Josef Jonáš: Přírodní antibiotika nemohou hrát prim, protože nás ovládá obrovská, do civilizace zažraná, manipulace

13. dubna 2016 v 13:32 |  zdraví
Jaká přírodní antibiotika nás obklopují a proč se jim mnohdy zdánlivě nelogicky vyhýbáme? /

Jaká přírodní antibiotika nás obklopují a proč se jim mnohdy zdánlivě nelogicky vyhýbáme? Chemii sice vděčíme za mnohé, ale nesaháme po ní příliš často? A umíme si připustit, že své zdraví máme do určité míry ve svých rukou?
I do druhého dílu minicyklu o přírodních antibiotikách si Martina Kociánová pozvala MUDr. Josefa Jonáše, dříve primáře psychiatrického oddělení, který se jako první lékař v Česku začal zaobírat celostní medicínou, a Ing. Jiřího Kuchaře, publicistu, spisovatele a jednoho z našich největších teoretických znalců alternativní medicíny.

Přírodní léky jsou pro farmaceutické firmy velmi rizikovou oblastí, protože odčerpávají velkou část peněz
.
Martina: Některé z přírodních antibiotik prý působí souběžně proti virům, bakteriím i plísním. To zní téměř zázračně. Která to jsou a dají se pořídit i u nás?
.
Jiří Kuchař: Já jsem si oblíbil Cist šedavý. Mě bavil příběh, kdy si mniši kolem posvátné hory Athos všimli, že ty nejzdravější kozy mají na vousech a na bradě pryskyřici.
Tak ji začali stírat a používat. Byla to pryskyřice z růže, která se jmenuje Cistus Incanus (cist šedavý). Pokud vím, tak už se k nám dováží. O této bylině se říká, že léčí výše zmíněné spektrum.
EU zakázala dovážet i jedny z nejsilnějších přírodních antibiotik na světě
Josef Jonáš: Umí to také některé peruánské rostliny, ale tam je to velmi komplikované, protože EU zakazuje využití jedné byliny za druhou. Teoreticky se najde vždycky důvod, protože každá bylina může mít při předávkování negativní následky.
Já si myslím, a to nikdy nikdo neprokáže, že tam existuje tlak farmaceutických firem. Protože potravinové doplňky a přírodní léky například v USA odčerpávají polovinu v lékárnách utracených peněz.
Tím pádem je to pro farmaceutické firmy velmi riziková oblast. Proto je teď taková tvrdá doba, kdy se zakazuje jedna bylina za druhou.
My jsme třeba používali několik stovek jihoamerických bylin, ale příslušné orgány je téměř všechny zakázaly, i když to jsou jedny z nejsilnějších antibiotik světa.
.
Lapacho rojo.
Španělé tomuto stromu říkali strom Inků a také strom věčného života
Jiří Kuchař: Doufám, že toto nepostihne Lapacho rojo (Lapacho rudé). Španělé tomuto stromu říkali strom Inků a také strom věčného života. Ten strom se dožívá i tisíce let, průměr je 700 let. Lapacho je právě jedno z univerzálních antibiotik.
léčivá kůra ze stromu Lapacho rojo.
Josef Jonáš: Stromy se léčivou látkou, kterou mají v sobě, velice účinně brání proti plísním. Obrana proti plísním je pro celou přírodu nesmírně těžká. Plísně jsou totiž téměř nezničitelné.
Jiří Kuchař: Když se vrátím ke španělským bylinářům, tak mě zaujalo, na kolik účinků přišli pozorováním. Třeba si všimli, že starší ženy v Limě na trhu žvýkají kořen ratanie (Kramerie trojmužné). A na rozdíl od dvacetiletých žen mají všechny zuby. (Mladé ženy tam přicházejí o zuby v důsledku konzumace rafinovaného cukru, který peruánská vláda dodává zejména do pralesních oblastí.)
Tak ten kořen přivezli a Rudolf Steiner na základě vlastností této rostliny navrhnul zubní pastu, která skvěle funguje proti paradentóze.
Ovládá nás obrovská, do civilizace zažraná, manipulace
Martina: Pánové, nechce se mi věřit, že to je opravdu tak jednoduché a jednoznačné. Proto se znovu ptám. Vy říkáte, že tyto látky jsou nesmírně účinné, šetrné k tělu a svým způsobem i levné. Řekněte mi, proč se tedy nevyužívají v daleko větším množství?
.
Alexander Fleming
Foto: Wikimedia Commons
Jiří Kuchař: Když v roce 1945 dostal Alexander Fleming Nobelovu cenu za objev penicilínu, (pozn. další dva vědci, kteří ji dostali, byli Howard Walter Florey a Ernst Boris Chain), tak řekl v rozhovoru pro New York Times, že se penicilín nesmí stát masovou medicínou.
V roce 1945 se ve Spojených státech vyrobilo 32 kilo penicilínu. Byl tak vzácný, že se chytala moč pacientů a z ní se pak znovu získával. Dneska se vyrobí statisíce kil. Jakmile se ho zmocnil farmaceutický průmysl, tak už to bylo nezastavitelné.
Jiří Jonáš: Myslím, že je to manipulace. Lidé jsou zmanipulováni a dnes věří výhradně chemii a technice. Když se někdo proti tomu vzpírá, je to vzácné.
.
Lidé jsou zmanipulováni a dnes věří výhradně chemii a technice
Je to obrovská, do civilizace zažraná manipulace a důvodem jsou peníze. Je nepochybné, že existují postupy, které by mohly vést k lepšímu zdraví. Když se na to podíváme zevnitř, tak nejde o zdraví, ale o byznys. Lobbystické skupiny zabraňují některým změnám ve zdravotnickém systému. Zabraňuje se tomu, aby lidstvo bylo poučeno. Aby lidé byli v obraze a věděli, jak se sebou nakládat.
S nadsázkou lze říci, že farmaceutické firmy chtějí léčit nikoli vyléčit
Každý obchodník si uvědomuje, že jakmile mám alergii a dostanu antihistaminikum, že jsem vděčným zákazníkem až dokonce života, a že každou sezónu lék znovu zakoupím. Kdo by stál o to, aby se ta alergie vyléčila. Firma sice dělá výzkum a měla by vytvořit lék, který by po jedné krabičce zlikvidoval alergii, ale bylo by to pro ni nesmyslné.
"Josef Jonáš: Je to zamotaný kruh, ale s nadsázkou lze říci, že farmaceutická firma nemůže stát o to, nemoc vyléčit, ale chce ji léčit, a to je velký rozdíl."
Martina: My lidé ale chceme být vyléčeni, tak proč na tuto hru přistupujeme?
Jiří Kuchař: Loni ve Švýcarsku dělali takový pouliční výzkum a ptali se lidí, co je první napadne, když se řekne slovo lék. 85% lidí odpovědělo, že si vybaví antibiotikum.
Já jsem dokonce v loni četl od jedné lékařky v novinách tuto větu: ´Smutné je, že obvodní lékaři radši předepíší antibiotikum, než by dali penicilín´. Penicilín se už ani jako antibiotikum nebere.

Josef Jonáš: Carl Jung říkal, že historie lidstva do nás vepsala určité strachy, představy a hrůzy. Děti, i když se s hadem nikdy nesetkaly, se ho budou bát. Dítě, kterému se nikdy ve tmě nic nestalo, tak se bude bát tmy.
Historie nám říká, že epidemie vybily 10% lidstva. Kdybychom to přenesli na dnešní dobu, tak si vůbec neumíme představit, že by epidemie zabila téměř miliardu lidí. Už naříkáme, když pomře 10 tisíc.
Pod kůží je ten strach a antibiotikum slouží jako symbol jistoty, že začínáme vládnout mikroorganismům.
Jde ale o iluzi, protože mikroorganismy tady byly dávno před tím, než tu byli lidé, takže vládnout jim nezačneme nikdy. Ale člověk má pocit, že se stává vládcem mikrobů, které, i když je nevidí, vyvraždily miliardy lidí.
Martina: Četla jsem, že 60% antibiotik u nás je předepsáno zbytečně. Tím si asi kopeme svůj vlastní hrob, protože to nadužívání antibiotik vede k tomu, že stále více bakterií je rezistentních. Jsou to ty, které způsobují plicní nemoci nebo některé druhy kapavky. Co s tím? Pomohou bylinky, nebo budeme vymýšlet antibiotika čtvrté, páté generace?
"Jiří Kuchař: Podle statistik návštěva obvodního lékaře nepřesáhne 6 minut. To znamená, že se člověk stihne posadit, představit se, vzít si recept a jde domu."
Josef Jonáš: Určitě budou vynalezena antibiotika třetí, čtvrté, osmnácté generace, protože v tomhle je věda nekonečná. A možnosti inspirace z přírody a chemické syntézy jsou zatím také neohraničené.
Určitě se lidstvo na přírodní antibiotika nevrhne. Lékaři jsou bezmocní, protože lidé na nich chemické léky tvrdě vyžadují. A běda, kdyby doktor nepředepsal antibiotika a došlo k nějakému neštěstí. Všichni znalci pak řeknou, že je předepsat měl. Proto se forenzně kryjí.
Když někomu ublížím antibiotiky, tak to problém není, ale kdybych je nedal, tak to problém je. Takže tento kolotoč se nikdy nezastaví.
Ale řekl bych, že fenomén zdraví, je souborem mnoha okolností a mnoha faktorů včetně psychických a potravinových. Je to otázka schopnosti nakládat se svým životem. Takže by se mělo lidstvo věnovat schopnosti, jak pracovat se svoji imunitou. Pak přírodní antibiotika poslouží jako pomocný prostředek.
"Josef Jonáš: Kdyby měl člověk dobře udržovanou imunitu a dobře udržovaný systém, tak ho uchrání proti 99% zbytečných infekcí, jako jsou angíny, chřipky a virózy."
Potom se nebudou tolik konzumovat antibiotika čtvrté, páté, šesté generace.
Jiří Kuchař: My jsme ale bohužel syntetizováni antibiotiky, aniž to tušíme.
Josef Jonáš: Přesně. Například v Čechách existuje zákon, že se nesmí na našem území léčit včely pomocí antibiotik, zatímco v jiných zemích to zakázáno není. Když si přečteme závěry kontrolního úřadu, tak zjistíme, že med se v Českých obchodech hromadně falšuje.
Český med má lepší kvalitu než třeba čínský, který je tedy výhodnější prodávat jako náš. V Číně zákaz používání antibiotik není. Ty tak přecházejí do medu. Tím se dostanou do našeho organismu, rozbijí vnitřní prostředí, rozbije se takzvaný ochranný film na sliznicích dýchacího ústrojí, rozbije se střevní prostředí, aniž by člověk antibiotika úmyslně bral.
A přitom kvalita střevního prostředí hraje rozhodující roli v lidské imunitě.
Martina: Takže vy si, pane doktore, vlastně jen myslíte, že neberete antibiotika.

Josef Jonáš: Ano, samozřejmě. Donedávna jsme jedli ve velkém antibiotika v kuřatech. Možná, že je jíme dodnes, protože se neustále falšují potraviny a neustále se podvádí.
Martina: Olomoučtí vědci se snaží posílit účinek antibiotik tím, že je mísí s nanočásticemi stříbra. Jaký je váš názor na koloidní stříbro?
Jiří Kuchař: Znám chovatele koní, který ho velmi používá. Koním ho nedává vnitřně, ale maže jim ho na odřeniny a na vnější projevy některých nemocí.
Josef Jonáš: Je to velmi účinný antimikrobiální a antivirový prostředek, který je nesmírně starý. Používal se už ve staré Číně.
Martina: Já jsem četla, že se koloidním stříbrem natírají stěny v izraelských nemocnicích. A to proto, že má ohromné antiseptické účinky.
Josef Jonáš: Je to tak. Přidává se i do barev, kterými se stříkají vany nebo jiná hygienická zařízení, protože to působí baktericidně. U nás je zakázáno stříbro používat vnitřně. Můžete si ho koupit jen k vnějšímu použití.
Martina: Někdo se chce starat o svoji imunitu, ale neví, jestli nejí antibiotika. Nakoupí si bylinné čaje, ale zjistí, že v nich jsou plísně a pesticidy. Nemá zahrádku, kde by si mohl pěstovat sám, nebo pokud má, není si jistý, jestli mu z pole nad ním s každým deštěmnetečou pesticidy. Řekněte mi, co dělat?
.
.
Jiří Kuchař: Můžete třeba začít s jedním květináčem. Jen musíte chtít.
Vždycky narážím na to, že mi lidé říkají: pane Kuchaři, já to potřebuji vědět hned, dejte mi to teď, ukažte, co děláte vy a kde to koupím. Já jim říkám: udělejte si třeba tinkturu na paradentózu. Kupte si hřebíček v biokvalitě, pořiďte si kořalku a používejte to. Udělejte něco sami pro sebe.
Martina: Je něco, na co vy sázíte? Je nějaká bylina, nějaký úkon, nějaký recept, který užíváte každý den?
Josef Jonáš: Třeba smoothies (pozn. redakce: zdravý, mixovaný nápoj, jehož základem je ovoce a zelenina). Směs zelených rostlin (např. listu špenátu, kapusty) smíchaných s ovocem, ideálně s červeným hroznovým vínem, s ořechy, s různými super potravinami. To všechno lze rozmixovat a pít ráno ke snídani. Můžete do toho namíchat cokoli dalšího, třeba lichořeřišnici, zázvor.
Je to ideální prevence.
Jiří Kuchař: Moje hity jsou lichořeřišnice. Tu jím syrovou hned, jak začne růst. Jím ji celou, včetně květů a semen.
Dělám si také pravidelně čaje. Ze zázvoru do kterého si dávám kardamom, hřebíček a hvězdičku anýzu, pak piji čaj ze zmiňovaného cistu. Můj nejoblíbenější čaj je ale ze skořice, protože je nejjednodušší. Vezmu si kousek skořicové kůry a zaleju ji horkou vodou.
V létě mám rád bavorský nálev za studena. Večer nastříhám kopřivy, zaleju je a ráno piju ten výluh. Na to mě naučil bylinář Pavel Váňa. Pak piju čaj z lípy, černého bezu a pak zalévám postupně vše, co lze stříhat.



zdroj
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mostecký mostecký | E-mail | 14. dubna 2016 v 8:38 | Reagovat

Pan Jonáš působil v Mostě,žel jej tedy znám . . . . Zajisté, antibiotika jsou všude. Ve všech masech průmyslově chovaných zvířat. A kde jsou defolianty,herbicidy a ost. používané v průmyslovém pěstování rostlin? Dusičnany,dusitany,celé seznamy "Éček", atd.,atd.Doba, kdy si lidé rozumě pěstovali a chovali své potraviny dávno minula. Ano život se prodlužuje, nikoli však adekvátně jeho kvalita.Lidé jsou udržováni v žalostných stavech za úděsné peníze po LDN-kách a jinde. Ale to si lidé sami zvolili, nad čím tedy plakat?Dnes naprosto zmatené doporučování bylin je v drtivé většině motivováno komercí. Ni víc. Kde jsou Zezulkové,Ferdové?Pan Jonáš to nespasí, to vím bezpečně.

2 mostecký mostecký | E-mail | 14. dubna 2016 v 8:44 | Reagovat

Pan Jonáš se nesmírně mýlí, pokud je veden představou, že stromy a rostliny "bojují" s plísněmi,kvasinkami. Tyto biologické systémy se snaží vždy v první řadě o soužití mezi sebou a volí tedy odpovídající systémy vyvíjené po miliony let.Většinou pak žijí v jistém rovnovážném , resp. stále vyvažovaném systému Bytí.

3 poutnicicasem poutnicicasem | 16. dubna 2016 v 7:56 | Reagovat

[2]: Bohužel,Páter fFerda zemřel a před několika roky  pan Zezulka, a i jiní nás opustili. Naštěstí každá doba přinese další jejich následovníky. Pokud známe někoho z nich osobně a není nám z nějakého důvodu sympatický, není až tak důležité.Každý člověk je naladěn jinak a nemusí tak vždy souznít se všemi.Třeba vás zaujme Břetislav Nový, a najde se jich mnohem víc.Hezký den :-)

4 mostecký mostecký | E-mail | 16. dubna 2016 v 10:44 | Reagovat

Ano,od pana Nového mám knihu. O životech mnou zmiňovaných velikánů vím skoro vše. Jako člověk aktivně pracující v mikrobiologii jsem mohl srovnávat jejich postoje s "mojí" vědou. Tito pánové ač nemikrobiologové se nemýlili a svými názory mne naprosto fascinovali!
Děkuji za reakci a zdravím! Pavel

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya