jako v Českém betlému. Ve spodním patře jsou svíčky. Teplo, které od nich stoupá vzhůru, otáči velkou vrtuli v horní části betlému.
FRANCIE:

Zvyky:
Dárky nosí Pere Noël, vousatý muž, který se dnes čím dál víc podobá Santa Clausovi; mimo jiné také létá na saních tažených soby a dárky pokládá na krb nebo ke kamnům. Francouzi slaví advent a děti užívají adventní kalendáře s okénky, kde se skrývají sladkosti i věty z evangelia. Štědrý večer je zakončen půlnoční bohoslužbou.
Ve Francii se často zvyky liší v jednotlivých regionech. Franzouzi si potrpí na jídlo a u vánoční hostiny tomu není jinak. Servíruje se až dvanáct různých chodů. Menu se skládá z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí, na venkově se připravuje pečený krocan s kaštanovou nebo lanýžovou pastou. Jako dezert se často servíruje tzv. Buche de Noel (vánoční poleno) se spoustou čokolády (je hodně máslový).
Zvláštnost: Na Tři krále maminky dětem upečou velký dort, který ozdobí královskou korunkou a dovnitř umístí figurku. Kdo ji při porcování najde, je králem oslav
Francouzské vánoční polínko
Noëlovo vánoční polínko si ve Francii dávají jako tradiční štědrovečerní moučník. Čokoládový dezert je připomínkou velkého dřevěného polena, které kdysi Francouzi kladli do krbu, aby oheň nevyhasl, než se vrátí ze mše.
ITÁLIE:

Zvyky:
Štědrý den je běžný den, je jen zakončen půlnoční mší (nejznámější je ve Vatikánu v chrámu sv. Petra), svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání Urbi et Orbi. Víc než stromky jsou ale v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky.
Menu: Tradičně se podává pečené jehně nebo krocan a jako dezert koláč Panettone.
Zvláštnost: 7. ledna létá na koštěti čarodějnice Befana, která komínem hází hodným dětem dárky; zlobivým naděluje uhlí.
V CHORVATSKU
24. prosinec se jmenuje Badnjak. Ten den se v Chorvatsku postí stejně jako my. K obědu si Chorvaté pochutnávají na rybě. Obyvatelé na pobřeží jedí výhradně ryby mořské, ve vnitrozemí dávají přednost kaprům. Kdo nejí rybu, většinou poobědvá smažený sýr. Přílohou jsou pečené brambory a salát. Ten může být francouzský či bramborový.
Ke sváteční večeři se připravuje krůta. Jeden z velkých rozdílů je v čase večeře. Ta se podává až kolem jedenácté večer. Pak následuje půlnoční mše. Nedílnou součástí je vánoční cukroví, různé buchty a koláče
Rozdíl v konzumaci alkoholu je v tom, že u nás se pije více na Silvestra, u nich o Vánocích.
Dárky jsou pod stromečkem od 24. prosince, ale rozbalují se 25. prosince ráno. Ten den se po rozbalení dárků a po obědě také konají rodinné sešlosti. Jídlo pak už každý volí podle svého, zvykem ale je připravit nějakou drůbež.
Čechy jsou ve střední Evropě a Chorvatsko na Balkáně, ale rozdíly ve vánočních oslavách nejsou tak veliké.
ŠPANĚLSKO:
Podobně jako u nás začíná vánoční sezóna ve Španělsku začátkem prosince, kdy se pomalu začnou objevovat vánoční trhy a typická výzdoba, jako světýlka, betlémy a stromečky. Vánoce jsou pro Španely především náboženské svátky a lidé tak často navštěvují kostely a celý charakter těchto svátků bývá méně komerční než u nás.
22. prosince začínají dětem prázdniny a dojde k vyhlášení výsledků El Gordo, velké národní loterijní hry, která je považována za největší na světě. Výhra bývá rozdělena mezi tisíce lidí a někdo si tak přijde k dárku ještě před Štědrým dnem.
La Nochebuena ("Dobrá noc") se koná 24. prosince za účastí celé rodiny a spočívá ve velkém hodování, navštívení La Misa del Gallo ("Kohoutí mše") a slavení až do ranních hodin.
Tradiční vánoční jídlo se liší region od regionu a tak hlavní chod večeře může být jehněčí, kachna, treska, mořské plody, nebo jiné druhy masa a ryb.
Mezi vánoční sladkosti pak patří las figuras de mazapán (marcipánové figurky), los polvorones (sádlové cukroví), los turrones (sladkosti z mandlového nugátu), sušené ovoce atd.
Pije se zejména cava, obdoba francouzského šampaňského.
Na silvestra (La Nochevieja) se pojídají kuličky hroznového vína. Pro prosperující nový rok je potřeba sníst jednu kuličku při každém bití zvonů.
Zvyky:
Noche Buena (Štědrý večer) je rodinným svátkem, lidé si domov vyzdobí borovými větvičkami, svíčkami a jesličkami, chodí na půlnoční mši oslavující kohouta, který jako první oznámil narození Krista.
Speciality:
Tradiční je tříkrálové cukroví, což jsou kulaté koláčky zdobené ovocem a ořechy, ve kterých jsou schována malá překvapení.
Zvláštnost:
Děti dostávají dárky až 6. ledna - přináší je Tři králové - los Tres Reyes Magos. Děti den předem připraví boty se slámou a mrkví pro koně králů, a následující ráno v nich najdou dárky. Děti jdou do školy až po 7. lednu.
V JIHOAMERICKÝCH STÁTECH
nevypadají Vánoce zrovna vánočně. Pokud nedojde nějakému zázraku, tak nespadne jediná sněhová vločka. Lidé si sníh připomínají tím, že na zelené rostliny a stromy zavěšují chomáčky bavlny, které jim mají připomínat zasněžené krajiny. Prosincové letní teploty je nutí popíjet chlazené drinky. Na Štědrý den se sejde celá rodina na zahradě a servírují se sváteční pochoutky. Ovšem takové, které bychom my Češi nečekali. Pečené sele někdy vymění za pečeného páva, jehož pera zdobí štědrovečerní stůl. Tradičním pokrmem je tzv. Ninnos Envuettas, což jsou kousky masa naplněné nadrobno umletým masem, cibulkou, vařeným vejcem a kořením. Dárky děti dostávají 6. ledna od koně jménem Magi, který k nim přijíždí od ježíška z Betléma. Mají pro něj nachystané čisté boty, které kladou pod stromeček nebo vedle postele, před dům pokládají trochu sena a misku s vodou.
ŠVÉDSKO
Zvyky:
Štědrý den je rodinným svátkem s návštěvami a slavnostní večeří. Dárky roznáší vánoční kozel s rohy ozdobenými červenou stuhou.
Speciality: Šafránový chléb, povidlové vánoční dorty a vařené bonbony
Zvláštnost: 13. prosince nosí děti jídlo svým rodičům na paměť svaté Lucie, která podle pověsti zachránila ve 4. století našeho letopočtu Švédy před hladomorem.
Švédský vánoční tryffel
Potřebujeme:
  • 2,5 dl šlehačky
  • 300 g hořké čokolády
  • trochu koňaku nebo rumu
  • 1 dl kakaa na obalení
Jak na to
Šlehačku uvedeme do varu, rendlík odstavíme a nasypeme do něj nalámanou čokoládu, aby se ve šlehačce rozpustila a vytvořila hustou směs, přidáme tři lžíce koňaku nebo rumu, zamícháme a necháme přes noc ztuhnout.
Nazítří tvoříme kuličky vykrajovačem namáčeným v horké vodě tvoříme. Je-li třeba, dotvarujeme je prsty. Pak čokoládové kuličky obalujeme v kakau a vkládáme je do malých cukrářských košíčků.
DÁNSKO:
Zvyky:
Dánové vyrábějí jako my věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle křesťanského adventu, ale také čtyři období života - dětství, mládí, dospělost a stáří. Děti mají svíčku s kalendářem a až do Vánoc nechávají vždy jeden dílek uhořet. Malí skřítci Julenissersi dělají legraci z dětí i z dospělých, ale neubližují. Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. Než lidé rozbalí dárky, chytí se za ruce, zpívají koledy a tančí kolem vánočního stromku.
Speciality:
Je na výběr husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp s ukrytou mandlí; kdo ji najde dostane mandlový dárek.
Zvláštnost: Čím větší překvapení nad dárkem, tím větší štěstí do budoucna, proto se dárky do předání úzkostlivě schovávají.
Ve Finsku pijí "švédský vánoční svařák"
Potřebujeme
  • 2 l vína
  • 200 ml vodky
  • špetku hřebíčku
  • 2 celé skořice
  • oloupané mandle
  • hrozinky
  • citronovou kůru
  • cukr
Víno nalijeme do hrnce, přidáme hřebíček, skořici a přiměřeně mandle, rozinky, citronovou kůru a cukr a svařák na mírném plamenu zahříváme až téměř k bodu varu, kdy jej odstavíme. Pak přidáme vodku, přecedíme a podáváme horké ve sklenicích, které snesou teplo.

POLSKO

V Polsku se neslaví svátek sv. Mikuláše, Mikuláš (svatý Mikolaj) přichází a nosí dětem dárky teprve o Štědrém večeru. Místo stromečku se v Polsku používají i jesličky. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Večeře se podle tradic skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod hlavně jedly ryby, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. V noci lidé chodí do kostelů. Do rodinného rozpočtu zasáhne také stromeček ať už je to krásný smrček, jedlička nebo borovička.
Děti rozbalují dárky na Štědrý den s první vycházející hvězdou, kdy nám naše české zvyky velí teprve začít s večeří. V Polsku je 24. 12. obyčejný pracovní den, proto slavnostní večeře začíná o trochu později než je tomu u nás. Ke slavnosti se shromáždí celá rodina i s prarodiči a jinými příbuznými. Zhasnou se světla a zažehnou svíčky a prskavky na vánočním stromě. Pod stromem leží krásně zabalené dárky. Na každého je pamatováno, dárek dostane i ten, kdo nebyl očekáván. Poté, co se všichni obdarují, přesouvají se ke svátečnímu stolu k večeři.
Na slavnostně prostřeném stole stojí svícen, pod kterým leží groš, jenž má chránit dům před chudobou. Paní domu prostře vždy jeden příbor navíc pro neočekávaného hosta. I kdyby na dveře zaklepal úplně cizí člověk je pozván ke stolu. Před jídlem se rodina pomodlí a otec přečte z bible o narození Ježíše Krista v Betlémě. Málokterý stát se může pochlubit takovým množstvím aktivních tradic, jako právě katolické Polsko. Jednou z nejoblíbenějších a nejvíce dodržovaných je zvyk lámání posvěcené oplatky. Právě tímto obyčejem je zahájena slavností štědrovečerní hostina.
V Polsku mají na Štědrý den večeři o dvanácti chodech symbolizujících počet měsíců v roce a počet apoštolů, od různých předkrmů, pirožků, přes polévku, plněného krocana, ryby až po speciální zákusky tzv. "ušky". Na štědrovečerním stole nesmí chybět polévky jako boršč, zelňačka, houbová nebo rybí a samozřejmě štědrovečerní ryba - kapr, sleď nebo jeseter. Večeře je ukončena moučníkem. Charakteristické jsou takzvané makůvky, žemle máčené v mléce dochucené mákem a rozinkami nebo makové koláče. Úplně naposled přijde sušené ovoce a rozmanité cukroví. K večeři ovšem, oproti nám, ani po ní Poláci nepijí žádný alkohol, protože jsou z velké části věřící. Kapku alkoholu si mohou dopřát až po skončení půlnoční mše.
O půlnoci navštěvují lidé pastýřskou mši, nazývanou také Pasterka. Je to připomínka noci, kdy pastýři oslavovali malého Ježíše. O vánočním večeru dostávají dárky i zvířata. Nezapomíná se na ně, protože jedna legenda vypráví, že zvířátka o půlnoci promluví lidskou řečí a sdělují si, jak s nimi lidé zacházejí. Také následující vánoční den se v Polsku mnoho jí a pije a všichni chodí na návštěvy k příbuzným a známým.
Zvyky:
Štědrý den je dnem přísného půstu, večer se ale podává dvanáct chodů jako dvanáct měsíců; je prostřeno i pro neočekávanou návštěvu. Větší oblibě než vánoční stromek se těší jesličky.

LUCEMBURSKO:

Zvyky:
V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí vánočními motivy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. Dárky roznáší Ježíšek
Specialita: Černý puding s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou
NIZOZEMSKO:
Zvyky:
Sinterklaas (sv. Mikuláš) připlouvá tři dny před svými narozeninami s lodí plnou dárků a 5. prosince spolu s Zwarten Pietem (Černým Petrem) rozdává dětem dárky. Potom teprve mohou Holanďané zdobit stromky. O Štědrém večeru chodí lidé do kostela, a 25. a 26. prosince se scházejí se svými přáteli ke společnému jídlu a dávají si dárky.
Zvláštnost: Ve východní části země se během Adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy, které zvěstují příchod Ježíška.
ŠVÝCARSKO:
Zvyky:
Nechybí adventní věnec a kalendář, ozdobený stromeček a koledy, ale dárky rozdává Samichlaus (sv. Mikuláš) už 6. prosince a na Štědrý den najdou děti za dveřmi panáka napěchovaného dárky, říká se mu Monsieur Chalandé.
ITÁLIE :
Zvyky:
Štědrý den je běžný den, je jen zakončen půlnoční mší (nejznámější je ve Vatikánu v chrámu sv. Petra), svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání Urbi et Orbi. Víc než stromky jsou ale v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky.
Menu: Tradičně se podává pečené jehně nebo krocan a jako dezert koláč Panettone.
Zvláštnost: 7. ledna létá na koštěti čarodějnice Befana, která komínem hází hodným dětem dárky; zlobivým naděluje uhlí
ŘECKO :

Zvyky:
Děti chodí o Vánocích od domu k domu a za doprovodu zvonků a bubínků zpívají oslavné a radostné písně. Dospělí po dvanácte nocí zapalují ohně na ochranu před skřítky a místo stromků zdobí miniaturní plachetnice. Dárky přináší Saint Vassilius (sv. Basilej), ale až v noci na 1. ledna. Ten den se také koná slavnost Obnova vod, kdy lidé vyprázdní všechny džbánky a naplní je svatobasilejskou vodou.
Specialita: Dort se zapečenou zlatou mincí, kdo ji najde, bude mít štěstí.
Zvláštnost: Vánoční oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.
FINSKO:

Zvyky:
Dekorace převážně ze slámy, rodina pohromadě, bohatá hostina, vzpomínka na zesnulé a večer návštěva hřbitova. Nejvýznamnějším dnem je 24. prosinec (Štědrý den), kdy mimo jiné velký Ukko a jeho skřítkové roznášejí dárky.
Zvláštnost: Podle středověké tradice je v bývalém hlavním městě Turku na Štědrý den v poledne vyhlášen vánoční mír.
K tradici patří vánoční glögg:
Potřebujeme
  • 1 l červeného vína
  • 150 ml čisté pálenky nebo vodky
  • 2 celé skořice
  • 10 hřebíčků
  • 1 celý zázvor
  • 2 lžičky kardamonu
  • kůru z 1 pomeranče
  • 250 ml cukru krupice
  • 100 ml rozinek
  • 50 ml nasekaných mandlí
Do vína nasypeme skořici, hřebíček, zázvor, kůru z pomeranče, rozdrcený kardamon, cukr, zalijeme pálenkou, vzduchotěsně uzavřeme a necháme při pokojové teplotě asi 24 hodin odstát. Podáváme horké.

V RUSKU
Slavit Vánoce bylo v Rusku v letech 1917 až 1992 oficiálně zakázáno. Proto dnes někteří Rusové slaví katolické i pravoslavné Vánoce. Místo Ježíška přijíždí na Nový rok na saních Mrazík, a to až z Čukotky.
Děda Mráz se velmi podobá Santa Klausovi, Sněhurka ale pochází čistě z ruské mytologie,
Ruská pravoslavná církev stále používá Juliánský kalendář, který je oproti našemu gregoriánskému o třináct dní pozadu. Vánoční a novoroční svátky se proto v Rusku zdvojují stejně jako zrak mnohých Rusů při těchto oslavách, které se neobejdou bez domácí samohonky či legálně pálené vodky.
Mrazík a Sněhurka přijedou na saních
Ale maratón oslav začíná 31.prosince (podle Juliánského kalendáře tedy 25.prosince), kdy vyznavači západní kultury slaví katolické Vánoce, ale většina Rusů má Nový rok. Ovšem novoroční tradice připomínají spíše naše Vánoce a zároveň příchod Mikuláše.
Doma se zdobí novoroční stromeček (jolka), večer si lidé vyměňují dárky. Dětem dárky rozdává Děda Mráz se svou vnučkou Sněhurkou (Sněgoručka), kteří přijeli na saních z daleké Čukotky. Zdobení stromečku na Nový rok je projevem odporu proti předchozímu zákazu Vánoc. Rusové prostě místo vánočního stromku začali zdobit stromečky v jiný den, aby o tradici nepřišli.
Šampaňské s příchutí popela
O půlnoci na ulicích tryská šampaňské a lidé si přejí šťastný Nový rok. Někteří Rusové píšou svá přání na papírky, které spálí nad svíčkou. Popel potom přimíchají do šampaňského, aby se jim přání splnila. Po Novém roce následuje desetidenní volno.
Pravoslavné Vánoce přicházejí 6. ledna. Pro Rusy to znamená hlavně návštěvu kostelů, kde se pořádají noční bohoslužby. Přes den drží Rusové půst, který končí s východem první hvězdy na noční oblohu. Začíná tradiční večeře. Na slavnostním menu ale nenajdete žádné maso, skládá se převážně ze sladkých pokrmů.
Chodů by mělo být symbolicky dvanáct, tedy tolik, kolik je v bibli apoštolů. Můžete si smlsnout na kuťje, sladké pšeničné kaši s ořechy, mákem a medem, či vzvaru, kompotu ze sušeného ovoce. Slavnostní chody tak symbolizují narození a smrt Krista.
I při mrazivých zimních teplotách je Moskva plná lidí. Nový rok se podle Juliánského kalendáře oslavuje 14. ledna a v Rusku to vypadá stejně jako u nás na Silvestra.

V TURECKU
Muslimové Vánoce v tom našem křesťanském slova smyslu neslaví. Narození Ježíška pro ně není svátkem, i když Ježíše jakožto jednoho ze svých proroků znají a uznávají. Asi jako všude jinde, kam sahá vliv západního světa, globalizace a komerce, už ale Vánoce v tom povrchním pojetí došly i do Turecka. Tady totiž všechna tato výzdoba nepatří k Vánocům, ale k oslavě Silvestra a Nového roku. V prosinci narazíte na vánoční výzdobu v obchodech, hotelech, kinech a divadlech i všude v ulicích. Červené lesklé baňky, umělé stromky, andělíčci a Santa Clausové, to všechno na vás bude všude vykukovat. Tradice, kterou znají prostřednictvím cizinců a turistů, ale hlavně z filmů americké produkce, se zkrátka uchytila i v muslimské zemi.
Předobrazem Santy při tom je svatý Mikuláš, který se narodil právě v Turecku, a právě na jihozápadním pobřeží Turecka působil jako křesťanský biskup. Pro Turky a jejich nadšené děti je Santa Claus kouzelná postava, která nosí na Nový rok dárky.
Stromky, které si lidé začali nakupovat do svých domovů, nejsou tedy vánoční, ale novoroční, stejně tak si lidé na Silvestra večer dávají novoroční dárky.
Turci mají ještě jednu hezkou novoroční tradici. Tak jako se v obchodech po celý prosinec nabízejí vánoční ozdoby, světýlka nebo i po americku látkové punčochy na malé dárky, tak se regály s koncem roku plní červenou barvou. Všude se vystavuje červené spodní prádlo, jak dámské, tak pánské. Turci si je podle tradice oblékají právě 31. prosince a 1. ledna a důvod je prostý: má jim prostě přinést do začátku roku štěstí.
Obrovské rozdíly mezi regiony, tak by se dalo čtyřmi slovy Turecko charakterizovat. Istanbul je bohatší a v některých věcech modernější město než třeba Praha. Naopak na východě kolem Vanu je velká chudoba. V kurdských regionech kolem Diarbakiru je válečný stav a obrovská zaostalost. To jsou oba extrémy. Zbytek Turecka je někde mezi tím.





podle zdrojů + doplněno vlastní:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya