TOMÁŠ ORTEL – „ZŮSTAŇ MÝM DOMOVEM“

27. října 2016 v 14:41 |  Kde domov můj ?

TOMÁŠ ORTEL - Zůstaň mým domovem

28. ŘÍJEN 1918 - DEN VZNIKU SAMOSTATNÉ ČSR


.Ten kousek půdy,
tu zem, co rodnou nazývám
tolik lidí život za ní položilo
já se teď sám, sám sebe ptám
čím to, že češství se z nás vytratilo


kam poděla se soudržnost
kam zmizel onen chór,
ten chór, co o sjednocení zpívá
což morálku vlastenců napadl mor
slepý je národ, když tvrdí, že se dívá
teplá voda teče a plyn dává jasný plamen
proč zaobírat hlavu starostmi, co bolí
mám snad jenom já na duši kámen
co mysl tíží a páteř drolí
ne, nepřestanu budit vaše svědomí a city
zvlášť v době, co nastává - mí drazí
naše domovy, brzy budou jen kryty
a za nimi násilníci a vrazi

zůstaň mým domovem, bez bojů a válek
zůstaň mým domovem, mou vlastí matko má
prosím zůstaň mým domovem, křičím teď do dálek
zůstaň mým domovem, mou vlastí matko má


místo jednoty, pokory, síly a rozumu
vládnoucí tělesa kapsy své mastí
hledáme hodnoty ve slevách v konzumu
a za branou vetřelci, zbrojí svou chrastí
až naše památky, klenoty předků
v ruiny a popel se nadobro promění
budeme zpívat si těchto pár řádků
se strachem v slzách tiše a potají


pozdě je prstem vlastizrádce značit
vlastí už nebude tvá rodná zem
kterou nám předali dědové naši
vybojovanou proti všem
snad jednou můj hlas uslyší,
celý ten národ, pro který dýchám
až výbuchy světových velmocí utiší,
zakřičí tato prosba má do ticha


zůstaň mým domovem, bez bojů a válek
zůstaň mým domovem, mou vlastí matko má
prosím zůstaň mým domovem, křičím teď do dálek
zůstaň mým domovem, mou vlastí matko má


zůstaň mým domovem, bez bojů a válek
zůstaň mým domovem, mou vlastí matko má
prosím zůstaň mým domovem, křičím teď do dálek
zůstaň mým domovem, mou vlastí matko má

TOMÁŠ ORTEL - MEŠITA

.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tanja Tanja | Web | 28. října 2016 v 11:01 | Reagovat

Wow, to je nádhera!Super Tomáš!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya