Antonín Baudyš: „Evropská unie byl krok správným směrem. Máme-li si ale jako národ udržet sebeúctu, měli bychom z ní co nejrychleji vystoupit.“ – 2. část rozhovoru

19. srpna 2016 v 14:03 |  transformace

Antonín Baudyš patří k nejvyhledávanějším českým astrologům, a také komentátorům společenského dění. Zatímco před týdnem jste si mohli přečíst jeho názory na současnou situaci, ve druhé části rozhovoru si povídáme o tom, co nás čeká v budoucnu a jak k tomu každý z nás může přispět. "Vše bude jednou dobré," netají se Antonín Baudyš svým optimismem.


.
POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU:

Tondo, máš představu, jakým směrem teď půjde vývoj a jak může planeta v budoucnu vypadat?

"Vývoj se děje v našem zájmu. Vývoj se děje proto, aby nám pomohl. V podstatě se děje pro to, aby nás chránil. A každý člověk potřebuje na svůj vývoj přiměřený čas. Takže změny svým způsobem nemohou jít příliš rychle, protože by tím příliš ohýbaly a znásilňovaly náš vnitřní proces.

Všechno, co se nyní odehrává, se odehrává jenom kvůli pochopení. Pochopení naší důstojnosti a velikosti. Lidstvo bude koexistovat mírově. Ti, kdo říkají, že války tady vždy byly a vždy budou, se mýlí. Nepočítají s faktorem evoluce a růstu lidského vědomí.

Na stranu druhou jsme programově vedeni k tomu, abychom evoluci nevěřili. Jsou nám předkládány obrazy, po kterých se máme svést do nižších vibračních úrovní. Například věřit, že vše řídí genetika. Nedávno jsem spal v hotelu a viděl jsem kousek z asi nejsledovanějšího seriálu na planetě, Hry o trůny. A byl jsem překvapený, že v seriálu nevystupuje žádná kladná postava. Úplně všichni tam byli "záporňáci". Takový seriál jsme tu nikdy neměli. Z těch deseti minut sledování mi pak bylo zle ještě tři dny. Možná přesně takové ošklivé lekce potřebujeme, abychom pocítili svoji touhu po dobru. A zjistili, že dobro je přítomné v nás."

Říkáš, že vývoj se nedá uspěchat, ale že jednou budeme žít v míru. Co se musí v lidských duších stát, abych tam došli?

"To, co nás, lidi, zatím mění k lepšímu, je prožitek bolesti. Neříkám, že každého, někoho bolest vede do uzavření. Ti, kteří však bolest prožili a pochopili, už ji nebudou muset prožívat znovu. Vývoj lidstva jde tím směrem, abychom se jako lidé měnili ještě jinak, než s pomocí bolesti. Zatím je to však tak, že mnohé z nás pouze bolest čistí a dělá nás soucitnými a moudrými."

Existují názory, že Evropa nyní pouze sklízí svou karmu za to, co ona sama dělala v minulosti…

"Na tomto vysvětlení nechci ulpívat, ale připouštím, že je opodstatněné. Žádná akce nemůže zůstat bez reakce. Naše výboje v minulosti způsobovaly obrovské utrpení zbytku planety. My to tajíme sami před sebou. A tak ani nevíme, že prvními tvůrci koncentračních táborů byli Britové v Jižní Africe. To, co Britové v minulosti udělali Číně záměrným zavlečením opia a rozvrácením císařství; to, co jsme způsobili Rusku sponzorováním komunismu a druhou světovou válkou... Latinská Amerika se z intervencí Španělů a Portugalců vzpamatovává doposud, Aborigince v Austrálii mají na svědomí Britové. Nejsem schopný to ani spočítat, ale pravděpodobně jsme toho nasekali tolik, že zpětná reakce jednou přijít musela. Na stranu druhou, slovansky mluvící národy v tomto příběhu sehrály okrajovou roli. A tak nelze vyloučit, že karmické skóre Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Ukrajinců, Rusů a dalších je v tomto směru poměrně čisté."

Bylo by nám bez Evropské unie lépe?

"My jsme spoluprací se Západem mnoho získali. Evropská unie byl krok správným směrem. Mohlo tomu tak být i nadále, ale to, že zde vzniká superstát, který se na nic neptá a který s námi nekomunikuje, je jasný signál, že se zde nehraje hra rovného s rovným. A náš smysl pro sebeúctu a rovnoprávnost by nás z této hry měl co nejrychleji poslat pryč. Dokud to jde. Britové nám ukázali, že odejít lze. Přestože byli zastrašováni, přestože se druhá strana nezdráhala uchýlit k zabití vlastní poslankyně ve jménu ovlivnění veřejného mínění. Poslední rok vedení unie jasně ukazuje, že má dojít ke spojení křesťanů a muslimů do jednoho celku. Eurokomisařka Federica Mogherini se tím už nijak netají. Unie se orientuje na Írán a Čínu, což je v pořádku. Připravuje situaci pro válku s Ruskem, což není v pořádku. Počítá s rozšířením o celou severní Afriku a Blízký Východ. Je to velmi odvážné, ztratili bychom tím pádem náš svět, jak jsme jej znali doposud. Evropa by již nebyla Evropou. Německý ministr vnitra de Maziére loni navrhl, zda by nebylo lepší do Evropy uprchlíky dopravovat leteckým mostem. Nejsem s touto autodestruktivní politikou smířený. Nechám na každém ze čtenářů, zda v takové Evropské unii skutečně chce setrvávat."

A co může každý z nás v této době dělat? Má smysl být veřejně aktivní nebo spíše pracovat sám na sobě?

"Má smysl, abychom o tom, co se děje, mluvili. Protože nám chybí vnitřní komunikace. Média funkci komunikace uvnitř společnosti neplní. Mají za úkol naopak odvádět pozornost od toho, co se děje ve skutečnosti. Zatím jsme ve stavu rozděleného národa. Věřím, že se to změní. Práci sám na sobě nemůže nikdo z nás uniknout. Pravda se tlačí do očí. Jsme každý z nás do přiznání si pravého stavu nuceni. A jen upřímností a respektováním svých pocitů se s celou situací můžeme vyrovnat."

Kde ty sám hledáš zdroje síly a naděje, aby tě neopouštěl optimismus?

"Sám vidím, že mi ubližuje strach. Vidím, že mi ubližuje negace. Ovlivňují mou vitalitu a sebedůvěru. A proto si ve světlejších chvilkách připomínám, že nejlepší je pro mě být sám se sebou, s rodinou a informace k sobě nepřipouštět. Otázka je, jak dalece to dlouhodobě jde. Abychom celou situaci zvládli, předpokládá, že v to zvládnutí budeme každý věřit. A na to, abys mohl věřit ve zdar sebe i celého kmene, potřebuješ určitou sílu. A tak si stále kontroluji, jestli jsem v síle. Jsem si jistý, že bez síly se nedá kvalitně žit. I ve své poradenské praxi se celý poslední rok setkávám s lidmi, kteří o svou sílu přišli. Někde ji zapomněli. A já jim pomáhám, aby se se svojí sílou mohli opět spojit."

Tondo, moc děkuji za rozhovor. Chceš ještě něco vzkázat čtenářům?

"Jsme dostatečně velcí, chytří i vyzrálí, abychom se o štěstí a úspěch uvnitř hranic naší země dokázali postarat."
.

ZDROJ:
Astrologická stránka Antonína Baudyše: www.baudys.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya