Ze spisů Boženy Cibulkové
.
Touto výší jsou životní dimenze jemných silových i prvkových struktur. Lze je nazvat velkým sídlem či střediskem lidstvu neznámé civilizace andělské pro harmonickou souhru životních vztahů a jevů v ní. Tuto specifickou existenční formu vytvářejí nesmírně inteligentní bytosti.
Způsob, jímž ji realizují filozofií, věděním, činorodou činností a širokou škálou služeb životu, je z největší části i zcela skrytými přípravami na univerzální integraci v měřítku zemském i vesmírném, nese i přímo určuje nutnost vyjít ze clon tajemna a pohlédnout do tváře neznámých skutečností, které mohou dát vyšší poznání a osvětlit situace světové i specificky národní; zvláště ty, které projevují téměř průkazně mimořádnou ochranu, péči a vedení Boží tohoto lidu, který integrací slovanských i k nim připojených rodů stal se Královstvím českým.
................... 

Nejbližší skrytou skutečností stojící v pozadí tohoto dění je tento fakt:
.
Celý prostor, celé území, předhistorické i historické národní dějiny jsou od počátku své zemské existence v Zemi viditelnou součástí andělské duchovní sféry. Tato skutečnost trvá i v této současnosti. Celé dějiny národa a lid, který je tvořil osobními i společnými osudy, jsou od počátku v ničím neporušeném vedení vysokými vůdčími osobnostmi bytostného, duchovního i božsky fundovaného andělství. Jako ony jsou přítomny svými myšlenkami v moudrosti a lásce i ve tvůrčí vůli nejvyššího Dokonalého, tak do těchto vysokých rovin vedou i přímo zvedají celý národ svěřený jim do péče a ochrany.
Zasvěceny do jeho duchovního poslání všestranně andělsky a účinnými prostředky svých sfér, napomáhají k jeho včasné a plné realizaci a se zvyšovanou intenzitou již déle než tisíc let.
V jejich průběhu se přetěžký úděl útlaku, tyranie, ponížení, násilím donuceného podrobení se zvůli zla stal až mysticky pojatou obětní misí národa za národy blízké i územně vzdálené, zatížené válečnými vinami v dobách minulých i nedávných. Prožívání a naplňování této obětní mise stalo se hlavním posláním národa v konkrétních podobách zvláště v době zvané reformační, pobělohorské, buditelské, i té již nedávno poznamenané válečnými i poválečnými tragédiemi; zvláště však po čas současných, lze říci včerejších hrůzovlád.
Obětní mise národa byla dlouho tajemstvím. Vyvstala úradkem Boha, který utrpení vyzvedl na nejvyšší místo životního prožitku. Jeho vliv a účin na život a na bytosti je tak mocný, že vykoupí, osvobodí z každé formy zla. Žádá-li Bůh tento vrcholný prožitek na bytosti jedné či na všech v národě, sám všechny předchází a vždy první a před nimi i uprostřed nich určený prožitek utrpení prožívá ve jménu Ježíš Kristus. Proto národ, jemuž je uložena obětní mise, je spojen Božsky silným svazkem s Kristem, který s ním spolutrpěl, provázel křížovou cestu staletími až k těmto dnům. Jsou to dny duchovně analogické těm, které nastaly po ukřižování Krista, po sestupu v hrobovou temnotu a výstupu z ní ve slavném Vzkříšení.
Ovoce kříže, jak lze nazvat tento velký, mysticky hluboký akt, je na národním stole.
Vyvstává otázka: Je skončena jako bohatě naplněná obětní mise českého národa ve jménu Království české?
.
