VELIKONOČNÍ ZVYKY ve světě

22. března 2016 v 22:02 |  velikonoce
Téměř všechny národy slaví velikonoce. Je to jarní čas, čas návštěv a taky zvyků.
Jaké mají velikonoční zvyky:
Francouzi slaví Velikonoce neboli Pâques. Rozdávají si barevná vejce, čokoládu, ale i drobné dárky. Všechny cukrárny a čokoládovny si každý rok dávají záležet na výrobě speciálních sladkostí, které potom v pondělí ráno hledají všechny francouzské děti v domě nebo na zahradě. Děti stejně jako v Německu věří, že jim je schoval bílý zajíček. Některé rodiny jedí k obědu jehněčí, v Alsasku se peče beránek. Také pokrmy z vajec nesmějí samozřejmě chybět. Specialitou je vaječná omeleta s houbami Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty - vajíčka, kuřátka, zajíčci - k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.


Stejně jako u nás jsou symbolem Velikonoc v Chorvatsku malované kraslice. Jedním ze zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.
V Polsku v této silně katolické zemi, si na Bílou sobotu zástupy věřících chodí do kostela nechat posvětit potraviny, na nichž si pochutnají se svými blízkými na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší. Z kynutého těsta se pečou bábovky nebo beránci, kteří se ale prodávají i vyrobení z cukru. Na velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, nečekané osvěžení jim má zajistit zdraví.
V Maďarsku tradice polévání dívek a žen má zajistit, že budou plodné. Muži za to, že své příbuzné a známé něžného pohlaví postříkají parfémem, dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol.
Také Němci znají malování nebo barvení vajec, v různých částech jejich země se ale tradice liší. Pokladnicí folkloru je Horní Lužice na pomezí s Polskem a Českem, kde se konají nedělní velikonoční jízdy. Stovky jezdců na koních v místních městečkách a vesnicích zvěstují zprávu o narození Krista. Velikonoční zvyky v Bavorsku jsou velice hravé - známé je třeba házení vajec, kdy se majitel domu pokouší přehodit střechu.
V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Zvyk spojený s vejci od velikonočních zajíců je v Německu starý asi 300 let a pochází z Porýní. Zvykem je také ozdobit na zahradě velikonoční strom. Zároveň se pořádají průvody a slavnosti. Vajíčka pak dávají i chlapci dívkám.
Rakousko
Sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, prý přináší štěstí a zdraví. Stejně jako v české tradici by si lidé na tento den měli dát k jídlu něco zeleného. Hlavně v oblasti Alp jsou na Bílou sobotu oblíbené velikonoční ohně, které mají spálit zimu. Tento zvyk, který se příliš nezamlouvá ochráncům životního prostředí, se udržuje i v některých částech Německa.
Itálie
Mnohými vesnicemi procházejí velikonoční procesí, věřící se vydávají také na křížovou cestu, během níž si připomínají Kristovo utrpení. Z kynutého těsta se pečou velikonoční holoubci ozdobení mandlemi. K snídani na velikonoční pondělí se podává torta rustica, slaný koláč se zeleninovou a vaječnou náplní.
Velikonoční tradice se v Itálii váží hlavně na jídlo. Za největší lahůdku je považováno pečené jehněčí. Velikonočním pokrmem jsou také preclíky. Zkroucený tvar má představovat založené ruce při modlitbě. O Italech se také říká, že to byli právě oni, kdo vynalezl čokoládová velikonoční vajíčka.
Tradiční "italská" malovaná vajíčka vždy požehná kněz. Hospodyně je poté postaví doprostřed sváteční tabule při obědě.

Británie
Královna na Zelený čtvrtek rozdává speciálně ražené stříbrné mince seniorům jako ocenění jejich práce pro společnost. Počet odměněných se každoročně odvozuje od věku panovnice nebo panovníka. Tradice sahá až do 13. století. a královna Alžběta II. jí dostála po většinu svého šest dekád trvajícího panování.
Ráno na Velikonoce se děti tradičně účastní hry na to, kdo najde nejvíce vajíček, které velikonoční zajíček poschovával, když děti ještě spaly.
Velikonoce v Austrálii
Na Velký pátek se v Austrálii drží zvyk, že všechny obchody bývají zavřené. Podobně jako v Anglii v den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.

Velikonoce v Irsku
Všechna vajíčka, která slepičky snesly na Velký pátek, jsou označena křížkem a každý sní alespoň jedno z těchto vajec na Boží hod velikonoční.

Velikonoce v Mexiku
V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata - papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.
Velikonoce v Rusku
Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu. Velikonocům jako takovým předchází období, které známe jako masopust. V ruské verzi je to Maselnice.

Velikonoce v Řecku
V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: "Christos anesti". Jinak patří velikonoce v Řecku k hlavním náboženským slavnostem roku.


Můžete kopírovat, pokud zachováte link
S díky Anička



podle zdroje, upraveno
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya