NOVODOBÉ ZASVĚCENÍ.

9. února 2018 v 7:13 | Ivana Valová |  vývoj vědomí
Myslím, že se v dnešní společnosti málo rozvíjí duch. A přitom je budování lidského společenství tvorbou nejvyššího uměleckého díla, díla sociálního.
Projevuje se to zesměšňováním nejvyšších hodnot, jako je láska, pravda, dobro. Málo divadelních her, filmů, televizních pořadů kultivují ducha. A když už jeden z herců pronese věty, které povznášejí ducha, pak je to převedeno do vtipu.
Myslím, že tolik energie, kolik dáváme do péče o své fyzické tělo, bychom měli dát do kultivace ducha. Kultivace ducha je mým hlavním záměrem pro rok 2018. Setkání s lidmi, se kterými se setkám na úrovni ducha, je krásné a naplňující.
Přikládám věty Rudolfa Steinera, které jsem shrnula do tohoto článku s názvem Novodobé zasvěcení.

*
Antroposofie je poznání člověka (anthropa) prostřednictvím moudrosti (sofie), která jej má vést k sebe-poznání, sebe-vědomí a k sebe-výchově. Je to věda o člověku, získaná poznáním smyslovým a rozumovým. Cesta k srdci vede přes hlavu.
Základem je vědomá bdělost, pozornost, jasné, živé, pohyblivé myšlení i schopnost pohotově a s jistotou se rozhodovat. Poznání viditelných i neviditelných skutečností. Podmínkou i důsledkem vývoje cesty k pravdě je vnitřní svoboda člověka. Vyvarovat se vlivu snílkovství nebo strnulosti lze vytvořením rovnováhy jako výsledku nalezení středu.
Je to souhra těla, duše a ducha. Duše hostící ducha se projevuje přes nervově smyslový systém myšlením, které se váže na hlavu. Rytmický systém srdce a plic odpovídá cítění a vůle souvisí se systémem zažívacím a končetinami.
Nestačí jenom vypočítávat, že člověk má tělo fyzické, éterné, astrální a bytostné jádro Já, ale hledat způsob, jak je možné tyto složky jednotného celku člověka poznat a správně využít. Duchovní věda tedy ukazuje, že člověk jako celek je výrazem svých jednotlivých odstínů.
Svým viditelným tělem je člověk příbuzný světu minerálnímu. Rostlině odpovídá tělem oživujícím, éterným již neviditelným, fyzické tělo prostupujícím. S bytostí zvířete je člověk spřízněn tělem duševním, emocionálním či astrálním. Osobitou, jen lidskou složkou, je bytostné duchovní jádro, Já.
Pracují-li všechny složky v harmonii, je člověk zdráv. Fyzické tělo by se rozpadlo, kdyby ho neudržovalo pohromadě tělo éterné, dávající mu život. To zase upadne do bezvědomí, když ho neprozařuje tělo astrální. A pokud by na ně nepůsobilo Já, by byly zapomenuty minulé zážitky.
Vztah éterného a astrálního těla můžeme přirovnat k pohybu hodinové a minutové ručičky hodin. Všechno, co se vyvíjí a mění pomalu a nesnadno, např. trvalé sklony spojené se čtyřmi základními temperamenty - cholerickým, sangvinickým, melancholickým a flegmatickým - je zakotveno v těle éterném. Všechno, co se mění rychleji, jako lidské nálady, pohybuje se rychle jako poloha minutové ručičky, je ve spojení s astrálním tělem.
Příslušníci určitého společenství jsou si v něčem podobní a mohou si prostřednictvím vlastností zakotvených v éterných tělech lépe rozumět. Liší se však individuálně svými osobitými rysy, které jsou spojeny s astrálním tělem. Udržování dobrých vztahů se společenství, ke kterému člověk patří, podpoří éternou složku.
Eurytmie je utváření řeči, působení barev a tónů, uplatňování rytmu ve všech činnostech a vůbec v životě. Jejím cílem je úsilí posilnit dárce životních sil, éterné tělo, které v sobě ukládá jen to, co se děje v rytmu.
Rytmus se stává jedním z nejvýznamnějších nástrojů zdravého života. Jsou tu různá jednoduchá cvičení, kdy člověk posílí vliv já na tělo astrální, vliv těla astrálního na složku éternou a éterné tělo na tělo fyzické. Cílem a smyslem terapie, výchovy i umělecké tvorby je odkrýt, rozvíjet a využívat skryté síly a potenciály člověka.
Východiskem úspěchu pedagogiky i medicíny je harmonická součinnost tří duchovních složek člověka se složkou fyzickou, aby éterné tělo bylo pružné, astrální tělo vyrovnané a tíhnoucí k dobru a Já dostatečně silné. Velká část nemocí pochází ze zvráceností, z poblouznění v astrálním těle.
Poškození astrálního těla v důsledku požitků, žádostí, vášní, závislostí, nenávisti a neochoty odpouštět, nemusí přivodit chorobné jevy ve fyzickém těle v témže životě, v němž k poškození došlo, ale až v životech následujících.
*
Nadchni se krásou
chraň v duši pravdu
cti, co je vzácné
služ věci dobra.
Pak dojdeš v životě k cílům
v činnosti k řádu
v cítění k míru
v myšlení ke světlu.
A duši tvou prolne
důvěra silná v působnost Boží,
ve všem, co je.
I kolem
i v nitru tvém.
.
zdroj: Ivana Valová
www.atlantskaskola.cz
.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Od počátku až do konce, musel poutník projít po
úzké cestě i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím smrti.
Přesto se dala vždy, byl-li poutník pozorný, rozpoznat od všech odboček
kvůli usnadnění cesty, které vždy vedly do záhubyJohn Bunya