Velikonoce - (latinsky pascha, řecky πάσχα - pascha, hebrejskyפֶּסַ ח pesach - přechod, přejití, anglicky Easter). Podle etnologie navazují na tradici původně pohanského svátku jara (jako např. Beltain, Morana).
U Slovanů a Germánů splynuly jejich lidové oslavy s pohanskými slavnostmi jara, jimiž bylo oslavováno procitnutí přírody ze zimního spánku, čímž do jejích lidových oslav přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší.
Pravidla pro určení data Velikonoc - pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do26. dubna.
Velikonoční symboly
Velikonoční beránek
Beránek v křesťanství symbolizuje nevinného a čistého Beránka božího, který svou krví ochránil pokřtěné před hříchem a smrtí; pro Židy je pak památkou na vyvedení izraelského lidu z egyptského zajetí. Beránek byl však součástí tradic již v pohanských dobách - jehněčí maso bylo považováno za obřadní a slavnostní pokrm, přičemž si chudší vrstvy beránka při různých svátcích pekly jako sladké pečivo. Tento zvyk se udržel dodnes.
Vajíčko

*
Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, nesmrtelnosti, života a vzkříšení. Už ve starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila červeně vajíčka (červená jako symbol dělohy )
Zdobení skořápek vajec však může sahat mnohem dál. V souvislostí s lidovou tradicí se zvyk tato vejce malovat udržuje i nadále (označení "kraslice" je pak odvozeno od červené barvy). Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. 6 týdnů před Velikonocemi se držel přísný půst.
Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny i v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby.
Vejce symbolizuje plodnost a úrodu, proto hospodáři nikdy nezapomněli dát jedno vejce do brázdy na poli a jedno vmíchat do krmení dobytku.
Zajíček

Zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara.Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
Mléko s medem

.
Mléko s medem symbolizuje zaslíbenou zem z Exodu, což je přejato i do legendy o Praotci Čechovi. V některých krajích se velikonošní pečivo polévá mlékem a medem.
.


